12 CO 246/2022-275 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím ve výroku I. z věcí, které měli účastníci ve společném jmění manželů, přikázal do vlastnictví žalobce televizor LCD a sedací souprava, ve výroku II. do výlučného vlastnictví žalobce přikázal finanční prostředky na účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba] na jméno žalobce ke dni [datum] se zůstatkem [částka], na stavebním spoření účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba] na jméno žalobce ke dni [datum] se zůstatkem [částka], na stavebním spoření účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba] na jméno žalobce ke dni [datum] se zůstatkem [částka], na osobním účtu penzijního spoření smlouva [číslo] u [právnická osoba] na jméno žalobce ke dni [datum] se zůstatkem [částka], ve výroku III. do výlučného vlastnictví žalované přikázal finanční prostředky na běžném účtu [číslo] u [právnická osoba] na jméno žalované ke dni [datum] se zůstatkem [částka], ve výroku IV. žalobci přikázal k úhradě dluh z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] v částce [částka] k datu [datum], ve výroku V. uložil žalobci povinnost na vypořádání společného jmění manželů zaplatit žalované částku [částka] do 90 dnů od právní moci rozsudku a ve výroku VI. určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobce žalobou podanou dne [datum] domáhal vypořádání společného jmění manželů. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v Humpolci a rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 5 C 200/2019-42, který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce byt, ve kterém účastníci bydleli, koupil na hypoteční úvěr, ze kterého byl výlučně zavázaný žalobce před uzavřením manželství. Rovněž tak žalobce zakoupil automobil a téměř veškeré vybavení domácnosti. Za dobu trvání manželství byl pořízen pouze televizor LCD v hodnotě ke dni rozvodu v částce [částka] a sedací souprava v hodnotě ke dni rozvodu v částce [částka] a obě věci má v držení žalobce. Úvěrová smlouva [číslo] byla uzavřena dne [datum] na poskytnutý meziúvěr [částka], jehož konečný zůstatek ke dni [datum] činil [částka]. Na účtu č. [bankovní účet] [právnická osoba] na jméno žalobce ke dni [datum] činil zůstatek [částka]. Na osobním účtu smlouvy [číslo] [právnická osoba] byl zůstatek ke dni [datum] ve výši [částka] s tím, že dne [datum] byla vyplacena žalobci částka [částka]. Na stavebním spoření žalobce účet č. [bankovní účet] byl ke dni [datum] zůstatek [částka] a na stavebním spoření žalobce účet č. [bankovní účet] byl ke dni [datum] zůstatek [částka]. U běžného účtu č. [bankovní účet] [právnická osoba] na jméno žalované byl zůstatek [částka]. 4. Úvěrová smlouva [číslo] byla uzavřena dne [datum], poskytnutý meziúvěr [částka], konečný zůstatek ke dni [datum] byl [částka], číslo vkladového účtu k meziúvěrovému účtu [bankovní účet]. Výše meziúvěru ze stavebního spoření poskytnutého [právnická osoba] za účelem splacení úvěru nebo zápůjčky na financování bytových potřeb týkajících se bytu [číslo] v k. ú. [obec] v částce [částka], dlužníkem je žalobce, spoludlužníkem žalovaná. Bytová jednotka [číslo] v katastrálním území Petrovice, list vlastnictví [číslo], je ve výlučném vlastnictví žalobce a je zatížena zástavním právem z titulu Smlouvy o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku č. smlouvy [číslo] ze dne [datum]. 5. Soud I. stupně uzavřel, že součásti společného jmění účastníků je zapotřebí posuzovat podle ust. § 709 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, a vypořádat jej podle ust. § 740 o. z. v souladu s pravidly podle ust. § 742 o. z. 6. Předmětem vypořádání společného jmění manželů byly movité věci, televizor LCD a sedací souprava a soud I. stupně je přisoudil do výlučného vlastnictví žalobce, neboť sedací souprava se nachází v bytě žalobce a televizor LCD se nachází v bytě sestry žalobce. V případě zůstatků na účtech u finančních institucí vedené na jména účastníků, do výlučného vlastnictví žalobce přisoudil finanční prostředky na účtech vedených na jméno žalobce. Do výlučného vlastnictví žalované pak přikázal finanční prostředky na účtu vedeného na jméno žalované. Dále rozhodl o tom, že výlučně zavázaným z titulu úvěrové smlouvy [číslo] bude pouze žalobce, neboť předmětná úvěrová smlouva se vztahuje k bytové jednotce ve výlučném vlastnictví žalobce a žalovaná v úvěrové smlouvě figurovala jako spoludlužník toliko z důvodu, že v době uzavření úvěrové smlouvy byla manželkou žalobce. Na vypořádání společného jmění manželů soud I. stupně uložil žalobci povinnost vyplatit žalované částku [částka], když vycházel z toho, že z titulu finančních prostředků na účtech u finančních institucí na jméno účastníků žalobci připadla částka [částka], [částka] a [částka], tj. celkem [částka] děleno dvěma, takže by žalobce měl vyplatit žalované [částka]. Žalovaná by měla vyplatit žalobci polovinu z jí přiznané částky [částka], tj. [částka]. Z titulu movitých věcí, které byly předmětem vypořádání, by měl žalobce vyplatit žalované částku [částka], neboť jejich hodnota činí [částka] a jedna polovina je pak [částka]. Součtem částek [částka] a [částka] vychází částka [částka] minus [částka], tedy [částka], kterou má žalobce vyplatit žalované na vypořádání SJM účastníků. 7. Požadavek žalobce na vypořádání částek [částka] a [částka] soud I. stupně neshledal důvodným, jelikož od května 2012 do září 2012 žalobce obdržel od matky a exmanželky celkem [částka] a v lednu 2013 od exmanželky [částka]. Manželství se žalovanou však trvalo od [datum] do [datum]. V řízení nebylo prokázáno, že dané prostředky žalobce v období předcházející uzavření manželství se žalovanou sám nespotřeboval a že tedy danými prostředky skutečně ke dni [datum] disponoval. I kdyby však žalobce prokázal, že danými prostředky k okamžiku uzavření manželství se žalovanou disponoval a že dané prostředky byly spotřebovány za trvání manželství, pak nebylo na místě k nim přihlížet, jelikož žalobce netvrdil, na jakou konkrétní věc měly být tyto jeho výlučné prostředky vynaloženy a předmětné prostředky byly spotřebovány za trvání manželství účastníků na běžný chod domácnosti a na dovolené a tyto prostředky tedy nelze v rámci vypořádání SJM zohlednit. Pokud se jedná o částku [částka], tak z přehledu plateb a výplat penzijního spoření žalobce bylo prokázáno, že dne [datum], tedy dle žalobních tvrzení po opuštění společné domácnosti žalovanou, byla žalobci vyplacena částka [částka]. I tato částka byla utracena na běžnou spotřebu a nelze ji tedy vypořádávat. Soud I. stupně taktéž nepřihlížel k úhradám hypotečního úvěru za trvání manželství, neboť v bytové jednotce ve výlučném vlastnictví žalobce účastníci uspokojovali svou bytovou potřebu. 8. Lhůtu k plnění odůvodnil ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen„ o. s. ř.“, a vzhledem k poměrům účastníků stanovil lhůtu k plnění tak, aby na jedné straně poskytl přiměřenou dobu, během které si žalobce zajistí potřebnou částku pro vyplacení žalované a na druhé straně zároveň přihlížel k tomu, že je v zájmu žalované, aby měla finanční plnění vyplývající z vypořádání SJM účastníků k dispozici v dohledné době. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když s ohledem na charakter sporu se jedná o tzv. judicium duplex, kdy soud není vázán návrhy účastníků a nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci. 10. Proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání žalobce, které odůvodnil tak, že soud jako„ osobní účet“ žalobce zahrnul i spořicí účty u [právnická osoba], č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet], tedy finanční prostředky ve výši [částka] a [částka], celkem částku ve výši [částka], neboť tyto spořicí účty byly vedeny na jméno žalobce. Jednalo se o spořicí účty žalobce a soud I. stupně měl dostatečně zkoumat právě povahu těchto spořicích účtů, tedy za jakým účelem je žalobce zřídil. 11. Finanční prostředky vedené na spořicím účtu žalobce jsou výlučně žalobce a právě tyto finanční prostředky náleží do společného jmění manželů a musí se v tomto řízení vypořádat. Tyto finanční prostředky byly„ spořeny“ právě na těchto spořicích účtech za účelem uhrazení závazku žalobce, kterým byla pořízena nemovitost, ve které účastníci žili. Jinými slovy lze uvést, že žalobce tyto finanční prostředky na těchto účtech„ spořil“ pouze a jen za účelem splácení poskytnutého závazku za účelem pořízení nemovitosti a jinak tyto finanční prostředky využít nemohl. Za této situace měl nalézací soud učinit dotaz na [právnická osoba], u které byl spořicí účet veden, na povahu a účel tohoto účtu. Právě bývalá manželka žalobce v této nemovitosti žila i se svým nezletilým dítětem neboť účastníci neměli možnost bytovou potřebu zajistit jiným způsobem. 12. Obdobná situace je i ohledně osobního účtu penzijního spoření na jméno žalobce u [právnická osoba], smlouva [číslo] se zůstatkem ve výši [částka]. Zde je potřeba uvést, že tento produkt se váže k výše uvedenému spoř