16 CO 279/2022-187 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu o zaplacení částky [anonymizována dvě slova], [částka] (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené žalobci nepřiměřenou délkou řízení o vyvlastnění pozemku ve vlastnictví žalobce, resp. omezení vlastnického práva k tomuto pozemku zřízením věcného břemene pro účely veřejně prospěšné stavby, kde žalobce vyčíslil nemajetkovou újmu částkou [částka] a délkou řízení o odstranění stavby„ Přeložka silnice [spisová značka] km [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec], zde žalobce vyčíslil nemajetkovou újmu částkou [částka]. Žalobce u žalované uplatnil předběžně nárok dne [datum], žalovaná jej projednala, nárok žalobce na finanční odškodnění zamítla s tím, že bylo konstatováno porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a poskytnuta žalobci odmluva. 3. Soud I. stupně skutková zjištění učiněná ohledně průběhu řízení podrobně popsal v bodě [anonymizováno] až [anonymizováno], bodu [anonymizováno] (řízení o vyvlastnění) a v bodě [anonymizováno] až [anonymizována dvě slova] (řízení o odstranění stavby) napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na tato zjištění plně odkazuje. 4. Po právní stránce posoudil soud I. stupně věc podle § 5, § 13, [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Dále podle čl. 6 odst. 1 věty první a [ustanovení pr. předpisu], dále " Úmluva“). Podle čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“), [ustanovení pr. předpisu] (dále jen„ stavební zákon“), § 129 odst. 3 stavebního zákona, ve znění [účinnost], § 65 odst. 1, § 71, § 88 odst. 1, [ustanovení pr. předpisu]“), § 20 odst. 1 až 3, § 22 odst. 1, [ustanovení pr. předpisu], o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (dále jen„ zákon o vyvlastnění“). 5. Soud I. stupně se nejprve zabýval otázkou, zda na obě řízení dopadá § 13 odst. 1 věty druhé nebo § 13 odst. 1 věty třetí, když v případě věty třetí stát odškodňuje nepřiměřenou délku řízení, kdežto v případě věty druhé pouze jednotlivé dílčí průtahy. Odkázal na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ve kterém uvedl, že právo na projednání věci bez zbytečných průtahů dle čl. 38 odst. 2 Listiny, které považuje za obsahově shodné s právem na projednání věci v přiměřené době, dopadá i na [anonymizováno] řízení, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda. V řízení o odstranění stavby i v řízení o vyvlastnění šlo nepochybně o základní právo žalobce vlastnit majetek. S ohledem na výše uvedené tak soud I. stupně dospěl k závěru, že v dané věci je třeba aplikovat čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Na daná řízení se tak vztahují závěry Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], [stanovisko NS] (dále jen„ Stanovisko“). 6. Pokud jde o přiměřenou délku obou správních řízení a navazujících soudních řízení soud I. stupně měl za to, že obecně přiměřená délka činí 3 roky a 3 měsíce (60 dnů pro rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, resp. odstranění stavby či v řízení o vyvlastnění + 30 dnů na předložení věci odvolacímu orgánu + 30 dnů pro rozhodnutí odvolacím orgánem + 1,5 roku na řízení před správním soudem + 1 rok na řízení před Nejvyšším správním soudem + 5 měsíců zahrnující dobu potřebnou k poštovní přepravě, lhůty po podání opravných prostředků). Naproti tomu řízení o odstranění stavby bylo zahájeno dne [datum] (podáním žádosti o dodatečné povolení stavby, na jehož základě bylo usnesení o zahájení řízení o odstranění stavby vydáno) a ani ke dni vyhlášení rozsudku nebylo ukončeno. Řízení ke dni vyhlášení rozsudku soudem I. stupně trvalo 10 let a 6 měsíců. Řízení o vyvlastnění bylo zahájeno dne [datum] (podáním žádosti o vyvlastnění) a pravomocně bylo ukončeno dne [datum] (právní moc rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací]). Řízení tak trvalo 6 let a 5 měsíců. 7. Při hodnocení přiměřenosti délky řízení posuzoval soud I. stupně ve smyslu Stanoviska a) složitost případu, b) chování poškozeného, c) postup příslušných orgánů, d) význam předmětu řízení pro poškozeného. 8. Řízení o odstranění stavby posoudil soud I. stupně jako složité, neboť se nejednalo o dodatečné povolení/odstranění drobné stavby (např. kolny, plotu apod.). Žalobce k délce řízení dle soudu I. stupně nikterak nepřispěl. Pokud jde o postup správních orgánů a soudů, soud I. stupně dospěl k závěru, že tyto ne vždy dodržovaly lhůty pro úkony stanovené zákonem, navíc rozhodnutí bylo zrušeno ve správním soudnictví, délka řízení byla tak zapříčiněna právě postupem správních úřadů. Pokud jde o význam řízení pro žalobce soud I. nepřisvědčil tvrzení žalobce o zvýšeném významu řízení z důvodu, že o stavbě přípojky měl či mohl vědět, když územní rozhodnutí bylo vyvěšeno na úřední desce obecního úřadu a právní předchůdci žalobce uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene týkající se předmětné stavby. Pokud nebyl žalobce svými právními předchůdci o stavu kupovaného pozemku vyrozuměn, nemůže to jít k tíži státu. Žalobce tak byl či měl být vyrozuměn o rizicích, která s sebou koupě předmětného pozemku nesla, včetně možných omezení v dispozici s tímto majetkem. Pomocí stejných kritérií soud I. stupně rozhodoval o formě zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy. Délka řízení činí doposud 10 let a 6 měsíců. Podle Stanoviska odpovídá základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, částce v rozmezí mezi [částka] až [částka] za jeden rok řízení s tím, že za první dva roky náleží částka o polovinu nižší. Pro určení základní částky soud I. stupně vyšel zejména z celkové značně nepřiměřené délky řízení, kdy určil základní částku [částka] za rok řízení. Žalobce požaduje odškodnění za období od [datum] (z provedeného dokazování měl soud I. stupně za prokázané, že žalobce již o vedení řízení o dodatečném povolení stavby věděl) do [datum], tj. 9 let a 3 měsíce. Základní částka za dané období činí [částka] (8x [částka] + 3x [částka]. Za složitost řízení soud I. tuto částku snížil o 20 %. Za postup žalobce a správních orgánů soud zvýšil částku o 10 % za každé kritérium, tedy celkem o 20 %. Celková částka, kterou soud I. stupně žalobci přiznal, činí [částka]. Soud I. stupně neshledal odčinění újmy formou omluvy za dostačující, neboť podle Stanoviska se zásadně za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení přiznává finanční zadostiučinění a soud I. stupně v tomto řízení žádné výjimečné okolnosti pro nepřiznání finančního zadostiučinění neshledal. 9. Řízení o vyvlastnění. Soud I. stupně shledal, že žalobce svým chováním k délce řízení přispěl, neboť byl opakovaně vyzýván k odstranění vad znaleckého posudku, opakovaně neúspěšně uplatňoval opravné prostředky, ačkoli z průběhu řízení mu již muselo být známo, že tyto nebudou úspěšné či jsou nepřípustné, návrhy na rozšíření předmětu řízení. Pokud jde o postup správních orgánů a soudů, soud I. dospěl k závěru, že tyto ne vždy dodržovaly lhůty pro úkony stanovené zákonem, navíc rozhodnutí bylo zrušeno ve správním soudnictví, proto soud I. stupně rovněž dospěl k závěru, že délka řízení byla zapříčiněna právě postupem správních orgánů. Pokud jde o význam řízení pro žalobce soud I. stupně odkázal na shodný závěr, který učinil v řízení o odstranění stavby. Řízení bylo složité, neboť bylo nutné posoudit, zda je textová a grafická část územního rozhodnutí vnitřně rozporná či nikoliv. Celková délka řízení byla dle soudu I. stupně nepřiměřená, tato nepřiměřenost nebyla nikterak enormní. Soud I. stupně tak určil jako základní částku [částka] za rok řízení, žalobce byl v nejistotě ohledně výsledku řízení pouze od [datum] (vyrozumění o vedení řízení) do [datum], kdy bylo řízení zastaveno, neboť poté se žalobce pouze domáhal zamítnutí žádosti namísto zastavení řízení, což však fakticky znamenalo pro žalobce stejný výsledek. Doba, za kterou žalobci odškodnění náleží, tak činí 5 let a 1 měsíc. Základní částka za dané období činí [částka] (4x [částka] + 1x [částka]). Za složitost řízení soud I. stupně základní částku snížil o 10 %, za postup žalobce o dalších 10 %. Za postup správních orgánů naopak soud I. stupně zvýšil částku o 10 %. Celková částka, kterou by soud I. stupně žalobci přiznal, tak činí [částka], avšak soud I. stupně zohlednil, že obě řízení (řízení o odstranění stavby a řízení o vyvlastnění) jsou vnitřně provázaná. Pro žalobce mělo hlavní význam řízení o odstranění stavby, resp. o její dodatečné povolení, pokud by totiž došlo k pravomocnému nařízení odstranění stavby, nebylo by nutné jakkoli řešit otázku věcného břemene spočívající ve strpění vedení přípojky. Pokud by však došlo k dodatečnému povolen