12 CO 34/2022-512 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5% p. a. od [datum] do [datum], dále část doplatku zákonného úroku z prodlení v částce [částka] ve výši 0,45% p. a. od [datum] do [datum] a dále částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5% p. a. od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku, ve výroku II. zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5% p. a. za dobu od [datum] do zaplacení a ve výroku III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku. 2. Žalobkyně se na žalované původně domáhala zaplacení částky [částka], dále částky [částka] a částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), která měla žalobkyni vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 218/2009 (dále též jen„ posuzované řízení“). 3. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobkyně na žalované původně domáhala zaplacení částky [částka], dále částky [částka] a částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) -dále jen„ zákon“, která měla žalobkyni vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 218/2009 (dále též jen„ posuzované řízení“). Posuzované řízení pro ni mělo vyšší význam, neboť v době jeho zahájení bylo žalobkyni 75 let. Kauzy o náhradu škody podle zákona za nepřiměřenou délku nejsou složité a jedná se o skutkově i právně velmi jednoduché záležitosti, žalobkyni nelze ničeho vytknout a neměla vliv na celkovou délku řízení. Posuzované řízení ke dni [datum] již trvalo 9 let a 10 měsíců. Taková délka je zjevně nepřiměřená a extrémní. Požadovala odškodnit celkovou délku řízení, a to buď do skončení namítaného řízení, nebo do vyhlášení rozsudku v tomto řízení. 4. Následně vzala návrh co do částek [částka] s příslušenstvím a [částka] s příslušenstvím zpět. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 C 28/2018–18, bylo řízení co do částky [částka] s příslušenstvím a [částka] s příslušenstvím zastaveno. Dále usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 C 28/2018–64, bylo řízení co do částky [částka] (bez příslušenství) zastaveno, když v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu zpět, neboť tato částka byla žalobkyni ze strany žalované zaplacena po podání žaloby. 5. Předmětem řízení pak zůstala částka [částka] s příslušenstvím a požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] a nově požadovaná částka [částka], když soud I. stupně rozšíření žaloby o částku [částka] připustil usnesením ze dne [datum]. 6. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce a proto poskytla žalobkyni finanční zadostiučinění v částce [částka] a žalobkyně potvrdila přijetí této částky dne [datum]. Posuzované řízení probíhá na třech stupních soudní soustavy, soud prvého stupně rozhodoval ve věci samé prozatím čtyřikrát, soud druhého stupně třikrát, probíhá čtvrté odvolací řízení a Nejvyšší soud rozhodoval dvakrát. Posuzované řízení je složitější po skutkové stránce, soud musel provádět k důkazu obsáhlé spisy, k jejichž provedení bylo zapotřebí několik ústních jednání, také opakovaně rozhodoval o návrzích na změnu žaloby a prováděl další žalobkyní předložené listiny. V posuzovaném řízení nebyly shledány žádné neodůvodněné průtahy, celkovou délku lze však shledat nepřiměřenou, zejména s ohledem na skutečnost, že Nejvyšší soud dvakrát zrušil rozsudky obou soudů. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce [částka] s tím, že za jeden rok řízení náleží částka [částka], přičemž za prvé dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka byla snížena s ohledem na skutkovou složitost věci o 10 % a o dalších 20% z důvodu, že řízení proběhlo na všech stupních soudní soustavy a základní částka tak byla ve výsledku snížena o 30 %. Žalovaná proto dospěla k závěru, že žalobkyně má nárok na zadostiučinění v částce [částka]. Posuzované řízení, ke kterému bylo vedeno toto odškodňovací řízení, bylo taktéž odškodňovací řízení, kde žalobkyně byla odškodněna částkou ve výši [částka] jako náhrady nemajetkové újmy. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 341/2011, vzhledem k tomu, že předmětem původního řízení taktéž byla peněžitá částka, by částka přiznaná jako zadostiučinění v tomto řízení neměla původní částku převyšovat. Navrhla, aby soud žalobu zamítl. 7. Soud I. stupně již v řízení rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 C 28/2018-85, kterým kromě jiného ve výroku I. uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni 8,05 % p. a. úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku a v této části tento rozsudek již nabyl právní moci. 8. Soud I. stupně vzal v řízení za prokázané (jak je podrobně uvedeno v bodě 7. - 8. napadeného rozhodnutí), že žalobkyně podáním ze dne [datum], které bylo téhož dne doručeno žalované, požadovala na žalované finanční satisfakci za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení v částce [částka]. Žalovaná reagovala stanoviskem ze dne [datum], ve kterém dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky a na základě zákonných kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk dospěla k závěru, že žalobkyně má nárok na finanční zadostiučinění v částce [částka] a tato částka byla vyplacena žalobkyni dne [datum]. 9. Posuzované řízení bylo ve vztahu k žalobkyni zahájeno dne [datum], kdy žalobkyně uplatnila svůj nárok u původní žalované v rámci požadavku ust. § 14 odst. 3 a 15 odst. 2 OdpŠk o zaplacení finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu v částce [částka] a o náhradu škodu v částce [částka] v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. Nc 664. Dne [datum] byla u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 218/2009 podána žaloba žalobkyně [jméno] [příjmení] proti České republice Ministerstvo spravedlnosti o zaplacení finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu v částce [částka] a o náhradu škodu v částce [částka] v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. Nc 664. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 19 C 218/2009. Naposledy rozsudkem odvolacího soudu ze dne [datum] byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku II. změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], jinak byl v tomto výroku a ve výroku I. potvrzen (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne [datum] a dne [datum] byl rozsudek rozeslán účastníkům. Dne [datum] bylo podáno ze strany žalobkyně dovolání, které bylo doplněno dne [datum] Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 30 Cdo 4032/2019 – 715, tak, že dovolání odmítl. Ústavní soud usnesením ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2167/20, odmítl ústavní stížnost. 10. Soud I. stupně poté dospěl k závěru, že nárok je třeba posuzovat podle ust. § 13 odst. 1 ve spojení s ust. § 31a odst. 1 OdpŠk a shledal, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Zmíněný nesprávný úřední postup, který negativně ovlivnil celkovou délku posuzovaného řízení a představuje dopad do osobní sféry žalobkyně takové intenzity, která již vyžaduje poskytnutí peněžité kompenzace, když je dána i příčinná souvislost mezi již uvedeným nesprávným úředním postupem a nemajetkovou újmou. 11. Uzavřel, že rozhodné období začalo [datum] a skončilo dne [datum]. S ohledem na délku posuzovaného řízení, vycházel soud I. stupně ze základní sazby v částce [částka] za rok trvání řízení s tím, že za prvé dva roky se počítá částka poloviční. Základní sazbu pro přiměřené finanční zadostiučinění za uvedené období tak stanovil v částce [částka]. 12. S ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1303/2021, dospěl soud I. stupně k závěru, že je nutná bonifikace žalobkyně za nutnost absolvování so