14 CO 244/2022-197 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu na zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení žalobkyni a) /výrok I./, zamítl žalobu na zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení žalobci b) /výrok II./, zamítl žalobu na zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení žalobkyni c) /výrok III./ a uložil žalobcům [příjmení] společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku /výrok IV./. 2. Žalobkyně a) je účastníkem správního řízení o dodatečném povolení změny novostavby rodinného domu na pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce], vedeném u Magistrátu města Hradec Králové, odbor stavební (dále také„ stavební úřad“), pod sp. zn. SZ MMHK/19732/2007 ST2/Klo/Sta. Žalobci b) a c), jako rodiče žalobkyně a), vystupovali v minulosti v řízení o dodatečném povolení stavby v pozici dalších účastníků. 3. Žalobkyně a) zahájila stavbu rodinného domu na základě stavebního povolení č. j. OV/39/96, vydaného stavebním úřadem dne [datum], kterému předcházelo rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby č. j . ÚHA/2756/95, ze dne [datum]. 4. Na základě žádosti žalobkyně a) ze dne [datum] o dodatečné povolení (změn) stavby stavební úřad přerušil již dříve zahájené řízení o odstranění (změn) stavby a zahájil řízení o dodatečném povolení (změn) stavby. S tímto řízením bezprostředně související předběžná otázka změny územního rozhodnutí z roku 1995, která byla stavebním úřadem řešena bezmála tři roky. 5. Žalobci uplatnili nárok u žalované dne [datum]. 6. Žalobci považovali zadostiučinění v penězích v částce [částka] za každého ze žalobců, tedy celkem [částka]. Žalobkyně a) samostatně požadovala náhradu škody spočívající v nákladech na sanaci stavby [částka], v nákladech na přeložení přípojky elektřiny – za projekt [částka], za dokoupení a připojení nové přípojky u ČEZ [částka], v nemajetkové újmě [částka] za trvající zásah do práva žalobkyně na majetek, který nemůže užívat pro bydlení, v náhradě za zvýšení nákladů na pořízení stavebních materiálů [částka] (zvýšení DPH z 5% na 15%) a v důsledku inflace 10% za navýšení cen stavebního materiálu o [částka], celkem [částka]. Žalovaná nárok neuznala. Dle § 6 odst. 2 občanského zákoníku nikdo nemůže mít prospěch z porušení zákona. Žalobkyně a) provedla stavbu v rozporu se zákonem a nezajistila si soukromoprávní titul ke zřízení přípojek (rozsudek Nejvyššího správního soudu [spisová značka]), nemůže se dovolávat náhrady škody vůči státu. Opakovaně požadovala prodloužení lhůt k doplnění podkladů, řízení bylo přerušováno a lhůty ve správním řízení tak neběžely. Žalobcům a) a b) ve vedeném správním řízení nebyly ukládány žádné povinnosti, nebyla úkony stavebního úřadu vyžadována jejich aktivita, nevznikla jim žádná škoda. Pokud jde o náklady na dostavění stavby, žalobkyně a) se do popisované situace dostala svou nezákonnou činností, když opakovaně stavbu realizovala v rozporu se stavebním povolením. Požadované vícenáklady nejsou v přímé příčinné souvislosti s délkou řízení o dodatečném povolení stavby. 7. Soud I. stupně provedl důkaz spisovou dokumentací stavebního úřadu. 8. Po právní stránce soud I. stupně aplikoval ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále„ OdpŠk“). 9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk.:„ Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.“ 10. Podle § 13 odst. 2 OdpŠk.:„ Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.“ 11. Za použití čl. 6 odst. 1 Úmluvy, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb., Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněného pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a za použití nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 570/20 posuzoval soud I. stupně přiměřenost délky celého správního řízení. 12. Ačkoliv by se celková délka řízení, počítaná až od podání bezvadné žádosti, mohla zdát na první pohled nepřiměřenou, je třeba se zabývat tím, co bylo příčinou její délky a podílem všech zúčastněných osob na této délce. Správní orgán jednal kontinuálně a bez průtahů. Problém však nastal u žalobkyně a), která jako stavebník provedla změnu stavby rodinného domu v rozporu s původním stavebním povolením a nezajistila si ani věcné břemeno, které by ho opravňovalo k realizaci pro stavbu rodinného domu nezbytných přípojek elektro a plynu. Na stavbu rodinného domu bylo vydáno stavební povolení dne [datum] a stavba měla být dokončena do [datum]. Řízení o dodatečném povolení stavby pak bylo vedené snahou napravit následky odchýlení se od platného stavebního povolení a vyžadovalo několikeré doplnění žádosti (stavebník žádal opakovaně i o prodloužení lhůty a upravoval dokumentaci) a změnu územního rozhodnutí. Řízení bylo z těchto důvodů opakovaně přerušováno z viny stavebníka a lhůty ve správním řízení tak neběžely. Zejména bylo řízení dne [datum] přerušeno k řešení předběžné otázky napojení stavby na inženýrské sítě, žalobkyně jako stavebník dne [datum] požádala o změnu územního rozhodnutí týkající se přípojek, žádost nebyla bezvadná a řízení bylo z tohoto důvodu přerušeno. Bylo ukončeno rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum], v právní moci ke dni [datum]. Až tímto dnem, resp. dnem [datum] po odstranění vad žádosti odpadla překážka pro přerušení řízení o dodatečném povolení stavby. 13. Jednalo o zvlášť složitý případ a bylo zapotřebí nařídit ústní jednání, lze za zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby považovat lhůtu 60 dnů (§ 71 odst. 3 písm. a) správního řádu). 14. Žalobkyni a) tak nevznikl nárok na nemajetkovou újmu [částka], neboť soud I. stupně neshledal délku řízení za nepřiměřenou. Žalobkyně a) jako stavebník se sama svou činností, když nerespektovala stavební zákon, opakovaně stavbu realizovala v rozporu se stavebním povolením, nezřídila věcné právo k přípojkám pro svůj rodinný dům, požadovala změnu původního územního rozhodnutí a v řízení o dodatečné povolení změny stavby nepředkládala bezvadné žádosti, dostala do situace, že stavba rodinného domu nebyla dokončena. 15. Žalobci b) a c) byli pouze vedlejšími účastníky řízení o dodatečném povolení stavby. Těmto žalobcům však ve vedeném správním řízení nebyly ukládány žádné povinnosti, nebyla úkony stavebního úřadu vyžadována jejich aktivita. Tedy jim nemohla vzniknout žádná újma. 16. Ostatní požadované náklady [částka] nejsou v příčinné souvislosti s délkou řízení o dodatečném povolení stavby. 17. Soud I. stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. 19. Uvedený rozsudek napadli včasným odvoláním žalobci. Namítali následující. Rozsudek soudu I. stupně je nepřezkoumatelný, nevypořádal se přesvědčivě s každou jednotlivou skutečností. Řízení o dodatečném povolení stavby a s ním související řízení o změně územního rozhodnutí bylo nepřiměřeně dlouhé v důsledku 1) bezdůvodně stupňovaných požadavků na předkládání dalších listin, 2) vydávání nezákonných rozhodnutí, která byla rušena v odvolacím řízení nebo správním soudem, 3) opakovaně překračovaných lhůt pro rozhodnutí 30, resp. 60 dnů. Soud I. stupně věc nesprávně právně posoudil, když omlouval průtahy ve správním řízení tím, že žalobkyně a) provedla stavbu v rozporu s původním povolením, a proto musela žádat o dodatečné stavební povolení. Dodatečné stavební řízení je samostatným řízením, které předvídá stavební zákon. Správní orgány i v tomto řízení musí dodržovat zákonné lhůty. Pokud soud I. stupně dovozoval, že řízení bylo opakovaně přerušováno z důvodu nedostatku žádosti žalobkyně, nezohlednil, že žalobkyně vždy výzvě k doplnění vyhověla. Nemůže jít k tíži žalobkyně nesprávné a nedostatečné poučení stavebního úřadu, který stupňoval požadavky na žalobkyni. Navíc, ačkoliv při jednání dne [datum] byla provedena zákonná koncentrace řízení, manželé [příjmení] dále namítali nové skutečnosti a žalobkyně byla vyzývána opakovaně k doplnění podkladů. Správní orgány porušovaly zásady legality, zákon vykládaly vždy v neprospěch žalobců. Například po letech probíhajícího řízení začaly zpochybňovat zahájení stavby, byly prodány pozemky, kterými vedly inženýrské sítě žalobkyně podle schválené projektové dokumentace. Správní orgány porušovaly zásadu rovnosti a nestrannosti, kdy vždy vyhověly požadavkům manželů [příjmení] na úkor žalobkyně. I pokud by bylo řízení o dodatečném povolení stavby zahájeno v červenci [rok], nic to nemění na nepřiměřené délce celého řízení. I pokud by bylo řízení složité, mělo být rozhodnuto maximálně do 60 dnů. [u