13 CO 296/2022-261 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, co do částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení na účet jeho právní zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka]. Konečně žalované uložil povinnost nahradit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka]. 2. Vyšel z nesporných skutečností, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jejíž součástí bylo havarijní pojištění se spoluúčastí minimálně [částka], nesporné bylo také to, že žalobce dne [datum] nahlásil žalované pojistnou událost, která žalovanou byla evidována, vozidlo bylo prohlédnuto, žalovaná však následně odmítla pojistné plnění s tím, že mechanismus poškození vozidla neodpovídá nehodovému ději, jak jej popsal žalobce, tedy tomu, že vozidlo bylo poškozeno v době parkování jiným projíždějícím vozidlem. Žalovaná věc odložila s tím, že k poškození vozidla muselo dojít jiným způsobem a za jiných okolností. Soud prvního stupně vyšel celkem ze tří znaleckých posudků, všechny tři znalecké posudky nevyloučily, že po technické stránce je možný vznik škody tak, jak ji popsal žalobce, byť je možný i jiný mechanismus vzniku poškození. Učinil, tak i znalecký ústav, který vypracoval posudek revizní. Žalovaná nenavrhla podle závěrů soudu prvního stupně žádné další důkazy, které by tento závěr zpochybnily, proto neunesla důkazní břemeno. Pokud jde o samotnou výši pojistného plnění, vyšel soud z obvyklé ceny opravy vozidla stanovené znaleckým ústavem, který ohodnotil náklady na opravu na částku [částka], včetně DPH. Tuto částku tedy soud žalobci přiznal a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle částečného úspěchu ve věci ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř., když v průběhu řízení vzal žalobce částečně žalobu zpět. Výrok o nákladech řízení státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. 3. Proti rozsudku podala žalovaná včas odvolání. Namítala, že ze znaleckých posudků vyplynulo, že mechanismus poškození vozidla neodpovídá kontaktu s jiným vozidlem. Soud potom nesprávně hodnotí procesní otázku důkazního břemene, neboť důkazní břemeno k prokázání škody tíží žalobce, nikoli žalovanou. Soud také původně vyzval žalobce k doložení skutkových tvrzení, tento názor však později změnil. K důkazu byl proveden revizní znalecký posudek, který však nic nezměnil na dosavadních zjištěních soudu. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] navrhla, aby soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl. 4. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku jako věcně správného. Uvedl, že dokonce sama žalovaná v počátku uznala technickou přijatelnost poškození vozidla, jak uvedl žalobce. Žalobce ve vztahu k žalované splnil všechny povinnosti dle pojistných podmínek. Neměl důvod jakkoli zkreslovat vznik poškození, neboť i kdyby došlo ke střetu vozidla se svodidly, z havarijního pojištění by bylo plněno. Zabýval se otázkou důkazního břemene s tím, že stran prokázání skutečností, že žalovaná měla právo odmítnout pojistné plnění, stíhá důkazní břemeno právě žalovanou. 5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v mezích daných odvoláním včetně předcházejícího řízení (§ 212, § 212a odst. 1,5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 6. V dané věci je mezi stranami sporné, zda k poškození vozidla mohlo dojít žalobcem popsaným způsobem- nehodovým dějem či nikoli, zda je tedy technicky přijatelné, aby k jeho poškození došlo při parkování vozidla mechanismem nárazu jiného vozidla. Žalovaná v odovlání tvrdí, že žalobce neunesl v tomto směru důkazní břemeno. 7. Podle ust. § 120 odst. 1 věty první o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 120 odst. 3 věty druhé o. s. ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Neunesení důkazního břemene je tedy procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení, a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Důkazní břemeno je institutem procesního práva, který stíhá toho účastníka, v jehož zájmu je, aby určitá skutečnost, rozhodná podle hmotného práva a účastníkem tvrzená, byla v řízení prokázána v tom smyslu, aby jí soud uznal za pravdivou. Je to tedy hmotné právo, které určuje, kdo má důkazní břemeno, tedy kdy kdo musí něco prokázat proto, aby nastal právní účinek. 8. Soud prvního stupně měl k dispozici celkem 3 znalecké posudky, a to znalců [příjmení] [příjmení], Ing. [příjmení] a konečně revizní ústavní znalecký posudek [anonymizováno] [obec] [anonymizována tři slova] v [anonymizováno]. Znalecké posudky, byť uvedly, že je možný i jiný mechanismus poškození vozidla nevyloučily, že technicky přijatelný je i ten, který uvedl žalobce při uplatnění pojistné události. Zejména znalecký ústav měl k dispozici oba předchozí posudky, přesto uvedl, že nelze vyloučit, že k poškození vozidla došlo způsobem tvrzeným žalobcem. Proto je třeba z tohoto závěru vyjít a tvrdí- li žalovaná, že měla dle pojistných právo plnění odmítnout z důvodů nepravdivých či hrubě zkreslených údajů týkajících se dopravní nehody, bylo na ní, aby takovou skutečnost prokázala, což se nestalo. Je sice pravdou, že důkazní břemeno ohledně prokázání škody tíží žalobce, ovšem žalovanou tíží důkazní břemeno v tom směru, aby prokázala, že ke vzniku škody došlo jiným způsobem, než uvedl žalobce, a proto měla právo pojistné plnění odmítnout, což se nestalo a lze tak uzavřít, že důkazní břemeno v tomto směru neunesla. Žalovaná tak nesprávně vykládá rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], které se vztahuje na jinou situaci. Žalobu je tedy třeba považovat za důvodnou, když není ani zřejmé, proč by žalobce jakkoli zkresloval vznik poškození vozidla, když by z havarijního pojištění bylo plněno, i kdyby k poškození došlo jinak. Žalovaná je tak povinna plnit v souladu s uzavřenou pojistnou smlouvou, VPP a příslušnými ustanoveními obč. zák., tedy § [číslo] a násl. 9. Soud prvního stupně vyšel správně z revizního znaleckého posudku, i pokud jde o výši účelně vynaložených nákladů na opravu vozidla, který stanovil, že náklad na opravu vozidla, od kterého se odvozuje vznik újmy činí včetně DPH částku [částka]. Soud prvního stupně však opomněl odečíst částku [částka] jako spoluúčast žalobce. O tuto částku sice byla žaloba vzata zpět, ovšem z výše částky, která byla žalována nedůvodně. Proto je třeba ji odečíst z celkových nákladů na opravu vozidla stanovených znaleckým ústavem. Odvolací soud tedy rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé změnil právě co do částky [částka] s přísl. tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř., jinak jej v tomto výroku jako věcně správný potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř. 10. Odvolací soud si je vědom toho, že soud prvního zamítl žalobu ve zbytku co do částky 24 117, [částka] s příslušenstvím jako celek, tedy i ohledně částky [částka], kterou žalobce požadoval za vypracování znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení], aniž by toto jakkoli zdůvodnil, nicméně žalobce se proti zamítavému výroku neodvolal, proto zůstal stranou přezkumu odvolacího soudu. 11. V závislosti na změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud i o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí záviselo na znaleckých posudcích, je třeba náklady řízení přiznat žalobci podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. z přiznané částky, tedy z částky [částka], která je v tomto případě tarifní hodnotou sporu. Z této částky náleží náklady [anonymizováno] poplatku ve výši [částka], a dále náhrada zastoupení advokátem za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, replika k vyjádření žalobce, vyjádření ke znaleckému posudku a 2× účast u jednání) po [částka] dle [ustanovení pr. předpisu], 7x paušální náhradu po [částka] (§ 13 vyhl.) a 21% DPH ve výši [částka]. Konečně žalobci náleží též náklady zálohy znalečného, která byla zúčtována ve prospěch znaleckého posudku [anonymizováno] ve výši [částka] Celkem tedy představují účelně vynaložené náklady řízení žalobce před soudem prvního stupně částku [částka]. Před odvolacím soudem učinila zástupkyně žalobce 2 úkony právní služby, proto náleží náhrada za tyto dva úkony (vyjádření, účast u odvolacího jednání) po [částka], 2x paušální náhrada po [částka] a DPH, vše dle [ustanovení pr. předpisu], celkem tedy [částka]. 12. Výrok o povinnosti žalované uhradit České republice náklady řízení je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 2, když lze uza