33 C 195/2025-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 28. 8. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 213 275,51 s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se žalobcem smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalobce na základě této smlouvy žalované poskytl finanční prostředky ve výši 259 878 Kč, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Svoje povinnosti však řádně a včas neplnila, splátky ve sjednané výši neplatila a žalobce přistoupil k vyčíslení dluhu. Dluh se skládá z jistiny ve výši 209 704,51 Kč a poplatků ve výši 3 571 Kč. Žalobce dále nárokuje kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 18 047,20 K, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 17 973,34 Kč a další úrok z úvěru a úrok z prodlení z jistiny od 1. 8. 2025 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobce neuhradila.2. Žalovaná se k nároku žalobce nevyjádřila.3. Z předložených listinných důkazů, a to posouzení úvěruschopnosti klienta, výpisu z účtu za 1/2021, za 3/2021, za 11/2020, za 4/2021, za 2/2021 a za 12/2020, žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 23. 6. 2021, smlouvy o úvěru ze dne 23. 6. 2021, ceníku žalobce, všeobecných obchodních podmínek žalobce, výpisu z úvěrového účtu za období 29. 6. 2021 až 31. 8. 2022, výpisu z úvěrového účtu za 6/2021 až 12/2021, za 2022 a za 2023, výzvy ze dne 30. 10. 2024, přípisu ze dne 1. 12. 2024, podkladů pre súdne konanie, předžalobní výzvy ze dne 21. 7. 2025 včetně podacího lístku soud zjistil následující skutečnosti:4. Dne 23. 6. 2021 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované žalobcem poskytnuta částka 259 878 Kč, ze které částka 159 878 Kč byla použita na konsolidaci úvěrů a částka 100 000 Kč převedena na účet žalované. Žalovaná se zavázala celkovou částku vrátit spolu s úrokem 12,99 % ročně a poplatky dle ceníku žalobce, v měsíčních splátkách ve výši 4 152 Kč.5. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dne 23. 6. 2021 vyplněna žádost o poskytnutí úvěrového produktu. Žalovaná uvedla, že je rozvedená, žije sama ve vlastním domě. Měsíční příjem ke dni žádosti o úvěr činil 10 364 Kč. Jako měsíční výdaje uvedla 0 Kč. Úvěr žádala ke konsolidaci úvěru ve výši 20 000 Kč. Dle posouzení úvěruschopnosti klienta žalobce počítal s výdaji žalované ve výši 5 622 Kč vypočítané dle ekonomického modelu žalobce. U žalobce měla celkem , hodnota, úvěry – kontokorent ve výši 5 000 Kč s teoretickou splátkou 150 Kč měsíčně, revolvingový úvěr ve výši 20 000 Kč se splátkou 1 000 Kč měsíčně a úvěr ve výši 146 159 Kč se splátkou 2 663 Kč měsíčně. Po schválení úvěru by splátková povinnost žalované činila 4 302 Kč měsíčně, když by úvěrem došlo ke konsolidaci splátek výše uvedeného revolvingového úvěru a úvěru ve výši 146 159 Kč. Úvěrové zatížení žalované by činilo 41,51 %. Z výpisů z účtu vyplynulo, že v posledním půl roce před poskytnutím úvěru žalovaná měla většinu měsíců vyšší výdaje než příjmy, po celou dobu byla v kontokorentu, několikrát překročila úvěrový rámec kontokorentu, její příjem ze zaměstnání činil mezi 9 087 Kč a 11 182 Kč měsíčně, měla další měsíční příjmy neznámého zdroje, mezi její pravidelné výdaje spadalo pojištění ve výši celkem 953 Kč měsíčně, splácela úvěr splátkami ve výši 2 663 Kč a 600 Kč měsíčně a vybírala minimálně 7 000 Kč měsíčně.6. Z výpisů z úvěrového účtu a podkladů pre sudne konanie vyplývalo, jak žalovaná úvěr čerpala, jak úvěr splácela, jak žalované byly účtovány poplatky. Žalovaná se poprvé dostala do problému se splácením v září roku 2022.7. Žalobce výzvou ze dne 30. 10. 2024 vyzval žalovanou k zaplacení dlužných splátek ve výši 14 287 Kč pod pohrůžkou zesplatnění. Přípisem ze dne 1. 12. 2024 vyzval žalovanou k uhrazení celého dluhu, když mělo dojít dne 1. 12. 2024 ke zesplatnění.8. Předžalobní výzvou odeslanou dne 24. 7. 2025 žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od doručení.9. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti.10. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.11. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Dle ust. § 86 odst. 2 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Dle ust. § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Dle ust. § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Neplatnost smlouvy jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětných smluv o úvěru.18. Smluvní ujednání mezi účastníky byla svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.19. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2023, č. j. , spisová značka, , odkazuje na případy, kdy se žalovaný jako dlužník po splacení značné části úvěru či dokonce celého úvěru účelově domáhá vyslovení neplatnosti úvěrové smlouvy pro nezkoumání úvěruschopnosti věřitelem a nikoliv na případy, kdy soud z úřední povinnosti zkoumá, zda byla zkoumána úvěruschopnost dlužníka, který splatil menší část úvěru a došlo k zesplatnění úvěru pro neplacení úvěru. Závěry tohoto rozsudku se tak na daný případ neaplikují. Žalovaná na svůj dluh zaplatila méně jak polovinu zapůjčené jistiny a do prodlení se dostala po cca 3 letech splácení při době splatnosti cca 9 let a 8 měsíců.20. V posuzované věci žalovaná sdělila žalobci informace o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ani z žádosti o úvěr a listin předložených žalobcem nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany žalobce dostatečně zjišťovány, ověřovány a následně hodnoceny. Žalovaná byla v době žádosti o úvěr osobou s příjmem cca 10 000 Kč. Tento příjem byl ověřený z předložených výpisů z účtu a pohyboval se v rozmezí 9 087 Kč a 11 182 Kč měsíčně. Ohledně výdajů nezjišťoval žalobce ničeho (náklady na bydlení, další výdaje žalované na osobní potřeby, volnočasové aktivity, pojistné, ceny za telekomunikační služby apod.) i když při zkoumání muselo být žalobci jasné, že modelové příjmy 5 622 Kč měsíčně nemusí odpo