18 CO 283/2022-241 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně ve vztahu mezi žalobcem ad b/ až žalobcem ad m/ soud nahradil projev vůle žalované, spočívající v podpisu žádosti o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků podle ustanovení § 86 ve spojení s ustanovením [ustanovení pr. předpisu], a ustanovení § 6 a ustanovení [ustanovení pr. předpisu], o podrobnější úpravě územního rozhodnutí, územního opatření a stavebního řádu, adresovanou Městské části [obec a číslo], odbor výstavby, tak, jak je přílohou [číslo] nedílnou součástí rozsudku (výrok II.); žádost se týká návrhu na vydání veřejnoprávního souhlasu s rozdělením pozemku p. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha, ve vlastnictví žalované (výrok II.). Ve vztahu mezi žalobcem ad a/ a žalovanou soud I. stupně žalobu s týmž návrhem zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě, v níž žalobci b) – m) tvrdili, že každý z nich je vlastníkem konkrétní bytové jednotky vymezené podle [ustanovení pr. předpisu] v domě [adresa], k. ú. [část obce], obec Praha na adrese [adresa], a z tohoto titulu jsou členy žalobkyně a). Původním vlastníkem budovy [adresa], k. ú. [část obce], s nájemními byty, byla žalovaná, která následně svým prohlášením z roku [rok] jednotky podle [ustanovení pr. předpisu], které rozprodávala dalším subjektům, včetně některých nynějších [anonymizováno] jednotek, a to v době, kdy probíhala generální rekonstrukce budovy. V roce [rok] došlo k vydání rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením, kdy příslušný stavební úřad povolil výstavbu osobního výtahu na dvorní fasádě domu a na části pozemku ve vlastnictví žalované p. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha. Žalovaná při prodeji jednotek v příslušných kupních smlouvách zpravidla konstatovala, že výtah byl vystavěn a zavázala se vyhotovit změnu prohlášení vlastníka tak, aby odpovídalo skutečnému stavu, a výslovně se zavázala zahrnout výtah do společných částí domu. Tento závazek žalovaná již nesplnila. Vzhledem ke skutečnosti, že ke scelení části pozemku žalované p. [číslo] nad nímž je zbudována výtahová šachta, s pozemkem p. [číslo] na němž stojí budova [adresa], včetně příslušné změny vlastnických vztahů k takto vyčleněné části pozemku žalované [parcelní číslo] (v geometrickém plánu připojeném k návrhu, pod označením [číslo] o výměře 4 m2 a [číslo] o výměře 3 m2), může dojít pouze procesem, na jehož počátku je třeba vymezit příslušnou část pozemku [parcelní číslo] jako samostatnou pozemkovou parcelu a k tomuto dělení je třeba veřejnoprávního souhlasu s rozdělením pozemku, vydaného stavebním úřadem podle ustanovení § 63 ve spojení s ustanovením [ustanovení pr. předpisu], vyzvali žalobci žalovanou dne [datum] k podpisu příslušné žádosti, adresované Odboru výstavby Městské části [obec a číslo] (příloha žaloby), což žalovaná odmítla. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na to, že ve smlouvách o převodu vlastnictví ke konkrétním jednotkám byla pro případ nesplnění povinnosti scelit část pozemku p. [číslo] nad níž půdorysně zasahuje výtahová šachta budovy, sjednána možnost, že žalovaná zřídí ve prospěch [anonymizováno] jednotek právo odpovídající věcnému břemeni. Smlouvy o převodu vlastnictví k jednotkám byly v průběhu let uzavírány s různým zněním, a není proto možné, aby z různých smluv vzniklo všem vlastníkům (totožné) oprávnění požadovat„ scelení“ části pozemku [parcelní číslo] s pozemkem p. [číslo] na němž je vystavěna budova [parcelní číslo]. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení; uvedla, že ve smlouvách o převodu vlastnictví k jednotce, na které žalobci poukazovali, se zavázala ke scelení pozemků do [datum]. V případě, že žalovaná této své povinnosti nedostála, mohli se žalobci domáhat splnění následující den po marném uplynutí data stanoveného ve smlouvě. Tříletá promlčecí doba uplynula dnem [datum]. 4. Soud I. stupně o této žalobě rozhodl již rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že žalobu zamítl na základě závěru, že uplatněný nárok je promlčen. Promlčení posoudil na základě § 3028 odst. 3 o. z., s ohledem na datum uzavření předložených kupních smluv podle právních předpisů platných do [datum], tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a žalobcem ad i) vyplývá, že žalovaná se zavázala„ ke scelení pozemků“ do [datum]. Marným uplynutím tohoto dne se oprávněný ze smlouvy mohl domáhat po povinném, aby dostál svého závazku a počala běžet promlčecí doba. V tomto případě je promlčecí doba tříletá a uplynula dnem [datum]. Žaloba byla podána dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí doby. 5. K odvolání žalobců odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] napadené rozhodnutí zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud konstatoval, že z odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně není zřejmé, o jakém konkrétním nároku řízení vedl. Soud I. stupně při řešení otázky aktivní legitimace účastníků k podání žaloby vycházel dílem z úvahy, že řízení je vedeno o nároku (některých žalobců) na„ scelení pozemků“, vyplývajícím ze závazkového vztahu (kupní smlouvy) uzavřené s žalovanou, dílem z úvahy, že ostatní žalobci jsou k požadavku na nahrazení souhlasu žalované se žádostí o vydání veřejnoprávního souhlasu s dělením pozemků oprávněni jako vlastníci jednotek v budově, která je (v důsledku vybudování výtahu) zřízena zčásti na cizím pozemku. Pokud však není z odůvodnění rozsudku jednoznačně patrné, o jakém nároku bylo řízení vedeno, není přezkoumatelný ani závěr, že žalobou uplatněný nárok je promlčen. V dalším řízení měl soud I. stupně posoudit důvodnost námitky promlčení ve vztahu k nároku uplatněnému žalobou, přičemž není významné, jak účastníci nárok kvalifikovali po právní stránce a z jakých právních důvodů byla námitka promlčení vznesena. 6. Žalobci ad b) až ad m) poté doplnili svá žalobní tvrzení; uvedli, že svůj nárok na scelení pozemků odvozují z titulu vlastnického práva a zejména z veřejného zájmu na tom, aby faktický stav věci byl v souladu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Žalobci ad b) až ad m) poukázali na to, že část budovy [adresa], jejímiž jsou spoluvlastníky v režimu spoluvlastnictví založeného podle zákona o vlastnictví bytů, se nachází na cizím pozemku, není tak respektována zásada superficies solo cedit. Naplnění této zásady však může dojít jen prostřednictvím scelení pozemků p. [číslo] na němž je vybudována budova [adresa] a parcely, oddělené z pozemku žalovaného p. [číslo] čímž bude i faktický stav v souladu se zápisem ve veřejném seznamu. Žalobci dále poukázali na to, že s ohledem na tvrzení strany žalované byli v legitimním očekávání, že ke scelení pozemků dojde, když ve vztahu k žalobcům ad b) a ad i) se žalovaná výslovně zavázala pozemky zcelit a to do [datum]. 7. Soud I. stupně poté ve věci opětovně rozhodl shora označeným rozsudkem. Zjistil tento skutkový stav: žalobci jsou vlastníky jednotek vymezených v domě [adresa] na adrese [adresa], ta dále spoluvlastníky podílu na společných částech domu a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha – nádvoří, zapsaném u [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována dvě slova], pro katastrální území Žižkov, obec Praha na [list vlastnictví]. Žalovaná i žalobci ad b) a až ad m) jsou členy žalobce ad a). Žalovaná byla původní vlastnice celé nemovitosti, ve které následně vymezila jednotky, které prodala žalobcům. V průběhu rekonstrukce objektu žalovaná vystavěla výtah, který se částečně nachází na pozemku parc. [číslo] zapsaném u [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] [územní celek], Katastrální pracoviště Praha, pro katastrální území Žižkov, obec Praha na [list vlastnictví], který je ve vlastnictví žalované. Užívání výtahu a vůbec jeho charakter bylo předmětem několika soudních sporů. V rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], byl vysloven závěr, že výtah je součástí domu (budovy [adresa]). Spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] k. ú [část obce], obec Praha jsou žalovaná a žalobci ad b) až ad m), vlastníkem sousední parcely [číslo] o výměře 65m2 je žalovaná, tato parcela ze 3 stran sousedí s parcelou [číslo]. V době, kdy došlo k výstavbě výtahu a tedy k zastavění části pozemku ve vlastnictví žalované, byla žalovaná většinovým spoluvlastníkem nemovitosti, a již od počátku měla úmysl vystavět výtah na částí pozemku p. [číslo] ve svém výlučném vlastnictví. Žalobci vyzvali žalovanou k podání žádosti o vydání veřejnoprávního souhlasu s dělením/scelením pozemků, což žalovaná odmítla. 8. Právním posouzením tohoto skutkového stavu dospěl soud I. stupně k následujícím závěrům: a/ s ohledem na taxativně vymezený okruh účastníků následného stavebního řízení jsou k podání žaloby o nahrazení souhlasu s rozdělením a scelením pozemku z titulu spol