13 CO 342/2020-865 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). 2. Doplňujícím rozsudkem (takto však neoznačeným a nedoplňujícím napadený rozsudek v číselné řadě o další výroky, obojí nesprávně – poznámka odvolacího soudu) soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení další částky [částka] (výrok I) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). 3. Soud prvního stupně tak rozhodl svým – v pořadí čtvrtým – rozsudkem o žalobě podané u něj dne [datum], poté, co byly jeho předchozí (vždy rovněž zamítavé) rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], postupně zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaným pod [číslo] [rok] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jímž byl zrušen i potvrzující rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dále rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaným pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále i jen„ [spisová značka]“), jímž byl zrušen i potvrzující rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a posledně usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a věc mu byla vždy vrácena k dalšímu řízení. V posledně uvedeném usnesení odvolací soud vytkl soudu prvního stupně nerespektování závazných právních názorů formulovaných v [spisová značka], jež podrobně citoval. 4. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení žalovaných nároků (k jejich specifikaci viz níže) z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem žalované s tím, že je ve smyslu ustanovení [ustanovení pr. předpisu], o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen„ [anonymizováno] zákon“ či„ [anonymizováno]“) kolektivním správcem majetkových autorských práv jejich nositelů, které při správě zastupuje podle § 96 odst. [anonymizována dvě slova]. Žalobce vznikl jako občanské sdružení v roce [rok]. Rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], uveřejněným v částce [číslo], příloze 1 [anonymizována dvě slova], byl pověřen výkonem hromadné správy děl oboru výtvarného v rozsahu oblastí podle [ustanovení pr. předpisu], o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen„ [ustanovení pr. předpisu]“). 5. Nesprávný úřední postup žalované ([stát. instituce]; dále i jen„ [anonymizováno]“) spočívá dle žalobních tvrzení v porušení povinnosti plynoucí z přechodného ustanovení v § 106 odst. 7 [anonymizováno], podle nějž mělo [anonymizováno] vydat žalobci, stejně jako všem ostatním hromadným správcům, do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti autorského zákona (tj. do [datum]) rozhodnutí o oprávnění k výkonu kolektivní správy tak, aby vymezený rozsah a obsah správcům již dříve svědčících oprávnění hromadné správy byl v souladu s novou právní úpravou autorského zákona. Zmíněné přechodné ustanovení tím reagovalo na zrušení (starého) autorského [ustanovení pr. předpisu] a části I [ustanovení pr. předpisu], resp. na novou úpravu kolektivní správy v novém autorském zákoně. [anonymizováno] však z přechodného ustanovení pro něj vyplývající zákonný příkaz realizovalo tak, že všem hromadným (nově kolektivním) správcům vnutilo postup představovaný podáním žádostí o nová oprávnění, ač mělo právě jen„ zesouladnit“, a to i bez návrhu, oprávnění správcům již svědčící. Všichni správci (včetně žalobce) na tento postup přistoupili. Žalobci však – na rozdíl od ostatních správců – nová oprávnění vydána nebyla, načež vzal svoji žádost o jejich udělení zpět, očekávaje ze strany ministerstva zákonný postup. [anonymizováno] nicméně žalobci udělilo plně zesouladněné oprávnění až po opakovaných zásazích soudů (včetně Ústavního soudu a jeho nálezu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [anonymizováno], jež nabylo právní moci dne [datum]. 6. Žalobce v žalobě dále tvrdí, že v důsledku tohoto nesprávného [anonymizováno] postupu nemohl kolektivní správu řádně vykonávat mj. v období od uplynutí zákonné lhůty k vydání zesouladňujícího rozhodnutí (tj. počínaje [datum]) až do [datum] (k definitivnímu vymezení žalovaného období srov. žalobcova podání ze dne [datum], bod III, a ze dne [datum], strana 3, třetí odstavec). Žalobcem zastupovaným nositelům práv měla podle žalobních tvrzení vzniknout v důsledku zmíněného nesprávného [anonymizováno] postupu v tomto období škoda na ušlých autorských odměnách, na jejíž náhradu žalobce podanou žalobou žádá zaplacení částek [částka] (za užití tzv. velkým, malým a družicovým vysíláním), [částka] (za užití kabelovým přenosem), [částka] (televizní vysílání), [částka] (vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla), [částka] (jiné veřejné užití a rozmnožování) a [částka] (pronájem děl zaznamenaných na zvukově obrazový záznam). Žalobce požaduje na náhradu škody zaplatit rovněž částku ve výši [částka], odpovídající náhradě fixních nákladů ve výši 20% z odměn z nenahraných nosičů (ve výši [částka]) s tím, že posléze uvedenou částku vybral za období do [anonymizováno] [rok] ve prospěch žalobcem zastupovaných nositelů práv kolektivní správce [anonymizována tři slova] pro [anonymizováno] k [anonymizována dvě slova], žalobci ji však nepřevedl z důvodu„ nulitního“ předběžného opatření nařízeného rozhodnutím ministerstva ze dne [datum], sp. zn. [číslo] [rok]. Žalobce si proto z této částky nemohl srazit uvedený podíl na náhradu fixních nákladů. Dále žalobce požaduje na náhradu škody zaplatit částku [částka] vynaloženou na zastoupení advokátem v rozkladových řízeních. 7. Ze všech těchto částek dále žalobce požaduje na náhradu škody zaplatit ekvivalent činící 12% jejich výše ročně do zaplacení s tím, že jde o další újmu způsobenou nemožností zhodnocovat vybrané odměny ve prospěch autorů např. uložením na bankovním účtu. Žalobce tuto újmu„ odvozuje analogií obchodněprávní úpravy dle § 502 obchodního zákoníku“, považuje ji za„ úrokový výnos“ (viz jeho podání ze dne [datum]). 8. Veškeré shora uvedené částky pak žalobce v žalobě vyčísluje jako minimální a prozatímní,„ s ohledem na dosud nezjištěná data“, s výhradou jejich upřesnění. Konečně podáním došlým soudu prvního stupně dne [datum] žalobce rozšířil žalobu o úrok z prodlení z žalované částky ve výši 12% ročně od [datum] do zaplacení. Soud prvního stupně podle obsahu spisu připustil tuto změnu žaloby usnesením vyhlášeným v přítomnosti účastníků na jednání konaném dne [datum], žalovaná obratem proti tomuto rozšířenému nároku vznesla námitku promlčení. 9. Soud prvního stupně v (nyní) napadeném čtvrtém rozsudku po stručné reprodukci důvodů žaloby, jak jsou popsány shora, a obrany žalované, zaměřené mj. na faktickou podobu výkonu (resp.„ nevýkonu“) hromadné správy žalobcem v období předcházejícím žalovanému období, citoval pod body 8 až 12 na bezmála pěti stranách napadeného rozsudku doslovně, nepřehledně (a zejm. nadbytečně) z předchozích ve věci vydaných soudních rozhodnutí. Na dalších jedenácti stranách odůvodnění vyložil dílčí skutková zjištění dosažená provedeným dokazováním, zahrnující i popis správních a soudních rozhodnutí vydávaných v procesu„ zesouladňování“, odebírání či naopak udělování oprávnění ke kolektivní správě žalobci mezi lety [rok] až [rok]. Na jejich podkladě přikročil pod bodem 26 odůvodnění k přiblížení učiněného skutkového závěru o věci, které však ještě v tomto bodě opustil úvahami o absenci určitých právně významných žalobních tvrzení. 10. V následujících„ skutkových“ bodech odůvodnění (27 až 43) soud prvního stupně opět střídal (mimořádně nepřehledně) skutková zjištění učiněná z provedených důkazů s přiblížením určitých dílčích žalobních tvrzení. Jako zásadní lze nicméně izolovat skutkové závěry, podle nichž žalobce až do změny právní úpravy (nabytí účinnosti nového autorského zákona) fakticky nevykonával hromadnou správu podle rozhodnutí z roku [rok]; na druhou stranu soud prvního stupně uvedl, že žalobce v letech [rok] [rok]„ nepřetržitě a kontinuálně vykonával právo na kabelový přenos“. Jakkoliv podle soudu prvního stupně nemůže být sporu o tom, že žalobci bylo plně zesouladňující rozhodnutí vydáno až v roce [rok] a že do konce roku [rok] nebyl adresátem žádného rozhodnutí svěřujícího mu, ať už jakkoliv, žádné samostatné právo kolektivní správy (tj. nikoliv právo na rozdělování odměn vybraných jiným správcem, o něž v podané žalobě nejde), žalobce současně podle soudu prvního stupně nemohl být v pochybnostech o t