18 CO 191/2021-355 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem (včetně rozsudku doplňujícího) soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výroky I., IV.); ve zbytku uplatněného nároku, tj. co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě, jíž se žalobkyně podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), domáhala náhrady majetkové a nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout v důsledku toho, že proti ní bylo u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] vedeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle ustanovení § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), c) trestního zákona ve formě účastenství – pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, které skončilo zproštěním obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. 3. Žalobkyně tvrdila, že byla po celou dobu trestního stíhání (od [datum] do [datum]) omezena na svobodě vazbou. Nezákonná vazba trvala 539 dnů, žalobkyni v důsledku toho vznikla mimořádně intenzivní psychická újma v důsledku stresu, nejistoty a úzkosti a izolace od rodiny a přátel. Žalobkyně jako cizí státní příslušník byla navíc zcela izolována od společenského života ve vazební věznici v důsledku neznalosti českého jazyka. Zejména však byla žalobkyně izolována od svých dětí [příjmení] [jméno] [jméno] (nar. 1993) a nezletilého [příjmení] [jméno] [jméno] (nar. 2003). Úzkost a strach o děti byl navíc umocněn skutečností, že vazebně stíhán byl současně i její manžel a otec dětí, čímž došlo k tomu, že děti zůstaly bez rodiny a odkázané samy na sebe, nezletilý syn byl následně svěřen do opatrovnictví svého zletilého bratra. 4. Žalobkyně učinila předmětem řízení tyto dílčí nároky: a) nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy za vazbu zaplacením částky [částka], tj. [částka] za jeden den vazby; b) nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za trestní stíhání ve výši [částka] ([částka] za každý měsíc trestního stíhání); žalobkyně tvrdila, že nepřispěla k délce trestního stíhání, že orgány činné v trestním řízení sice správně zjistily skutkový stav týkající se žalobkyně, nesprávné právní hodnocení skutkového stavu však vyústilo v odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a trestu propadnutí jejího majetku. S argumenty žalobkyně, použitými již ve stížnosti proti zahájení trestního stíhání, se ztotožnil až [ulice] soud v rozhodnutí o zproštění žalobkyně obžaloby. O zadržení žalobkyně společně s jejím manželem a bratrancem informovala celostátní média, přičemž o jejím zproštění nebyla veřejnost informována vůbec; stíhání a věznění tak způsobilo praktické vyloučení žalobkyně z vietnamské komunity, ve které se pohybuje; c) nárok na náhradu majetkové újmy (škody) ve výši [částka]; žalobkyně tvrdila, že před svým zadržením pomáhala svému manželovi v provozovně potravin umístěné v přízemí jejich společného rodinného domu formou zajišťování prodeje zboží a s další agendou spojenou s provozem prodejny, jako tzv. spolupracující osoba, podílela se na příjmech z podnikání formou společného hospodaření s příjmy společného jmění manželů. Po zadržení žalobkyně a jejího manžela provoz prodejny skončil. Po propuštění z vazby byla žalobkyně zaměstnána jako pomocná kuchařka a vydělávala minimální mzdu [částka] měsíčně. Nebýt nezákonného vazebního stíhání žalobkyně, byla by žalobkyně schopna najít si zaměstnání za účelem obstarání svého živobytí a zajištění vyživovací povinnosti ke svým dětem; žalobkyně z toho dovozovala, že po dobu vazebního stíhání jí ušla mzda ve výši takto určeného výdělkového potenciálu. 5. Žalovaná potvrdila, že žalobkyně z výše uvedeného titulu předběžně uplatnila nárok na náhradu škody; nárok uznala pouze z části, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne [datum] a dne [datum] jí uhradila částku [částka], z toho [částka] na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vazbou, tj. [částka] za jeden den trvání vazby, [částka] na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, tj. [částka] za 1 měsíc trestního stíhání, a 91. [částka] náhradu škody – ušlého výdělku, tj. ve výši paušální náhrady ušlého výdělku [částka] za 1 den vazby. V tomto rozsahu (tj. [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení) bylo řízení na základě částečného zpětvzetí žaloby zastaveno. 6. Soud I. stupně zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně byla od [datum] trestně stíhána pro trestný čin zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), c) trestního zákoníku. Dne [datum] byla zadržena v domě na adrese [adresa], který užívala spolu s rodinou, a dne [datum] vzata do vazby z důvodů dle ustanovení § 67 písm. a), b), c) tr. ř. Rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalobkyně uznána vinnou spácháním trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), c) trestního zákoníku ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku a odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let ve věznici s ostrahou a dále jí byl uložen trest propadnutí věcí; rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum] byla žalobkyně byla zproštěna obžaloby v plném rozsahu z důvodu podle § 226 písm. b) tr. ř. Žalobkyni hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 8 –12 let, po určitou dobu byla v trestním řízení změněna kvalifikace trestné činnosti žalobkyně na zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, kdy žalobkyni hrozil trest odnětí svobody v sazbě 10 – 18let. Trestní stíhání žalobkyně trvalo od [datum], kdy byla zadržena, do [datum], kdy byla žalobkyně obžaloby zproštěna v plném rozsahu, a toto rozhodnutí nabylo právní moci, téhož dne byla žalobkyně rovněž propuštěna z vazby na svobodu, trestní stíhání žalobkyně tak trvalo 1 rok a 6 měsíců. Žalobkyně byla po celou dobu trestního stíhání stíhána vazebně. Spolu se žalobkyní byl stíhán rovněž manžel žalobkyně, přičemž byl odsouzen za trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c) trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 11 let a manžel byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou a dále mu byl uložen trest propadnutí věci. Bratranec žalobkyně byl odsouzen za zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), c) trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 let, rovněž byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Žalobkyně se v důsledku svého vazebního stíhání nebyla schopna postarat se o své dva syny, přičemž jeden ze synů byl v době trestního stíhání žalobkyně nezletilý. Starší syn žalobkyně se staral o svého mladšího bratra, který mu v době vazebního stíhání žalobkyně byl svěřen do pěstounské péče. V průběhu vazebního stíhání došlo ke zhoršení zdravotních obtíží žalobkyně spočívajících v poruše sluchu a žalobkyně po propuštění z vazby musela podstoupit operaci. Žalobkyně před svým vzetím do vazby nebyla nikde zaměstnána ani v pracovním poměru či v jiném obdobném poměru ani nepodnikala. Vypomáhala svému manželovi v rodinném obchodě na adrese [ulice a číslo] v obci [obec], po propuštění z vazby byla zaměstnána na pozici kuchařky v restauraci, kdy činila její mzda částku zhruba [částka]. 7. Právním posouzením skutkového stavu podle § 5 písm. a), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 31 odst. 1, 3 a § 31a odst. 1, 2, OdpŠk dospěl soud I. stupně k závěru, že pokud trestní stíhání žalobkyně neskončilo pravomocným odsouzením, vznikl jí nárok na náhradu škody z titulu vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona OdpŠk – usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu. Žalobkyně předběžně uplatnila nárok u žalované podle § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, v zákonné šestiměsíční lhůtě však uspokojen nebyl; věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 8. Při posouzení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu za vazbu vycházel soud I. stupně již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (vycházející z rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 2357/2010 ze dne 11. 1. 2012), a přihlédl ke kritériím povahy trestní věci, celkové dé