52 C 226/2025-34 — Městský soud v Brně

Žalobou podanou na soud dne 1. 12. 2025 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 120 734 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný na základě nájemní smlouvy z 13. 9. 2022 užíval od 1. 10. 2022 byt č. , hodnota, v domě s adresními místy , adresa, , jehož vlastníkem je žalobce. Nájemní vztah mezi účastníky trval do 30. 9. 2023 a skončil uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán. Žalovaný neplatil řádně a včas sjednané nájemné a předmětný byt užíval i nadále po skončení nájemního vztahu, bez právního důvodu. Za období od dubna 2023 do září 2023 dluží na nájemné částku 32 717 Kč a za období od října 2023 do srpna 2024 se bezdůvodně obohatil na úkor žalobce o částku 64 761 Kč. Nedoplatek za služby za rok 2023 pak činí 12 723 Kč a za rok 2024 činí 10 533 Kč.Žalovaný se k podané žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:Z Informace o pozemku soud zjistil, že žalobce je vlastníkem domu v , Anonymizováno, na adrese , adresa, v tomto domě je umístěn předmětný byt.Z evidenčního listu platného od 1. 10. 2022 soud zjistil, že nájemné v předmětném bytě činilo 5 453 Kč a zálohy na služby 4 900 Kč.Z evidenčního listu platného od 1. 7. 2023 soud zjistil, že nájemné v předmětném bytě činilo 6 219 Kč a zálohy na služby 4 900 Kč.Z evidenčního listu platného od 1. 1. 2024 soud zjistil, že nájemné v předmětném bytě činilo 5 896 Kč a zálohy na služby 4 900 Kč.Z evidenčního listu platného od 1. 7. 2024 soud zjistil, že nájemné v předmětném bytě činilo 6 521 Kč a zálohy na služby 4 900 Kč.Z evidence předpisů a plateb soud zjistil, že žalovaný nezaplatil nájemné za měsíc duben 2023 ve výši 3 154 Kč, za měsíce květen 2023 a červen 2023 ve výši 5 453 Kč, za měsíce červenec 2023-prosinec 2023 ve výši 6 219 Kč, za měsíce leden 2024-červen 2024 ve výši 5 896 Kč, za měsíc červenec 2024 ve výši 6 521 Kč a za měsíc srpen 2024 ve výši 4 207 Kč.Z nájemní smlouvy ze dne 13. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaný od 1. 10. 2022 užíval byt č. , hodnota, ve výše specifikovaném domě. Nájemní vztah mezi účastníky skončil 30. 9. 2023, tedy uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Žalovaný však předmětný byt užíval i nadále.Z vyúčtování služeb za rok 2023 a 2024 soud zjistil, že žalovanému vnikl na úhradách za služby spojenými s užíváním bytu nedoplatek ve výši 23 256 Kč (12 723 Kč + 10 533 Kč).Žalobce žalovaného písemně dne 21. 9. 2023 upozornil na existenci dluhu a vyzval ho k jeho úhradě.Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, přesto, že byl ze strany žalobce k zaplacení dluhu vyzván. Žalovaný nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.Žalovaný neplatil nájemné v období od dubna 2023 do září 2023 a vznikl mu na nájemném dluh v celkové výši 32 717 Kč a v období od října 2023 do srpna 2024 užíval předmětný byt bez právního důvodu a obohatil se tak o částku 64 761 Kč, která odpovídá běžnému nájemnému za předmětný byt.Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“).Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný neplatil řádně a včas sjednané nájemné za byt č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, v období měsíců duben 2023 – září 2023, nezaplatil nedoplatek za služby za rok 2023 a dále po skončení nájemního vztahu, ačkoliv mu proto nesvědčil žádný právní důvod, užíval v období měsíců říjen 2023 – srpen 2024 tento byt a nezaplatil nedoplatek za služby za rok 2024 a vůči žalobci mu vznikl dluh v celkové výši 120 734 Kč. Proto soud žalobě vyhověl (výrok I.) a zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobci toto plnění v celkové výši 120 734 Kč. Správnost stanovené výše nájemného, nedoplatku úhrad za služby a bezdůvodného obohacení žalovaný nijak nerozporoval.Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil (byl žalobcem vyzván k zaplacení), dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto i tomuto požadavku žalobce vyhověl a přiznal mu vůči žalovanému právo na zaplacení příslušenství z dlužného nájemného, bezdůvodného obohacení a rovněž z ceny služeb poskytnutých žalovanému v souvislosti s užíváním bytu, jak se podrobněji podává z výroku I.Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. v trvání tří dnů.O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 037 Kč a paušálními náklady žalobce dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu v celkové výši 600 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 300 Kč dle § 1 odst. 3 této vyhlášky. Celkem tedy náklady žalobce činí 6 637 Kč.