11 CO 320/2022-83 — Městský soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení (výrok I.), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.). 2. Soud prvního stupně (dále též„ soud“) takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že se žalovanou uzavřel tři smlouvy investičního životního pojištění. Dne [datum] žalobce se žalovanou uzavřel dvě pojistné smlouvy, označené jako„ [anonymizována dvě slova]“, a to smlouvu [číslo] (dále též„ Smlouva I.“) a smlouvu [číslo] (dále též„ Smlouva II.“). Dne [datum] uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] rovněž označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“ (dále též„ Smlouva III.“). Součástí smluv I., II. a III. (dále též„ Smlouvy“) se staly i všeobecné pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] a doplňkové pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] Smlouvy zanikly výpovědí žalobce ze dne [datum]. Žalovaná vyplatila žalobci v souvislosti s ukončením pojištění ze Smluv plnění ve výši [částka] (ze Smlouvy I.) dne [datum]; ve výši [částka] (ze Smlouvy II.) dne [datum] a ve výši [částka] (ze Smlouvy III.) dne [datum]. 3. Dále žalobce uvedl, že žalovaná chybně stanovila částku odkupného u jednotlivých Smluv. Zákon o pojistné smlouvě v § 66 odst. 2 písm. f) ukládá povinnost seznámit zájemce o pojištění se způsobem určení výše odkupného. Tuto informační povinnost žalovaná vůči žalobci nesplnila a s matematickými metodami použitými při výpočtu odkupného u jednotlivých Smluv žalobce neseznámila. Z Informací ke Smlouvám vyplývá, že žalovaná u všech Smluv na vrub zaplaceného pojistného účtovala počáteční a správní náklady a rizikové pojistné, ačkoliv tyto položky nebyly ve Smlouvách sjednány. Ke snižování kapitálové hodnoty tak docházelo v rozporu se Smlouvami. Srážky počátečních a správních nákladů a rizikového pojistného neměly být realizovány. Dle žalobce je v souladu se zákonnou i smluvní definicí odkupného, aby odkupné bylo rovno zaplacenému pojistnému, neboť smluvní dokumentace neumožňovala žalované zaplacené pojistné snižovat o jakoukoliv položku. Vzájemná plnění mezi účastníky sporu byla u jednotlivých Smluv taková, že u Smlouvy I. žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné v celkové částce [částka]. Žalovaná vyplatila žalobci dne [datum] mimořádný výběr ve výši [částka], dne [datum] mimořádný výběr ve výši [částka] a dne [datum] výplatu při zániku pojištění ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Žalobce požaduje zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj. částku [částka]. Pokud jde o Smlouvu II., žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné v celkové částce [částka]. Žalovaná vyplatila žalobci dne [datum] výplatu při zániku pojištění ve výši [částka]. Žalobce požaduje zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj. částku [částka]. Pokud jde o Smlouvu III., žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné v celkové částce [částka]. Žalovaná vyplatila žalobci dne [datum] výplatu při zániku pojištění ve výši [částka]. Žalobce požaduje zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj. částku [částka]. Celkový rozdíl mezi tím, co mělo být žalobci žalovanou uhrazeno při zániku Smluv, a tím, co mu bylo skutečně vyplaceno, činí [částka]. 4. Soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovaná vyplatila žalobci v souvislosti s ukončením pojištění ze Smluv I., II. a III. plnění ve výši [částka], [částka] a [částka]. Soud provedl dokazování Smlouvami I., II. a III., všeobecnými pojistnými podmínkami typu [anonymizováno] [číslo] (dále též„ VPP“), doplňkovými pojistnými podmínkami typu [anonymizováno] [číslo] (dále též„ DPP“) a dalšími listinnými důkazy. Z výpovědi smluv investičního životního pojištění (ze dne [datum]) zjistil, že žalobce Smlouvy vypověděl ke dni [datum]. Z dopisu žalované ze dne [datum] zjistil, že žalovaná žalobci sdělila, že na základě výpovědi žalobce ukončila pojistnou smlouvu [číslo] ke dni [datum], z této smlouvy žalobci vyplatila dne [datum] částku [částka]. Pojistnou smlouvu [číslo] ukončila žalovaná na základě výpovědi žalobce ke dni [datum], z této smlouvy vyplatila žalobci dne [datum] částku [částka]. Pojistnou smlouvu [číslo] ukončila žalovaná na základě výpovědi žalobce ke dni [datum] a z této smlouvy vyplatila žalobci dne [datum] částku [částka]. Z tabulky k pojistné smlouvě [číslo] soud zjistil, že poslední pojistné bylo uhrazeno dne [datum] ve výši [částka], celkem žalobce žalované uhradil na pojistném [částka], po zániku pojištění byla vyplacena dne [datum] částka [částka]. Z tabulky k pojistné smlouvě [číslo] zjistil, že poslední pojistné bylo uhrazeno dne [datum] ve výši [částka], celkem žalobce žalované uhradil na pojistném [částka], po zániku pojištění byla vyplacena dne [datum] částka [částka]. Z tabulky k pojistné smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že poslední pojistné bylo uhrazeno dne [datum] ve výši [částka], celkem žalobce žalované uhradil na pojistném [částka], po zániku pojištění byla vyplacena dne [datum] částka [částka]. Z výročních dopisů z let [rok] - [rok] soud zjistil, že žalovaná, vždy k výročí každé jednotlivé pojistné smlouvy, zasílala dopis, ve kterém informovala o výši pojistné částky pro případ smrti pojištěného, dále o výši zaplaceného běžného pojistného, mimořádného pojistného, jakož i o výši výběrů; dále informovala o počtu podílových jednotek v jednotlivých investičních fondech. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval kvalifikovanou předžalobní výzvou žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 37/2004 Sb. (dále též„ zákon o pojistné smlouvě“) a zákona č. 40/1964 Sb. (dále též„ předchozí občanský zákoník“ nebo„ obč. zák.“). Na základě ustanovení § 3028 a § 3036 zákona č. 89/2012 Sb. (dále též „o. z.“) dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z pojistných smluv uzavřených ve dnech [datum] a [datum], řídí se zákonem o pojistné smlouvě a předchozím občanským zákoníkem. Odkázal na § 2 a § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, § 37 odst. 1, § 41, § 107, odst. 1, § 451 odst. 1 a odst. 2 a § 457 obč. zák., Smlouvy shledal absolutně neplatnými (dle § 37 odst. 1 obč. zák.) a následně posoudil otázku bezdůvodného obohacení. 6. Závěr o absolutní neplatnosti Smluv odůvodnil soud tím, že neobsahují konkrétní ujednání o výši rizikového pojistného, počátečních a správních nákladů. Výše rizikového pojistného, počátečních a správních nákladů ve smlouvách není ujednána dostatečně určitě a srozumitelně a nelze ji zjistit ani z doplňkových pojistných podmínek nebo jiných smluvních dokumentů. Pokud je v doplňkových pojistných podmínkách odkazováno na pojistně technické zásady pojistitele, nejde o dokument pojišťovny stanovící konkrétní výši sazby pojistného, navíc tyto zásady nejsou žalobci při uzavírání smlouvy známé. Takový odkaz je zcela neurčitý a jedná se o neplatné smluvní ujednání, které je v rozporu s požadavky stanovenými v § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě. Ujednání o výši rizikového pojistného však nelze od dalšího obsahu pojistných smluv oddělit, není zjistitelné, jaká část běžného pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, nejedná se o pojištění, neboť celé běžné pojistné by v takovém případě mělo být investováno. Z tohoto důvodu jsou předmětné pojistné smlouvy neplatným právním úkonem. Soud poukázal na rozsudek č. j. [číslo jednací], v němž Městský soud v Praze v otázce platnosti (resp. neplatnosti) pojistné smlouvy o životním pojištění [anonymizována dvě slova] dospěl ke stejnému právnímu závěru. 7. Ve vztahu k otázce bezdůvodného obohacení soud uvedl, že vzhledem k tomu, že žalobce dle absolutně neplatných pojistných smluv platil pojistné, vzniklo žalované bezdůvodné obohacení (dle § 451 odst. 2 obč. zák.) představované žalobcem zaplacenými částkami pojistného. Počátek subjektivní dvouleté promlčecí doby začal ohledně každé platby pojistného běžet jeho zaplacením, neboť žalobce ke dni podpisu pojistných smluv znal jejich obsah, znal rozhodné skutkové okolnosti a měl možnost zjistit, že se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila (v tomto směru soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]). Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení vznesla námitku promlčení, soud uzavřel, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je již promlčen. Ustanovení o desetileté objektivní promlčecí době aplikovat nelze, neboť ze samotné skutečnosti, že žalovaná se žalobcem uzavřela neplatnou pojistnou smlouvu, není možné dovodit úmysl žalované se bezdůvodně obohatit, když (navíc) z chování žalované po uzavření smlouvy (např. vyplacení odkupného) je evidentní, že žalovaná považovala poji