33 C 167/2025-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 28. 9. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 38 190 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce na základě smlouvy o úvěru ze dne 27. 12. 2023 poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí spolu s poplatkem ve výši 8 190 Kč do 24. 1. 2024. Ve smlouvě si dále ujednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 Kč v případě prodlení žalovaného. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 20 000 Kč, z poplatku ve výši 8 190 Kč a smluvní pokuty za období od 25. 1. 2024 do 7. 6. 2025 ve výši 10 000 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z předložených listinných důkazů, a to výpisu z OR žalobce, emailu ze dne 20. 3. 2025, výzvy ze dne 20. 3. 2025, fotografie občanského průkazu, přehledu příjmů a výdajů kontomatik, výpisu z účtu kontomatik, výpisu z běžného účtu za období 9/2023 až 11/2023, REPI reportu, dokumentu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , žádosti o poskytnutí úvěru a posouzení úvěruschopnosti, smlouvy o úvěru ze dne 27. 12. 2023 a potvrzení o provedené platbě ze dne 27. 12. 2023 soud zjistil následující skutkový stav:4. Žalobce předložil soudu žalovaným nepodepsaný (podepsaný sms) návrh smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které měl poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, které měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 190 Kč do 28 dnů od poskytnutí úvěru. Dále byla v návrhu sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení. Dle potvrzení o platbě a výpisu z běžného účtu byla žalovanému žalobcem na účet zaslána dne 27. 12. 2023 částka 20 000 Kč. Dle obsahu emailové komunikace žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky k 20. 3. 2025. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek přípisem ze dne 20. 3. 2025 do 7 dnů od doručení přípisu. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti.5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle ust. § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle ust. § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím zákaznického účtu na stránkách žalobce byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou souhlasil. Smlouva není žalovaným fyzicky podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení jednající osoby, která měla na smlouvu připojit kód vydávaný za podpis žalované, když kopie občanského průkazu, sms, inkaso ani emaily jednoznačně nemohou určit, kdo byl jednající osobou, která sms, email či občanský průkaz poskytla, na rozdíl od osobního kontaktu, kde má jednající možnost ověřit alespoň shodu vzhledu s osobou na občanském průkazu. Na dálku fyzicky podepsána smlouva zase umožňuje odborně posoudit pravost podpisu osoby. Způsob uzavírání smluv zvolený žalobcem neumožňuje žádnou aspoň relativní možnost identifikace osoby. K jednoznačné identifikaci jednající osoby při elektronické komunikaci slouží především kvalifikovaný elektronický podpis. Dále je tu možnost sjednat mezi účastníky jiný způsob identifikace osoby prostřednictvím elektronických prostředků, ale dohoda o tomto způsobu musí být smluvně uzavřena způsobem, který dovoluje jednoznačně identifikovat jednající osobu dle zákonných prostředků a nikoliv dohodnutým způsobem, jelikož ten je možné použít až po účinnosti smlouvy.11. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části skutečně poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč, neboť předestřená smlouva nebyla ze strany žalovaného řádně podepsána a tím pádem nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření předmětných smluv. Ke splnění povinnosti tvrzení a důkazní nebyl žalobce soudem na jednání vyzván podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnil, a proto nemohl být takto soudem poučen. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , spisová značka, , které je veřejně dostupné na jeho internetových stránkách www.nsoud.cz). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.). Žaloba byla projednatelná, nebylo tedy možno postupovat podle § 43 o.s.ř. a proto bylo namístě postupovat pouze podle § 118a o.s.ř.12. Žalobce poskytl žalovanému dne 27. 12. 2023 peněžní prostředky bez právního důvodu, které však žalovaný žalobci ani přes výzvu neuhradil. Žalobci tak vznikl dle § 2993 OZ nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 20 000 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl pouze v části poskytnuté jistiny a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 20 000 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce neprokázal, že by předžalobní výzvu žalovanému doručil, když jediné, co předložil jako důkaz doručení, je email ve formátu „.txt“, který nijak neprokazuje, že by se výzva dostala do sféry žalovaného. Obecně je známo, že emailová komunikace je založena na protokolu SMTP. Tento protokol neobsahuje povinnost doručení, ale pouze pokus o ně bez možnosti zjistit výsledek bez součinnosti adresáta. Z těchto důvodů nelze doručení e‑mailu považovat za jisté ani spolehlivě prokazatelné, pokud se adresát sám nevyjádří, že email obdržel. Žalovaný se tak ocitnul na základě doručené žaloby (žaloba byla doručena dne 29. 12. 2025) v prodlení nejdříve dne 30. 12. 2025. Od tohoto data žalobci náleží úrok z prodlení. V rozdílu mezi nárokovaným úrokem z prodlení a přiznaným úrokem z prodlení soud žalobu ve výroku II. zamítnul. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.13. Vzhledem k tomu, že nebyla prokázána existence celé úvěrové smlouvy, nepřiznal soud žalobci nárok ani na poplatek z úvěru, ani smluvní pokutu, neboť podklad pro jejich přiznání – úvěrová smlouva – dle výsledků dokazování neexistuje.14. S ohledem na neprokázání existence výše uvedených smluv se soud dále nezabýval otázkou ohledně případné absolutní neplatnosti smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, či rozhod