11 CO 260/2022-232 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že nárok žalobců ve věci samé je co do základu po právu. 2. Vyšel ze zjištění, že žalobci a [jméno] [jméno], [datum narození], jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v části obce Zdice, v obci [obec], v k. ú. [obec], evidované Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ nemovitost“). Původní obchodní firma žalované„ [právnická osoba]“ byla dne [datum] změněna na„ NEJLEVNĚJŠÍ [právnická osoba]“. [jméno] [jméno] pracoval pro žalovanou a byl rovněž oprávněn ji zastupovat. Otec žalobců [jméno] [příjmení] (zemř. [datum]) udělil dne [datum] plnou moc žalobci a) pro řešení všech záležitostí a jednání souvisejících se shora specifikovanou nemovitostí. Žalovaná měla v nemovitosti umístěn„ showroom“ minimálně ode dne [datum], inzerovala svou pobočku v nemovitosti na svých webových stránkách, a to ještě ke dni [datum] a [datum], showroom prezentovala také na svém účtu na YouTube a Facebooku, a to ke dni [datum]. Žalovaná hradila od úmrtí paní [příjmení] (zemř. [datum]) náklady na energie nemovitosti (elektřina a topení). V noci z 19. na [datum] došlo k rozbití skleněné výlohy v předmětné nemovitosti, náklady ve výši [částka] za rozbitou výlohu hradila žalovaná. 3. Po právní stránce posoudil věc podle § 2991 o.z. a dospěl k závěru, že nárok je co do základu důvodný, když žalobci předložili ucelený a na sebe navzájem navazující řetězec důkazů, na základě kterého bylo postaveno na jisto, že žalovaná užívala nemovitost ve spoluvlastnictví žalobců minimálně v žalovaném období od června [rok] do března [rok], aniž by žalobcům či jejich otci hradila nájemné a nemovitosti v posuzovaném období nevyklidila. Jako stěžejní shledal dopis právního zástupce žalované [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], z něhož vyplývá, že žalovaná hradí veškeré náklady na energie nemovitosti (elektřina a topení) od smrti [jméno] [příjmení], a že v roce 2019 hradila rozbitou skleněnou výlohu v částce okolo [částka]. Žalovaná dobrovolně předmět nájmu nevyklidila, znemožnila tak užívání předmětu nájmu dalšímu subjektu a její jednání tak nemůže požívat právní ochrany (§ 2 odst. 3 a § 8 o. z.). Neuvěřil účelovému tvrzení žalované, že předmětnou nemovitost možná v žalované době užíval [jméno] [jméno] jakožto její spoluvlastník, a nikoli žalovaná. K námitce promlčení zdůraznil, že pro počátek subjektivní promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení je rozhodující moment, kdy se oprávněný dozví všechny okolnosti, které jsou relevantní pro uplatnění tohoto práva u soudu, což zahrnuje jak vědomí o tom, že bezdůvodné obohacení vzniklo, tak kdo je povinen k jeho vydání (s odkazem na komentářovou literaturu a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 3148/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 5328/2015 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 3531/2019). O tom, kdo je osobou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení se žalobci dozvěděli až v červenci roku 2018 a nikoli již v průběhu roku 2017. Byla-li žaloba podána dne [datum], právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčeno nebylo. Výše předpokládaného nájmu si vyžádá provedení dalšího dokazování. 4. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalovaná, navrhla jej změnit a žalobu zamítnout. Vytýká soudu prvního stupně nesprávná skutková zjištění, k nimž dospěl pouze na základě písemných důkazů, aniž by předvolal fyzické osoby a svědky, jak navrhla žalovaná. Ohledně dopisu ze dne [datum] namítá, že se jednalo o chybnou záměnu subjektů, kdy náklady na energie a rozbitou výlohu hradil p. [jméno] jakožto další spoluvlastník. [jméno] [jméno] provedl rekonstrukci nemovitosti a hradí náklady na její udržování a nikoli žalovaná. Faktura za rozbití výlohy neprokazuje faktické užívání nemovitosti, proč by žalovaná nemohla uhradit fakturu za rozbitou výlohu, když jednatel žalované je známý [jméno] [jméno]. Soud prvního stupně ignoroval, že ve výloze bylo napsáno„ k pronájmu“ a prostory v předmětné době nikdo neobýval. Ohledně vyklizení žalovaná žádné své movité věci v nemovitosti nemá. Nesouhlasí s posouzením otázky počátku běhu promlčecí doby. Připustí-li úvahu, že se žalobci dozvěděli o osobě žalované až v červenci 2018, jak je možné, že bylo přihlíženo k důkazům, jež byly pořízeny před touto dobou, nadto absentuje přesný den, uvedl-li soud spojení„ někdy v červenci“. Žalobci již v žalobě doložili 3 fotografie provozovny, v mnoha podáních přiznali a opakovaně uváděli, že již dne [datum] užívala žalovaná předmětnou nemovitost. Z předžalobní výzvy JUDr. [příjmení] vyplývá, že„ p. [příjmení] již v dubnu [rok] zjistil, že v nemovitosti má provozovnu společnost x [právnická osoba] pod názvem Nejlevnější stavebniny a obrátil se na advokáty, v červenci 2017, jak postupovat. Žalobce a) přijel osobně dne [datum] do [obec] a setkal se s p. [jméno], který se prohlásil za majitele společnosti [právnická osoba]“, z toho žalovaná dovozuje, že žalobci již ode dne [datum] věděli, kdo nemovitost užívá. Ohledně ostatních důkazů namítá, že byly pořízeny v promlčené době a soud by k nim neměl přihlížet. Vytýká soudu prvního stupně, že nebyl nestranný, více než 14 měsíců umožňoval žalobcům vyhledávat a předkládat další nové důkazy v rozporu s koncentrací řízení. 5. Žalobci ve vyjádření k odvolání uvedli, že dne [datum] byli poučeni dle § 118a o. s. ř. a ve vyjádření ze dne [datum] doplnili rozhodné skutečnosti a důkazy, žalovaná však dne [datum] navrhla nový důkaz, a dne [datum] nové skutkové tvrzení, že v nemovitosti možná podnikal [jméno] [jméno]. Poukázali na to, že žalovaná uznala, že platila elektřinu a topení po smrti paní [příjmení] ([datum]), přičemž p. [jméno] se stal spoluvlastníkem nemovitosti [datum] a žalobci až dne [datum] a nemají nástroj, jak ověřit, kdo do [datum] platil elektřinu. [jméno] [jméno] pracoval pro žalovanou a byl oprávněn ji zastupovat, při výslechu na policii uvedl, že vedl pobočku žalované ve [obec], jeho výslech jako svědka opakovaně navrhovali žalobci, nikoli žalovaná, jak nyní účelově tvrdí. O skutečné identitě žalované (název, sídlo, [příjmení]) se žalobci dozvěděli až v červenci 2018. Žalobce a) se dne [datum] od p. [jméno], oprávněného zástupce žalované, dozvěděl, že docházelo k obohacování, skutečnou identitu žalované však tehdy neznal a neznal ani dobu, v níž k obohacování došlo (zápis ze dne [datum]), žalovaná uznala, že zaplatila výlohu rozbitou dne [datum]. Nápis k pronájmu a obchodní číslo žalované [tel. číslo] byly dovnitř výlohy prokazatelně instalovány až po [datum], nikoli v létě 2016. Fotografie ze spisu policie pořízené [datum] prokazují, že pobočka žalované nebyla k tomuto datu vyklizena, pouze žalovaná měla klíče a přístup. Žalovaná užívá název Nejlevnější x [právnická osoba] až od [datum], do té doby nebyl tento název zapsán v obchodním rejstříku, na pobočce v nemovitosti se jiné označení nevyskytovalo, proto žalobci nemohli znát identitu žalované již k datu [datum]. Při provedení důkazů žalovaná dataci důkazů nerozporovala, nevznesla žádné připomínky a činí tak až v odvolacím řízení. [jméno] v řízení uznala, že v předmětné nemovitosti podnikala od [datum]. 6. Při jednání odvolacího soudu žalobci navrhli vyloučení advokáta žalované z řízení z důvodů uvedených v podání ze dne [datum], jenž odvolací soud neshledal relevantními. Dále zopakovali dosavadní argumentaci, opírají se zejména o sociální kartu paní [příjmení] s údaji o telefonním čísle [jméno] [jméno] a mailem [email], dále výpis SMS zpráv, zápis z jednání ze dne [datum], facebook účet ze dne [datum] a webové stránky žalované archivované [datum] a [datum] s telefonním číslem žalované, úřední záznam policie ze dne [datum] a prohlášení paní [příjmení] ze dne [datum]. Veškeré tyto důkazy, na něž odkázali žalobci, již byly provedeny v řízení před soudem prvního stupně. Žalovaná předložila faktury za elektřinu za období [datum] - [datum], zákazníkem je [jméno] [jméno]. K odvolání připojila též fakturu za elektřinu za období [datum] - [datum], zákazníkem je [jméno] [jméno]. Tyto důkazy byly předloženy až v průběhu odvolacího řízení, nelze k nim proto přihlížet, neboť se jedná o nepřípustnou novotu. 7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 8. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání. Promlčecí lhůta je dle § 629 odst. 1 o.z. tři roky. Zákon v případě bezdůvodného obohacení stanoví dvojí promlčecí lhůtu - subjektivní (§ 621 o.z.) a objektivní (§ 638 o.z.). Jejich počátek je upraven odlišně a tyto dvě promlčecí lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Jakmile uplyne jedna z nich, nel