13 CO 306/2021-385 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), co do částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], potom uložil žalobci zaplatit státu částku [částka] a žalované částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 8. 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s přísl. jako pojistného plnění ze smlouvy o pojištění nemovitosti uzavřené mezi účastníky. 3. Soud prvního stupně vyšel z nesporných skutečností, že mezi účastníky byla [datum] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění nemovitosti na [část obce]. Dne [datum] došlo k pojistné události, která byla žalovanou likvidována, žalovaná však nevyplatila celou požadovanou částku, ale jen [částka], když jednak některé žalobcem požadované položky neakceptovala, jednak pojistné plnění krátila z důvodu podpojištění. 4. Vzhledem k množství sporných skutečností týkající se nezbytných nákladů na uvedení nemovitosti do původního stavu, ustanovil soud v řízení znalce a na základě znaleckého posudku vyšel z částky znalcem stanovené, kdy znalecký ústav oproti požadavkům žalobce nezahrnul do nákladů náklady na projekt a stavební dozor, neboť tyto náklady souvisí s celkovou rekonstrukcí domu, ke které žalobce po pojistné události přikročil. Tyto náklady tedy soud prvního stupně důvodnými neshledal, stejně jako náklady na vestavné spotřebiče, když uzavřel, že jednak nebylo prokázáno, že se v nemovitosti nacházely, jednak se na ně pojištění dle čl. 12 DPP nevztahovalo. Ze stejného důvodu nepřiznal rovněž náklady na zrcadla v tančírně a koupelnách. Znaleckým ústavem vypočtenou částku po odečtení částky již zaplacené přiznal včetně 10% DPH a úroku z prodlení. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky navzájem odůvodnil ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle částečného úspěchu ve věci a výrok o nákladech řízení státu ust. § 148 o.s.ř. 5. Proti rozsudku se odvolali oba účastníci. Žalobce brojil proti tomu, že nebyly přiznány náklady za projekt a stavební dozor, což jsou položky, které s pojistnou událostí nepochybně souvisí. Dále uvedl, že za všechny položky byla přiznána jen 10% DPH, ač měla být přiznána i DPH [částka] a 15%. Předmětem pojištění potom byly i vestavné spotřebiče. 6. Žalovaná v odvolání uvedla, že ve znaleckém posudku byly zahrnuty i položky, které nesouvisí s uvedením do původního stavu, původní strop byl dřevěný, zatímco kalkulován byl kovový. Nedůvodné jsou také celkové náklady na vysoušení objektu. Soud potom při výpočtu vůbec nepřihlédl k míře podpojištění nemovitosti, z tohoto důvodu mělo být přiznáno jen 86,67% plnění. 7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení (§ 212, § 212a odst. 1,5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že důvodné je odvolání žalobce. 8. Při jednání odvolacího soudu žalobce uvedl, že odkazuje na svá písemná podání ve věci. Uvedl, že znalecký ústav mimo jiné stanovil i hodnotu nemovitosti před pojistnou událostí a vyplynulo z něj, že k podpojištění nedošlo. Dále uvedl, že právní zástupce žalobce zaslal soudu prvního stupně 2 písemná vyjádření, přičemž soud prvního stupně přiznal náklady řízení jen za jedno z nich. 9. Žalovaná odkázala na svá písemná podání s tím, že ve znaleckém posudku jsou pochybení, na která upozornila. 10. V dané věci došlo k uzavření pojistné smlouvy mezi účastníky dne [datum] jako pojistné smlouvy ve smyslu § 2 ZoPS; aplikovatelnost tohoto zákona, účinného do 31. 12. 2013, vyplývá z přechodného ustanovení v § 3028 odst. 3 o. z., neboť smlouva byla uzavřena přede dnem nabytí jeho účinnosti ([datum]). 11. Podle zmíněného § 2 ZoPS je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé (tzv. pojistné) události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Pojistnou událostí je přitom podle § 3 písm. b) ZoPS nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. V daném případě byly součástí pojistné smlouvy i doplňkové pojistné podmínky, přičemž z čl. 5 Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění nemovitostí [anonymizována dvě slova] [číslo] („ DPP“) vyplývá, že předmětem pojištění je budova, stavba nebo byt včetně jejich součástí a příslušenství, stavební materiál a výrobky sloužící k opravám pojištěné budovy. Čl. 12 odst. 23 DPP stanoví, že stavebními součástmi bytu se rozumí dveře, okna, malby, tapety, obklady, dlažby, lepené podlahové krytiny vč. plovoucích podlah, sanitární zařízení koupelen a WC, odsavače par, vestavěný nábytek a kuchyňské linky, přípojky a rozvody vody, tepla, kanalizace, plynu, elektřiny vč. ohřívačů vody, topných těles a kotlů, anténní systémy, sluneční konektory, mechanická zabezpečovací zařízení, trezory zazděné a systémy elektrické zabezpečovací signalizace. 12. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] došlo k pojistné události, spočívající v prasknutí hadice na WC, která způsobila vytopení domu a skutečnost, že žalovaný v rámci likvidace pojistné události plnil co do částky [částka]. Žalovaný rovněž nesporoval rozsah poškození domu. 13. Mezi účastníky je spor jednak o hodnotu nemovitosti před vznikem pojistné události a dále o výši účelně vynaložených nákladů pro uvedení nemovitosti do původního stavu. Vzhledem k tomu, že posouzení věci záviselo na odborných otázkách, soud prvního stupně správně podle ust. § 127 o.s.ř. ustanovil ve věci [právnická osoba], který ocenil rozsahu nutných nákladů na uvedení nemovitosti do stavu před pojistnou událostí. Závěry posudku jsou zcela přesvědčivé, znalci na svých závěrech setrvali i při výslechu před soudem prvního stupně, až na jedno dílčí pochybení z důvodu písařské chyby, které bylo napraveno. Znalecký ústav měl rovněž k dispozici posudek předložený v řízení žalovanou. Podle názoru odvolacího soudu je třeba z tohoto ústavního znaleckého posudku vycházet, přičemž z těchto závěrů vyplývá především skutečnost, že nemovitost nebyla podpojištěna, neboť její tržní hodnota k datu [datum] (vznik pojistné události) činila [částka], přičemž pojistná částka dle smlouvy činila [částka]. Znalci se dále jednoznačně vyjádřili k tomu, že do nákladů účelně vynaložených na uvedení nemovitosti do původního stavu, nespadají náklady na projektovou dokumentaci a stavební dozor, a to z toho důvodu, že žalobce po pojistné události provedl celkovou rekonstrukci objektu včetně přístavby a náklady na stavební dozor a projektovou dokumentaci se vztahují právě na tuto rekonstrukci. Pokud jde o další sporné otázky mezi účastníky, znalci vysvětlili, proč bylo třeba vynaložit náklady na kovové stropy a nikoli stropy dřevěné, které se v nemovitosti nacházely, a to proto, že taková forma uvedení do původního stavu by již neodpovídala současným požadavkům konstrukce dle stavebního zákona (viz. bod 3.4 posudku). Na základě podrobné odborné analýzy potom znalecký ústav stanovil náklady na uvedení do původního stavu částkou [částka] (po opravě písařské chyby), resp. [částka] včetně 10% DPH. Tyto náklady potom zahrnují i hodnotu kuchyňských spotřebičů částkou [částka] bez DPH. 14. Soud prvního stupně z těchto závěrů vyšel, ponížil je o částku již žalovanou vyplacenou ve výši [částka] a z právního hlediska věc posoudil tak, že vestavěné spotřebiče a dále zrcadla v tančírně a v koupelně v hodnotě [částka] a [částka] bez DPH nebyla předmětem pojištění ve smyslu čl. 12 bodu 23 DPP. Odvolací soud má za to, že právě tuto otázku soud prvního stupně z právního hlediska posoudil nesprávně. To, že se jednalo o vestavné kuchyňské spotřebiče a nikoli spotřebiče volně stojící i to, že se v nemovitosti nacházely, bylo v řízení prokázáno fotodokumentací, která byla provedena k důkazu, hodnotu spotřebičů potom stanoví znalecký posudek, jak je uvedeno shora. Z citovaného článku DPP potom vyplývá, že předmětem pojištění je mimo jiné vestavný nábytek a kuchyňské linky. Odvolací soud potom toto ustanovení vykládá odlišně od soudu prvního stupně, když má za to, že vestavné spotřebiče jsou součástí kuchyňské linky, neboť samostatně jsou nepoužitelné, vždy musejí být do linky zabudovány. Podle názoru odvolacího soudu, neměly- li být spotřebiče předmětem pojištění, musely by být jinak formulovány pojistné podmínky a pro spotřebiče uvedena výluka. Při výkladu tohoto ujednání je však třeba vyjít z toho, že spotřebiče předmětem pojištění byly, když ani v případě nejasností nelze vykládat takovou nejasnost v neprospěch pojištěného. Žalobci tak je třeba přiznat i náklady na vestavné spotřebiče ve v