11 CO 194/2022-336 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (výrok I.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.), a dále je povinen státu zaplatit na znalečném [částka] (výrok III.). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o návrhu žalobce, jímž se domáhal zaplacení částky [částka] sestávající z částky [částka] za 3 000 ks titulu Pohádky do postýlky 1 (dále jen„ pohádky 1“) za cenu [částka], a 1 500 ks Pohádky do postýlky 3 („ pohádky 3“) za cenu [částka], dále za CD ve výši [částka] ([částka] a [částka]) a ušlý zisk ve výši [částka] s tvrzením, že účastníci uzavřeli ústně a emailem nakladatelskou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo vydat autorská díla žalobce (pohádky 1), smlouvu [číslo] na pohádky 3, a to do [datum]. Dílo mělo být vydáno na náklady žalobce, který uhradil žalované celkem částku [částka] dle faktury [číslo]. Protože žalovaná povinnost nesplnila, odstoupil žalobce od smluv. 3. Po právní stránce posoudil věc dle § 2894 a § 1729 odst. 1, 2 o.z. Dospěl k závěru, že z žádného důkazu nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva, ať v ústní či písemné formě, jíž by se účastníci dohodli na obsahu jejich závazku (konkrétním plnění), které by se žalovaná zavázala žalobci poskytnout, na době plnění ani na ceně. Žalobce proto nemohl odstoupit od smlouvy, která nebyla nikdy uzavřena. Nelze uvažovat o nároku ani ohledně částky [částka] za nosiče CD ani o nároku na ušlý zisk [částka]. Toliko zaviněním žalobce nedošlo k podpisu písemných smluv, jimiž měl být závazek účastníků založen, kdy žalobce ujišťoval žalovanou, že smlouvy podepíše, a ta na základě předsmluvních plnění přistoupila k zahájení výroby části uvažovaného nákladu. [příjmení] [částka], kterou žalobce uhradil, představuje majetkový prospěch, který by měla žalovaná vydat podle § 2910 odst. 1, 2 o.z., avšak žalované současně vznikl nárok na zaplacení částky [částka] představující náklady s výrobou, tiskem, uskladněním, likvidací vytištěných titulů a zisk, který jí ušel v souvislosti se zmařenou obchodní příležitostí. Žalobce činil sporným pouze to, že žalovaná výše uvedené částky [částka] nevynaložila, oprávněnost spornou nečinil a je prokazována znaleckým posudkem a listinnými důkazy. Nárok žalované vůči žalobci, uplatněný v rámci její obrany, převyšuje nárok žalobce. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. O nákladech státu spočívajících ve znalečném dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 4. Proti rozsudku podal žalobce odvolání a navrhl jej zrušit a věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení. Na rozdíl od názoru soudu I. stupně se žalobce domnívá, že provedené důkazy nasvědčují tomu, že vznik platného smluvního vztahu nelze zpochybňovat. Ačkoli k podpisu písemných návrhů nakladatelských smluv nedošlo, existují jiné důkazy prokazující záměr obou smluvních stran, aby smluvní vztah vznikl, ať jde o ústní dohody, telefonickou či mailovou komunikací, nebo především o následnou vzájemnou komunikaci obou účastníků ohledně realizace obsahu smlouvy a samotné jednání, kterým začal být obsah smlouvy naplňován, tj. úhrada nákladů na výrobu smluvených děl, kterou žádný z účastníků nerozporuje. Ohledně pohledávek, které uvádí žalovaná, vznesl námitku promlčení, neboť žalovanou předložené faktury jsou splatné v roce 2015 a pohledávka byla uplatněna až v roce 2019. [příjmení] to, pokud by žalovaná prokázala, že tyto náklady vynaložila, nejsou v příčinné souvislosti s objednávkou žalobce. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 5550/2017. Nutné náklady se nahrazují jen tehdy, pokud byly skutečně vynaloženy. Žalovaná však pouhým předložením nepodepsaných faktur údajné náklady vynaložené na výrobu a následnou likvidaci díla neprokázala. 5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla napadený rozsudek potvrdit. Žalobce zavinil, že k uzavření písemných smluv nedošlo, jednal tak nepoctivě. Žádný konkrétní termín pro dodání určitého množství knih žalobci nebyl sjednán, toto tvrzení žalobce neprokázal. O nároku na zaplacení částky za nosiče CD ani o nároku představující ušlý zisk nelze uvažovat. Žalovaná po celou dobu jednala v dobré víře. [příjmení] [částka] zaslaná žalobcem, kterou nesporuje, byla celá spotřebována na náklady, což žalovaná prokázala listinnými důkazy a svědeckými výpověďmi, a odpovídá obvyklým cenám podle znaleckého posudku Ing. [jméno]. Dále vznikla žalované škoda v podobě zmařené obchodní příležitosti. Nárok uplatněný žalovanou v rámci obrany převyšuje nárok žalobce. 6. K dotazu odvolacího soudu žalobce při jednání vysvětlil, že počátek prodlení odvozuje od tvrzení, že smlouva měla být splněna do [datum]. 7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a shledal odvolání žalobce částečně důvodným. 8. Soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, správně zjistil skutkový stav, z něhož odvolací soud vychází, avšak částečně nesouhlasí s některými právními závěry soudu I. stupně týkajícími se obrany žalované. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že mezi účastníky nedošlo k uzavření smlouvy. Pro posouzení, zda vznikla smlouva, je rozhodující úmysl stan uzavřít smlouvu písemně. Z výpovědi svědka [příjmení] jednoznačně vyplynulo, že žalobci návrhy smluv osobně předal, žalobce měl smlouvy podepsat, poslat na adresu nakladatelství, pan [příjmení] jakožto jednatel žalované, je měl potvrdit (resp. podepsat) a poslat je žalobci zpět. Totéž potvrdila svědkyně [příjmení], která uvedla, že návrh smluv měli k dispozici, žalobce je nepodepsal,„ nechtěl věc zdržovat“,„ nejprve se nemohli sejít, protože p. [příjmení] byl pryč, p. [příjmení] měl zdravotní problémy, poslání poštou neudělali“ a„ věřili, že když poslali peníze, tak se knížky vydají i bez toho, a že smlouvy někdy podepíšou“. Za stavu, kdy obě strany počítaly v rámci předsmluvních ujednání s tím, že bude uzavřena písemná smlouva, a pouze žalobce svojí liknavostí zavinil, že nedošlo k jejímu podpisu, se nemůže domáhat plnění z titulu smlouvy. Odvolací argumentaci, že smluvní vztah vznikl ústně (o čemž mají dle žalobce svědčit ústní dohody, telefonická či mailová komunikace), nelze přisvědčit, svědčil-li úmysl stran o tom, že smlouva bude písemná. Ostatně odvolací soud nepřehlédl, že žalobce odmítl vypovídat před soudem I. stupně po poradě s právním zástupcem, jakkoli původně sdělil, že„ by vypovídat mohl, když tady pánové za žalovanou nejsou“. Jak jinak by žalobce prokazoval ústní dohodu v okamžiku vzniku smlouvy než účastnickou výpovědí, si lze jen stěží představit. 9. Správný je závěr soudu I. stupně, že žalovaná se obdržením částky [částka] od žalobce (což nebylo mezi účastníky sporné), bezdůvodně obohatila podle § 2991 o.z. plněním bez právního důvodu, a je tak povinna vrátit žalobci částku [částka] s příslušenstvím. Ačkoli žalobce dovozoval počátek prodlení od [datum], odvolací soud dospěl k závěru, že prodlení započalo až dne [datum] vycházeje z toho, že žaloba (jakožto předžalobní výzva pro vyvolání splatnosti nároku) byla doručena žalované spolu s elektronickým platebním rozkazem dne [datum], následující den nastala splatnost v souladu s § 1958 odst. 2 o.z. a žalovaná je v prodlení počínaje dnem [datum] dle § 1968 a § 1970 o.z. O výši úroku z prodlení 8,05 % rozhodl odvolací soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku požadavek žalobce na příslušenství za dobu od [datum] do [datum] neshledal důvodným. Bezdůvodné obohacení je nárokem, jehož splatnost není stanovena a musí být vyvolána výslovným projevem žalobce. Výzvu ze dne [datum] nelze považovat za počátek prodlení, neboť je formulována jako odstoupení od smlouvy pro případ, že nebudou ve lhůtě 1 nebo 2 týdnů nároky uspokojeny a do 7 dnů od odstoupení od smlouvy mělo nastat plnění; k odstoupení od smlouvy nedošlo, nadto je podací lístek nečitelný. Předžalobní upomínku ze dne [datum] stanovující splatnost do 7 dnů od doručení nelze považovat za okamžik splatnosti, neboť ve spisu absentuje podací arch či jakýkoli důkaz o jejím doručení. Z těchto důvodů odvolacímu soudu nezbylo než splatnost nároku odvodit od doručení žaloby. Nedůvodným posoudil nárok žalobce na částku [částka] představující náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobce ve sporu nevystupoval jako podnikatel. V rozsahu částky [částka] spolu s příslušenstvím, jak uvedeno výše, odvolací soud výrok I. napadeného rozsudku změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. 10. Odvolací soud souhlasí se závěry soudu I. stupně, že za situace, kdy nebyla uzavřena smlouva (ani v ústní podobě, protože záměrem stran bylo od počátku uzavřít smlouvu písemně), je pojmově vyloučeno, aby žalobci vznikl nárok na ušlý zisk ve výši [částka] a též nárok na náhradu škody ve výši [částka], kter