19 CO 296/2021-633 — Městský soud v Praze

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku I. mění tak, že se zamítá žaloba co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jinak se v tomto výroku potvrzuje. II. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku II. mění tak, že se zamítá žaloba co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení a konstatuje se, že v řízení o vydání cestovního pasu Úřadem městské části [obec a číslo] zahájeném dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] došlo v důsledku nesprávného úředního postupu k zásahu do práva člověka na svobodu pohybu a pobytu dle článku 14 Listiny základních práva a svobod, a v zamítavém výroku III. se potvrzuje. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů za řízení před soudy obou stupňů částku ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky. <b>takto:</b> 1. Soud I. stupně rozhodoval o návrhu žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), která se skládala z částky [částka] (ohledně částky [částka] bylo již pravomocně rozhodnuto) z titulu nesprávného úředního postupu za nepřiměřenou délku řízení o vydání cestovního pasu a z částky [částka] z titulu zásahu do osobnostních práv, zejména práva na svobodu pohybu a pobytu. 2. Žalovaná nárok neuznala. Namítala, že správní orgán postupoval v souladu se správním řádem a zákonem o cestovních dokladech, že nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 a násl. OdpŠk, že nebyla prokázána konkrétní újma žalobce a vznesla námitku promlčení. 3. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka]„ zamítnout“ (I.) a částku [částka] (II.), obojí se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek od [datum] do zaplacení, zamítl žalobu na zaplacení dalších [částka] s příslušenstvím (III.) a uložil žalované zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] (III.). Opravným usnesením byl opraven výrok I., z něhož bylo postup dle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vypuštěno slovo„ zamítnout.“ 4. Soud I. stupně nejprve shrnul dosavadní průběh řízení. Prvním rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 7 C 141/2012 - 289 konstatoval, že v řízení o vydání nového cestovního pasu Úřadem městské části [obec a číslo] zahájeném dne [datum] bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě (I.), rozhodl, že žalovaná (původně 1. žalovaná) je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím (II.) a 2. žalovaná (Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti) částku [částka] s příslušenstvím (III.), zamítl žalobu na zaplacení dalších [částka] s příslušenstvím (IV.) a rozhodl o nákladech řízení (V.). Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 19 Co 420/2015 - 333 rozsudek zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, aby jednal pouze s Ministerstvem vnitra jako organizační složkou státu a ujasnil si předmět sporu, když se odškodnění týká pouze řízení o vydání nového cestovního pasu, nikoli jeho odnětí. Druhým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 7 C 141/2012 - 357 soud I. stupně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím (za nepřiměřenou délku řízení, I.) a částku [částka] s příslušenstvím (za zásah do osobnostních práv, II.), zamítl žalobu na zaplacení dalších [částka] s příslušenstvím (III.) a rozhodl o nákladech řízení (IV.). Odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 19 Co 317/2016 - 393 rozsudek zrušil s výjimkou zamítnuté částky [částka] s příslušenstvím a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že se jedná o jeden nárok na nemajetkovou újmu vyplývající z dlouhotrvajícího správního řízení o vydání pasu, že nelze aplikovat Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“) a článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“), když postižitelné jsou jen jednotlivé průtahy v řízení a že vyvratitelná domněnka vzniku újmy se v daném případě neuplatní. Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 30 Cdo 1098/2017 - 416 zamítl dovolání žalobce, přisvědčil právním závěrům odvolacího soudu a postavil najisto, že žalobce v řízení uplatnil dva nároky, a to nárok na odčinění nemajetkové újmy vzniklé mu v důsledku délky posuzovaného správního řízení a v důsledku omezení možnosti cestovat. 5. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že v roce [rok] bylo vůči žalobci zahájeno správní řízení o návrhu soudního exekutora dle § 23 písm. a) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech (dále jen„ ZCD“). Žalobce byl vyzván k odevzdání cestovních pasů. Rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo] (dále jen ÚMČP 16“) ze dne [datum] byly žalobci oba pasy odňaty. Odvolání žalobce bylo rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen„ MHMP“) ze dne [datum] zamítnuto. Shodně byla zamítnuta Městským soudem v Praze správní žaloba. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, č.j. 2 As 22/2007-119 byl napadený rozsudek zrušen. Následně bylo zrušeno pravomocné rozhodnutí MHMP ze dne [datum] a poté rozhodnutí ÚMČP 16 ze dne [datum] a řízení bylo zastaveno, když oba cestovní pasy v roce 2005 pozbyly platnosti. 6. Žalobce podal dne [datum] v Londýně na zastupitelském úřadě ČR žádost o vydání nového cestovního pasu. Ta byla rozhodnutím ÚMČP 16 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. R 8362/07OOS/CD-7 [číslo] zamítnuta z důvodu dle § 23 písm. b) ZCD. Rozhodnutí žalobci nebylo doručeno, jeho existenci zjistil nahlížením do spisu v prosinci 2008. Na základě odvolání ÚMČP 16 usnesením ze dne [datum] rozhodl o zrušení předchozího rozhodnutí, pokračování v řízení a vydání pasu. Dne [datum] byl žalobce informován, aby se dostavil na velvyslanectví ČR v Londýně k dokončení jeho žádosti. Pas vydaný dne [datum] převzal dne [datum]. Dne [datum] ÚMČP 16 zastavil správní řízení a dne [datum] došlo k úpravě znění usnesení. 7. Žalobce s partnerkou [jméno] [příjmení] odjel na počátku ledna 2005 do [příjmení] [jméno] z důvodu podnikání v kamionové dopravě, kde žije stále. Problémy s pasem mu způsobily komplikace v pracovním životě, když nemohl vycestovat bez rizika možného návratu. V roce [rok] se tak vrátil k práci specialisty v oblasti bezpečnostních výpočetních systémů v nadnárodní [právnická osoba], v níž se nemohl přihlásit do výběrových řízení na práci do jiných zemí. Komplikace mu vznikly i v osobním životě, když syn [jméno], narozený 1987, mohl jezdit jen za ním, s mladšími dětmi, dcerou [jméno], narozenou 1996, a synem [jméno], narozeným 2001, se stýkat nemohl, když jejich matka vycestování odmítala. Tím došlo k odcizení. Trpí depresemi, úzkostí, léčí se. 8. Soud I. stupně nárok na zadostiučinění za dlouhotrvající řízení posuzoval dle § 7, § 8, § 14 odst. 1, § 31a, § 32 a § 35 Odpšk. Nejprve se zabýval námitkou promlčení dle § 32 odst. 3, § 35 odst. 1 OdpŠk, kterou shledal nedůvodnou. Řízení o vydání pasu bylo ukončeno rozhodnutím ze dne [datum], žádost o předběžné projednání nároku byla uplatněna u žalované dne [datum] dle § 14 OdpŠk, tedy žaloba byla podána včas dne [datum]. 9. První nárok posuzoval s ohledem na změnu dosavadní judikatury dle nálezů Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20 a ze dne [datum], sp. zn IV. ÚS 3299/20, v nichž byl učiněn závěr, že každý má v řízení, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů dle článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ LZSP“). Vycházel tak z celkové délky řízení a presumované nemajetkové újmy. 10. Uzavřel, že v řízení o vydání cestovního pasu trvajícím od [datum] do [datum], tj. 2 roky a 1 měsíc, došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, když měl být dle § 5 odst. 2 ZCP vydán do 30, resp. do 120 dnů, a lhůty pro vydání rozhodnutí činily dle § 71 odst. 2 písm. a, b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen„ SŘ“) 30, resp. 60 dní. Rozhodl tak o peněžní formě zadostiučinění. Základní částku stanovil ve výši [částka] ([částka] [anonymizováno] [spisová značka]) bez krácení za prvé dva roky řízení. Nárok dále moderoval s tím, že věc nebyla skutkově složitá (+ 20%), že poškozený k délce řízení nepřispěl (+ 20%), že postup rozhodujících orgánů se změnil až na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (0%) a shledal zvýšený význam řízení pro žalobce (+ 50%), když měl za prokázané zdravotní problémy, odcizení dětí, problémy v rodině, nemožnost zvyšování pracovní kvalifikace vycestováním do zahraničí. Nemajetkovou újmu tak stanovil ve výši [částka]. 11. Dále posuzoval, zda došlo k zásahu do