11 CO 19/2022-741 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, aby byl žalovaný povinen vyklidit a vyklizení (správně má být„ vyklizený“ – poznámka odvolacího soudu) byt předat žalobkyni [číslo] v 1. patře domu [adresa], v [obec a číslo], ulici [ulice a číslo], do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.), a rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit státu na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok III.). 2. Vyšel ze zjištění, že dopisem ze dne [datum] adresovaným [jméno] [příjmení] (dále též„ žalobkyně“) Odbor bytového hospodářství ONV v [obec a číslo] vzal na vědomí přechod nájmu bytu na osobu žalobkyně. Ze seznamu zakládajících členů Družstva [název], který tvoří přílohu [číslo] notářského zápisu NZ [číslo] u bytu [číslo] vyplývá, že žalobkyně byla zakládající členkou družstva, tuto listinu podepsala. Na listině plná moc k doplnění stanov Družstva [název], část 2, článek 4, odst. 3, který je přílohou notářského zápisu N 278/94, NZ [číslo] ze dne [datum], je podpis žalobkyně, avšak dle znaleckého posudku kriminalistického ústavu pravděpodobně tento podpis není pravým podpisem žalobkyně, stejně jako podpis na nájemní smlouvě ze dne [datum]. Členskou přihlášku do Družstva [název] ze dne [datum] podepsala žalobkyně, a podle znaleckého posudku kriminalistického ústavu se jedná o kopii pravého podpisu žalobkyně. Z dohody o převodu členského podílu Družstvu [název] ze dne [datum] zjistil, že předmětný podíl převádí žalobkyně na svoji dceru [jméno], listina je datována dnem [datum], ze závěru znaleckého posudku kriminalistického ústavu, stejně tak ze závěru znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], vyplynulo, že se jedná o pravý podpis žalobkyně. [příjmení] [jméno] nabídla žalobkyni částku [částka] jakožto náhradu za užívání předmětného bytu (dopis ze dne [datum] a záznam z jednání v kanceláři JUDr. [příjmení] ze dne [datum]). 3. Po právní stránce uzavřel, že žalobkyně převedla na svoji zemřelou dceru [jméno] práva a povinnosti člena Družstva [název] spolu i s právem užívání předmětného bytu [číslo] to dohodou o převodu členských práv a povinností ze dne [datum], což je doloženo dohodou o převodu práv a povinností a znaleckým posudkem, z jehož závěru vyplynulo, že je tento podpis pravděpodobně pravým podpisem žalobkyně se střední pravděpodobností, což podpůrně prokazuje i zápis podepsaný žalobkyní, jenž byl učiněn v kanceláři advokátky JUDr. [příjmení], kde žalobkyně uvádí, že se z předmětného bytu odstěhovala ke své dceři [jméno] [příjmení], dlouhodobě v předmětném bytě nebydlí, požaduje pouze nějakou formu vypořádání, nejlépe družstevní byt typu garsoniéry a nechtěla by se dostat do domova důchodců. Svědčí o tom i trestní oznámení učiněné žalobkyní, v němž uvedla, že se před 10 lety odstěhovala ze svého trvalého bydliště [ulice a číslo] společně se svojí matkou ke své mladší dceři [jméno] [příjmení] a po 10 letech se chtěla vrátit do svého původního bytu, sdělila svoji znalost o tom, že se skládaly do družstva nějaké peníze za byt. Následně bydlela žalobkyně i se svojí matkou v bytě, který se nacházel vedle bytu mladší dcery [jméno] [příjmení]. Žalovaný předložil nájemní smlouvu k předmětnému bytu, jakož i rozhodnutí ve věci dědictví po zemřelé manželce [jméno], kdy jako závětní dědic zdědil veškerý její majetek včetně členského podílu v předmětném družstvu [název] a práva k předmětnému bytu. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně nebyla a není v této věci aktivně legitimována, k předmětnému bytu jí nesvědčí žádná práva, tedy nemá jakýkoliv obligační titul k vyklizení bytu žalovaným. Na žalobkyni přešlo užívací právo k předmětnému bytu ještě před rokem 1989, posléze transformované zákonem na právo nájmu. Žalobkyně byla jednak zakládající členkou Družstva [název], podepsala přihlášku do tohoto družstva a následně svůj podíl v družstvu převedla na dceru [jméno] dohodou o převodu členského podílu ze dne [datum], kdy tímto svým právním úkonem ztratila i právo nájmu k předmětnému bytu, ba navíc, uzavřela nájemní smlouvu v období let 1995 - 1997 ke garsoniéře vedle bytu mladší dcery [jméno] [příjmení], který užívala ještě se svojí matkou. K řádnému převodu členských práv a povinností člena Družstva [název] došlo mezi žalobkyní a dcerou [jméno] dohodou ze dne [datum], dohoda byla předložena družstvu dne [datum], dle § 229 zák. č. 513/1991 Sb. odst. 1 členská práva a povinnosti může člen převést na jiného člena družstva, pokud to stanovy nevylučují a dále dle ust. § 230 zák. č. 513/1991 Sb. O nákladech řízení rozhodl dle § 150 o. s. ř., vzal v úvahu, že žalobkyni je 92 let, tomuto věku odpovídá i její zdravotní stav, kdy žije ve společné domácnosti se svojí dcerou a vnukem a ještě ze svého důchodu přispívala na společnou domácnost a na vnuka, kdy na osobní potřebu jí zbývá pouze částka [částka] měsíčně. Výrok o nákladech řízení státu odůvodnil § 148 odst. 1 o. s. ř. 4. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně a navrhla odvolacímu soudu, aby jej změnil a žalobě vyhověl. Znovu rezolutně popírá, že by podpisy na obou přezkoumávaných seznamech zakládajících členů Družstva [název], stejně jako podpis na členské přihlášce a smlouvě o převodu členského podílu ze dne [datum] byly jejími pravými podpisy. Soud prvního stupně nesprávně uvedl, že kriminalistický ústav vyhodnotil zkoumaný údajný podpis na nájemní smlouvě ze dne [datum] jako pravý, ačkoli závěr posudku je opačný. Žalobkyně se ztotožnila se závěrem, že podpis na plné moci k doplnění stanov družstva ani na nájemní smlouvě ze dne [datum] nejsou jejími pravými podpisy. Zkoumal-li kriminalistický ústav členskou přihlášku a dohodu o převodu členského podílu, jednalo se o zkoumání kopií podpisů listin, a není možné zjistit, zda kopie podpisu nebyla na listinu přenesena jiným způsobem. Žalobkyně řádně doložila, že se stala uživatelkou předmětného byt po odstěhování [jméno] [příjmení], následně nájemcem. Soud prvního stupně nezohlednil, že žalovaný nijak neprokázal, že by mu svědčil právní titul opravňující jej k užívání bytu. Ohledně opuštění bytu prokázala, že z něj nikdy neodešla s úmyslem přestěhovat se trvale, což potvrdily svědkyně [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Žalobkyně se nikdy nestala členkou družstva, nikdy nepodala přihlášku do Družstva [název], nikdy neuzavřela s družstvem nájemní smlouvu, tudíž nemohla na svou dceru [jméno] členský podíl převádět. Nikdy se neúčastnila žádné schůze, notář [příjmení] vyvrátil tvrzení svědka [příjmení], že by na zakládající členské schůzi kontroloval účastníky dle průkazů totožnosti. Družstvo neuzavřelo se žalobkyní nájemní smlouvu v roce 1995, podpis žalobkyně není jejím pravým podpisem. Žalovaný užíval byt bez právního důvodu, nebyl zetěm žalobkyně, byl ženatý a mohl jej užívat pouze jako podnájemník, avšak žádná taková smlouva nebyla podepsána. Družstvo odmítlo žalobkyni poskytnout jakékoli dokumenty, nespolupracovalo s policií, spis nikdy nebyl úplný. 5. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že napadený rozsudek považuje za správný a že v mezidobí byl proveden vklad do katastru nemovitostí. Z vyrozumění o provedeném vkladu vyplývá, že žalobkyni nelze předat předmětný byt, neboť jej získal do svého vlastnictví žalovaný na základě vlastnického práva, jež je nezcizitelné. 6. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně dne [datum] zemřela. Usnesením č.j. 11 Co 19/2022 - 730, ze dne [datum], odvolací soud rozhodl, že na místo žalobkyně [jméno] [příjmení] bude nadále pokračováno s její dcerou [jméno] [příjmení]. 7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání žalobkyně důvodným. 8. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav v dostatečném rozsahu, odvolací soud vychází z jeho skutkových zjištění. Věc posoudil správně i po stránce právní podle § 1040 o.z., když dospěl ke správnému závěru, že právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nesvědčí věcná aktivní legitimace. 9. Zásadním odvolacím důvodem je nesouhlas žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, se závěry znaleckého posudku kriminalistického ústavu, jenž jednak potvrdil správnost znaleckého posudku JUDr. [obec], jednak na základě mnoha srovnávacích materiálů mj. dovodil, že podpis žalobkyně na seznamu zakládajících členů družstva, který tvoří přílohu [číslo] notářského zápisu NZ [číslo] (č.l. 398) je pravým podpisem žalobkyně. Ztotožnil se se závěry JUDr. [obec], že podpis na dohodě o převodu členských práv (č.l. 439) je pravděpodobně pravým podpisem žalobkyně. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 o. s. ř.), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Tomuto postupu soud prvního stupně zcela dostál, neboť z