15 CO 215/2022-221 — Městský soud v Praze

1. Výrokem I. napadeného rozsudku soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,75% p. a. od [datum] do zaplacení. Výrokem II. žalobu v části, kterou se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení dalších [částka] s příslušenstvím, zamítl. Výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem IV. uložil žalobci zaplatit [země] náklady znalečného ve výši [částka]. 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou žalobce odůvodnil tím, že je společenstvím vlastníků bytových jednotek v budově [anonymizováno], v [obec], kat. úz. [část obce], na adrese [ulice a číslo]. V tomto domě se nachází bytová jednotka [číslo] jejímž vlastníkem je žalovaný, který je současně spoluvlastníkem společných částí budovy a pozemku, na němž budova stojí. Před vstupem do bytové jednotky žalovaného se nachází chodbička, která je společnou částí budovy a jako taková je přístupná všem vlastníkům bytových jednotek. Na chodbičce se nachází rozvody elektřiny, plynu, vody a ostatních médií, včetně měřících zařízení. Žalovaný v roce [rok] měl chodbičku stavebně upravit a osadit ji ozdobnou, uzamykatelnou mříží, od nímž měl klíče pouze on. Žalobce nikdy k těmto úpravám předchodbičky nedal souhlas, ani s žalovaným neuzavřel žádnou smlouvu či dohodu s užíváním chodbičky. Z tohoto důvodu žalovaného vyzval k odstranění stavebních úprav a instalované mříže a současně i k vydání bezdůvodného obohacení, které žalovanému vznikla bezesmluvním užíváním chodbičky. Při výpočtu bezdůvodného obohacení vycházel z toho, že celková výměra chodbičky je 10 m2, cenu užívání za měsíc stanovil částkou [částka] (za celý prostor chodbičky) a vydání bezdůvodného obohacení požadoval za tři roky zpětně od podání žaloby. Celkem tak na žalovaném požadoval zaplacení částky [částka]. 3. Žalovaný nárok žalobce neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Na svou obranu uvedl, že sporný prostor nelze pronajímat a požadovat za něj nájemné, neboť se jedná o společný prostor v domě, který je ve spoluvlastnictví všech vlastníků bytových jednotek. Navíc v části přiléhající k bytu žalovaného jsou umístěny rozvody všech médií a měřiče, je zde i přístup do dvou sklepních kójí, k bytům nacházejícím se na patře. Ozdobnou mříž do chodbičky umístili již právní předchůdci žalovaného, a to na základě předchozího souhlasu [anonymizováno] [obec]. Mříž nikdy nebyla zamykána, takže nijak nebránila přístupu k měřidlům a sklepním kójím. Žalovaný rovněž nesouhlasil s výměrou chodbičky, kterou měl výhradně užívat ani s výší nájmu, od něhož žalobce odvozoval výši bezdůvodného obohacení 4. Po provedeném dokazování vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] spoluvlastníkem společných částí domu [adresa] na adrese [adresa]. K bytové jednotce žalobce bezprostředně přiléhá chodbička oddělená od ostatních společných prostor domu ozdobnou mříží. Výměra tohoto odděleného prostoru činí [výměra]. Znaleckým posudkem, který nechal soud prvního stupně zpracovat pro ocenění výše obvyklého nájemného pro takovýto prostor, byla výše měsíčního nájmu stanovena pro rok [rok] částkou [částka] za celý sporný prostor, pro rok 2016 částkou [částka] a pro rok [rok] částkou [částka]. Za tři měsíce roku [rok] pak nájemné činilo [částka], za celý rok [částka], za celý rok [částka] a za devět měsíců [rok] pak [částka]. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] bylo žalovanému uloženo ozdobnou mříž předělující společné prostory chodby odstranit. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil po právní stránce dle § 2991 odst. 1,2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Konstatoval, že žalovaný bez předchozího souhlasu a bez právního důvodu užíval předchodbičku o výměře 4.80m2. Bezúplatným užíváním předmětného prostoru mu tak vzniklo na úkor žalobce bezdůvodné obohacení odpovídající výši nájmu obvyklému v daném místě a čase, když v tomto směru vycházel ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobě proto vyhověl co do částky [částka] a ve zbytku ji zamítl, když větší rozsahu užívání nebyl prokázán. Žalobci přiznal i požadované příslušenství. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., když shledal, že úspěch a neúspěch každého z účastníků byl v řízení stejný. O náhradě nákladů řízení státu pak rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž tyto náklady uložil zaplatit žalobci, neboť byly výlučně vyvolány jeho jednáním. 8. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, v němž namítal, že žaloba, kterou proti němu žalobce podal je ryze šikanózní a vedená osobní nevraživostí předsedy žalobce vůči žalovanému, o čemž svědčí i neochota žalobce uzavřít věc smírem, a jeho trvání na vypracování znaleckého posudku pro ocenění výš nájmu, za nějž by bylo možné sporný prostor pronajímat, to vše za situace, kdy jak soud, tak znalkyně dospěli k závěru, že se jedná o prostor naprosto nevhodný k pronajímání ať již ke komerčním či jiným účelům. Znalkyně v posudku výslovně uvedla, že chodbička před vchodem do bytové jednotky je společnou částí domu, a proto ji nelze oddělovat a samostatně pronajímat. Tomu pak odpovídala i její úvaha o stanovení výše možného nájemného, která se odvíjela od statistiky cen pronájmů bytů v dané lokalitě, když se jí nepodařilo zjistit jakýkoli jiný srovnatelný pronájem prostoru obdobného. Žalovaný proto žádal, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne. 9. Žalobce se k odvolání žalovaného písemně nevyjádřil, při jednání odvolacího soudu pak navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného a žádal o přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. 10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně dle § 212, § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné. 11. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, která následně rovněž nesprávně posoudil po právní stránce. 12. Z předloženého spisu se podává, že žalobce netvrdil, tím méně prokazoval, jaký prostor, v jaké konkrétní výměře a zda výlučně pro svou potřebu užíval prostor nacházející se bezprostředně před vstupem do jeho bytové jednotky v domě [adresa], a to ani poté, kdy jej soud k doplnění žalobních tvrzení v tomto směru vyzval. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce netvrdil, tím méně prokazoval základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že žalovaný se na jeho úkor bezdůvodně obohatil. Žalobu tak bylo třeba zamítnout, neboť žalobce neunesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. 13. Odvolací soud nad rámec uvedeného dodává, že žalovaný se na úkor žalobce nemohl bezdůvodně obohatit, neboť společná chodba, na níž se nacházejí vstupy do bytových jednotek v příslušném podlaží domu, tvoří součást společných prostor domu, jehož spoluvlastníkem je každý z vlastníků v domě se nacházejících bytových jednotek a tento společný prostor užívá z důvodu svého spoluvlastnického práva. Je tedy pojmově vyloučeno, aby tento prostor byl ještě každému ze spoluvlastníků samostatně pronajímán. Navíc žalobce ani neprokázal, že by žalovaný, i když část tohoto společného prostoru osadil ozdobnou mříží, nějak omezoval ostatní spoluvlastníky bytových jednotek v užívání těchto společných prostor, či že je výlučně užíval pro svou osobní potřebu (mříž uzamykal, měl zde umístěny osobní věci, znemožňoval druhému ze spoluvlastníků bytové jednotky na patře přístup k jeho sklepu, který je umístěn v chodbičce oddělené mříží apod.). 14. Odvolací soud proto z výše uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku I. změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) a žalobu i ohledně částky [částka] s příslušenstvím zamítl. 15. S ohledem na změnu rozhodnutí o věci samé rozhodl odvolací soud znovu o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, a to za použití § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. 16. V řízení zcela úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů nezastoupeného účastníka řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. stanovená dle vyhl. č. 254/2015 Sb., a to paušální náhrada hotových výdajů po [částka] za celkem 9 úkonů právní služby dle § 1 odst. 3 písm. a), c), f) (písemná námitka podjatosti, vyjádření k žalobě, podání z [datum] / otázky pro znalce/, vyjádření ke znaleckému posudku, účast na jednání před soudem prvního stupně ve dnech [datum], [datum] a [datum], odvolání proti rozsudku a účast u odvolacího jednání dne [datum]). Žalovanému tak na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů náleží celkem částka [částka]. 17. Odvolací soud rovněž dle § 148 odst. 1 o. s. ř uložil žalobci uradit [země] – na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady řízení státu ve výši [částka], když tato částka představuje doplatek znalečného, jež byl hrazen z rozpočtových prostředků