11 CO 295/2022-99 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.). 2. Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], které bylo vyplaceno dne [datum] žalované jakožto zástavnímu věřiteli z výtěžku nedobrovolné dražby konané dne [datum] ohledně nemovitostí (stavebního pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: budova [adresa] - stavba občanského vybavení (část obce Kutná Hora - [okres]), stojící na pozemku parc. [číslo] včetně veškerého příslušenství a součástí, vše v katastrálním území Kutná Hora, obec Kutná Hora, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, na listu vlastnictví [číslo] (první podíl); a stavebního pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: budova [adresa] - bydlení (část obce Týniště), stojící na pozemku parc. č. st. 20, pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše - trvalý travní porost, pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše - ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] zahrada, pozemek parc. [číslo] ovocný sad, pozemky parc. [číslo] [číslo] vše - lesní pozemek, pozemky parc. [číslo] [číslo] vše - vodní plocha, včetně veškerého příslušenství a součástí, vše katastrální území Týniště u Malešova, obec Malešov, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj Katastrálního pracoviště Kutná Hora, na listu vlastnictví [číslo] (druhý podíl), dále jen„ Předmětné pozemky“. 3. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně je od [datum] zapsána v obchodním rejstříku, jediným jednatelem a společníkem je [jméno] [příjmení]. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum], kdy zástupce žalobkyně oznámil žalované, že pohledávka za žalovanou ve výši [částka], kterou mají společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], byla postoupena na žalobkyni. Průběh dražby konané dne [datum], jakož i předcházejících dražeb, Předmětných pozemků, byl předmětem řízení vedeného před Okresním soudem v Kutné Hoře pod sp. zn. 7C 60/2018 na návrh původních vlastníků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] proti žalované společnosti [právnická osoba] V tomto řízení bylo zjištěno, že Předmětné pozemky byly předmětem několika dražeb dobrovolných (dne [datum] a [datum], [datum]) a dražby nedobrovolné konané dne [datum], z níž byl výtěžek ve výši [částka] vyplacen žalované jako zástavnímu věřiteli. První dražba proběhla jako dobrovolná dne [datum] na návrh původního vlastníka [jméno] [příjmení], kdy se vydražitelem a novým vlastníkem stal [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vznikla [právnická osoba], kdy od [datum] byl jediným jednatelem a společníkem [příjmení] [příjmení]. Druhá dražba proběhla rovněž jako dobrovolná dne [datum] na návrh [jméno] [příjmení] [právnická osoba], za kterou se účastnil [příjmení] [příjmení], byla jediným účastníkem a stala se vydražitelem. Jediným společníkem společnosti [právnická osoba] se na místo [jméno] [příjmení] stala dne [datum] [právnická osoba], jejímž jediným společníkem a jediným jednatelem byl [jméno] [příjmení], který se na místo [jméno] [příjmení] stal jediným jednatelem [právnická osoba] Dne [datum] podepsal [jméno] [příjmení] plnou moc za zmocnitele i zmocněnce, dle které zmocnitel [právnická osoba] zmocňuje [právnická osoba], aby vydražila dne [datum] do výlučného vlastnictví zmocnitele předmětné nemovitosti a aby se v zastoupení a na účet zmocnitele účastnila veřejných dražeb. Jediným účastníkem dražby dne [datum] byla společnost [právnická osoba], která se stala vydražitelem Předmětných pozemků. V rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře č.j. 7 C 60/2018 - 52, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 20 Co 417/2019 - 605, soudy uzavřely, že původní vlastníci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se dostali do finančních problémů, na předmětných nemovitostech vázla zástavní práva, která zajišťovala pohledávky převážně bank, jež převyšovaly hodnotu nemovitých věcí. Za této situace uzavřeli s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (původně [příjmení]) smlouvu, že jmenovaní vyřeší jejich celkovou situaci„ přeúvěrováním“ jejich dluhů a dohodli se, že nemovité věci budou prodány v dobrovolné dražbě, novými vlastníky budou zatíženy dalšími právy tak, aby se jejich cena snížila, poté dojde k dražbě nedobrovolné, na základě níž zaniknou zástavní práva, a takto očištěné nemovité věci budou předány zpět do jejich vlastnictví. Pouze nepočítali s tím, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ([příjmení]) nedodrží uzavřenou dohodu, a nemovitosti poté, kdy budou očištěny od zástav, nepřevedou zpět na původní vlastníky, ale že je [jméno] [příjmení] ponechá ve vlastnictví posledního vydražitele - společnosti, ve které je jediným společníkem. Rovněž z jednání dražebníka soudy dovodily, že věděl, jaký je cíl prodeje v jednotlivých dražbách, podílel se na zfalšování výsledku první dobrovolné dražby poté, kdy bylo zjištěno, že dobrovolná dražba byla provedena v rozporu se zákonem. Obdobně postupoval dražebník i při potvrzení vydražitele v dražbě nedobrovolné. Jednání všech zúčastněných osob mělo za cíl přechod vlastnictví pouze předstírat. Soudy uzavřely, že [jméno] [příjmení] nikdy nebyl navrhovatelem dražby dobrovolné, a není zřejmé, co bylo předmětem dražby. 4. Po právní stránce věc posoudil dle § 2991 o.z., § 6 a § 629 o.z. a dospěl k závěru, že byla-li žaloba podána dne [datum], je nárok žalobkyně je promlčen. Dovodil, že za situace, kdy se poslední dražby nedobrovolné konané dne [datum] (z jejíhož výtěžku byla dne [datum] vyplacena žalované částka [částka], jež je předmětem tohoto řízení) zúčastnil jednatel společnosti [právnická osoba] i společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení], který se již dříve s původními vlastníky dohodl na vyřešení jejich finančních problémů jednáním, které směřovalo k realizaci uvedených dražeb, lze uzavřít, že již v době, kdy byl žalované v srpnu [rok] vyplacen výtěžek dražby, obě společnosti [právnická osoba] i [právnická osoba] (jako postupitelé) prostřednictvím svého jednatele mohly i musely vědět, že tato dražba, stejně jako i předchozí dražby, jsou neplatné, a že na straně žalované by mohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení v žalované částce. Právní předchůdkyně žalobkyně nechala běh promlčecí doby marně plynout ještě v době soudního řízení u Okresního soudu v Kutné Hoře, kdy sice nemohl být předvídán výsledek soudního řízení, nicméně s ohledem na zjištění soudu v tomto řízení o okolnostech a průběhu dražeb mohla již předpokládat (a to již s ohledem na roli, kterou společnosti x [právnická osoba] i [právnická osoba] v těchto dražbách měly), že výsledek soudního řízení nebude pro společnost [právnická osoba] příznivý a svým jednáním mohly obě společnosti včas běh subjektivní promlčecí lhůty zastavit. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. 5. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání a navrhla jej změnit a žalobě vyhovět. Nesouhlasí s názorem, že došlo k promlčení nároku. Dikci § 619 odst. 2 o.z. je třeba vykládat restriktivně, odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2758/2006, 20 Cdo 927/98, 25 Cdo 2581/98. Právní předchůdci žalobkyně se o skutečnosti, že došlo k bezdůvodnému obohacení, dozvěděli až s právní mocí rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 20 Co 417/2019 - 605. Až do tohoto rozhodnutí platilo předmětné plnění po právu a nebylo možné si jeho vydání nárokovat. Akcentuje, že jde o synallagmatický právní vztah, kdy žalované byla uhrazena část z ceny získané příklepem za vydražené nemovitosti oproti tomu, že zástavní právo žalované bylo vymazáno z katastru nemovitostí. Na základě právní moci rozsudku došlo ke znovuzapsání zástavního práva žalované v plném rozsahu do katastru nemovitostí a bylo založeno právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Právní předchůdci žalobkyně nemohli předpokládat výsledek dosud ani nezahájeného řízení o určení vlastnického práva. Žalobkyně měla být dle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena, zcela jistě by navrhla výslech [jméno] [příjmení]. 6. Žalovaná navrhla napadený rozsudek potvrdit. Žalobkyně odkazuje na judikaturu k předchozí právní úpravě, jež na daný případ nedopadá. Jedná-li se o bezdůvodné obohacení z absolutně neplatného jednání, pak s ohledem na účinky neplatnosti ex tunc vzniká bezdůvodné obohacení již samotným přijetím plnění a nikoli až po deklarování neplatnosti soudem, odkázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5302/2017. 7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 8. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlč