11 CO 410/2021-143 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka] s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.). 2. Takto soud I. stupně rozhodl v pořadí druhým rozsudkem o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že bylo pravomocně rozhodnuto, že není členem bytového družstva, neboť je smlouva, jíž žalovaný převedl členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, neplatná. Rozsudek č.j. 40 C 346/2018 - 43 byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze č.j. 11 Co 110/2020 - 75 s tím, aby soud I. stupně zkoumal, jak si účastníci sjednali kupní cenu, aby se vypořádal s argumentací žalovaného a znovu posoudil platnost dohody ze dne [datum]. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobce jako nabyvatel s žalovaným jako převodcem uzavřel dne [datum] dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu s právem užívání bytu [číslo] o velikosti 1 + kk v 5. n.p. domu [adresa] v [obec], k.ú. [část obce], a žalobce se zavázal uhradit kupní cenu ve výši [částka], složenou z částky [částka], kterou se žalobce zavázal uhradit žalovanému do úschovy zprostředkovatele na účet č. [bankovní účet] do [datum], a z rezervačního poplatku v částce [částka], kterou se žalobce zavázal uhradit zprostředkovateli na účet č. [bankovní účet] nejpozději do [datum]. Žalobce jako příkazce se zprostředkovatelem jako příkazníkem uzavřeli příkazní smlouvu, na jejímž základě se dohodli, že zprostředkovatel přijme od žalobce do své úschovy na dispozitivní účet č. [bankovní účet] část úplaty ve výši [částka] za převod členských práv a povinností k bytovému družstvu do [datum], a tuto úplatu zprostředkovatel z příkazu žalobce zašle na účet č. [bankovní účet] žalovaného do 5 dnů poté, co originál dohody o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu zprostředkovateli bude předložen. Příkazní smlouvu podepsal i žalovaný jako oprávněný z příkazu. Dne [datum] odeslal žalobce na účet zprostředkovatele rezervační poplatek ve výši [částka]. Dne [datum] odeslal žalobce na účet zprostředkovatele částku ve výši [částka]. Usnesením Městského soudu v [obec] č.j. 80 Cm 98/2012 - 148, ze dne [datum rozhodnutí], ve znění opravného usnesení téhož soudu č.j. 80 Cm 98/2012 - 166, ze dne [datum rozhodnutí], a ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 7 Cmo 146/2016 - 203, ze dne [datum rozhodnutí], bylo pravomocně rozhodnuto, že žalobce není členem bytového družstva, s odůvodněním, že dohoda o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným dne [datum] je relativně neplatná. [jméno] [příjmení] byla od [datum] nájemcem bytu, bytové družstvo dne [datum] potvrdilo, že [jméno] [příjmení] je řádným členem bytového družstva, řádně platí nájem, a žalovaný jako nabyvatel uzavřel s [jméno] [příjmení] jako převodcem dne [datum] dohodu o převodu členských práv a povinností, na základě které se [jméno] [příjmení] zavázala převést členská práva a povinnosti na žalovaného za úplatu. Mezi bytovým družstvem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva k bytu na dobu neurčitou, na jejímž základě byl žalovaný zapsán do evidenčního listu bytového družstva a dne [datum] řádně převzal byt. Dne [datum] žalobce převzal od žalovaného byt. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši [částka] ve lhůtě do [datum] z důvodu, že na základě pravomocného rozhodnutí soudu bylo zjištěno, že dohoda byla sjednána neplatně. Soud I. stupně provedl výslech žalobce a zjistil, že kupní cena byla sjednána částkou [částka] a byla snížena o anuitu ve výši [částka], byla sjednána ústně s JUDr. [příjmení] tak, že se skládala z rezervačního poplatku [částka] a [částka]. Žalovaný potvrdil celkovou výši ceny, rezervační dohoda byla uzavřena písemně a provize pro realitní kancelář činila [částka]. JUDr. [příjmení] pracoval pro realitní kancelář. Zprostředkovatelskou smlouvu uzavřel žalovaný s realitní kanceláří. V roce [rok] JUDr. [příjmení] sdělil žalovanému, že družstvo řeší neuhrazené závazky paní [příjmení]. V polovině roku 2011 obdržel exekuční příkaz proti paní [příjmení], do té doby nic o jejích dluzích nevěděl. Před převodem mu družstvo potvrdilo, že ničeho nedluží. V době převodu družstvo nevzneslo žádnou pochybnost o jejím členství. [jméno] [příjmení] vypověděla, že v době převodu proti ní bylo vedeno exekuční řízení, dluh uhradila před tím, než byt nabídla k prodeji. Nevzpomíná si, zda realitní kancelář upozornila na to, že je proti ní vedena exekuce. [jméno] [příjmení] uvedl, že ke zpochybnění členství došlo v prosinci 2010, kdy družstvo obdrželo exekuční příkaz na majetek paní [příjmení], předtím družstvo nemělo žádnou informaci o vedení exekuce. [příjmení] [příjmení] vždy dluhy uhradila, byť se zpožděním. Dne [datum] družstvo informovalo dceru žalobce, že jej nepovažuje za člena, a uhradilo v roce [rok] za paní [příjmení] přibližně půl milionu korun. 4. Po právní stránce posoudil věc podle § 3028 odst. 3 o.z. ve spojení s § 451 obč. zák. Dospěl k závěru, že dne [datum] byl žalovanému doručen exekuční příkaz, čímž došlo k řádnému dovolání se relativní neplatnosti dohody o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným dle § 40a obč. zák. a § 44a odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., a smlouva o převodu se stala neplatnou. K námitce žalovaného ohledně nedoručení exekučního příkazu nepřihlížel, neboť byla učiněna po koncentraci řízení. Uzavřel, že otázka dobré víry žalobce je bez právního významu, neboť členská práva a povinnosti nelze nabýt od nevlastníka, ust. § 446 obch. zák. nelze použít pro nabytí práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1429/2019, 27 Cdo 3266/2020. Doba jednoho roku (od [datum] do [datum]) nepostačuje pro závěr o vydržení (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 145/2003, 26 Cdo 155/2013, 2 Cdon 1178/96, nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2000/18). Dovodil, že dohoda o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] je neplatná a žalovanému nesvědčí dobrá víra, když si nedostatečně prověřil rizikovost osoby paní [příjmení], a neověřil v centrální evidenci exekucí, zda proti ní není nařízena exekuce, kdy by s vyložením nepatrného úsilí zjistil, jakožto profesionál podnikající v oblasti prodeje realit (jednatel a jediný společník realitní kanceláře OMEGA REALITY a.s), že paní [příjmení] byla omezena v dispozici se svým majetkem. Vzhledem k tomu, že žalovaný platně nenabyl členská práva a povinnosti, nemohl je ani platně převést na žalobce. Nesvědčila-li žalovanému dobrá víra při prvém převodu, nemohla mu svědčit ani při převodu druhém, a smlouva ze dne [datum] je rovněž neplatná. Jako nepřiléhavou shledal argumentaci žalovaného odkazující na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 143/07 a Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1994/2014. Výslechy účastníků objasnil výši a způsob sjednané kupní ceny a dospěl k závěru, že částka [částka] představuje pouze část úplaty, druhá část ve výši [částka] byla použita na platbu provize realitní kanceláře, kdy tuto provizi byl povinen uhradit žalovaný, jenž uvedl, že rezervační poplatek byl započten na provizi realitní kanceláře. Proto je žalovaný povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši [částka] spočívající v zaplacené kupní ceně. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal naplnění podmínek dle § 150 o. s. ř. 5. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný, navrhl rozsudek zrušit či jej změnit tak, že žaloba se zamítá. Namítá, že se nikdy nedomáhal aplikace § 446 obch. zák., neboť se nevztahuje ani na jeden z převodů členských práv (dne [datum] ani dne [datum]), nedovolával se jejich vydržení. V době, kdy došlo k prvému převodu, byla paní [příjmení] členkou bytového družstva, stejně jako byl členem žalovaný v době, kdy převáděl členská práva na žalobce. O tom, že žalovaný byl v době druhého převodu členem družstva, soud I. stupně učinil správný závěr, když konstatoval, že k doručení exekučního příkazu došlo dnem [datum], a tedy k řádnému dovolání se relativní neplatnosti prvého převodu, nejednalo se tak o nabytí od nevlastníka. Odmítá požadavek soudu I. stupně, že nezkontroloval zápis v centrální evidenci exekucí. Jednak tomuto závěru nepředcházelo žádné dokazování, nadto před nabytím členských práv před prvým převodem žalovaný kontrolu prováděl a exekuční řízení [spisová značka] v ní evidováno nebylo. Žalovaný kupoval členská práva a povinnosti jako fyzická osoba nikoli jako realitní kancelář, a družstvo neevidovalo žádné dluhy paní [příjmení]. Postavil-li soud I. stupně své rozhodnutí na absenci kontroly v centrální evidenci exekucí, měl žalovaného poučit o tom, že není jeho dobrá víra prokázána. Zásadně však pochybil, zabýval-l