20 CO 230/2022-90 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované, aby se zdržela při správě pojištění, sjednaného na základě pojistné smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovanou, snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka]. Žalobce tvrdil, že žalovaná krátí v rozporu s uzavřenou smlouvou kapitálovou hodnotu jeho pojištění o srážky na riziková krytí a uvedené náklady, neboť ujednání doplňkových pojistných podmínek připouštějící možnost takového snižování kapitálové hodnoty jsou pro neurčitost neplatná. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a namítla, že pro žalobu není dán hmotněprávní základ a žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť se při neplatnosti dotčených ujednání, kterou žalovaná popírá, může domáhat vydání bezdůvodného obohacení. 2. Soud I. stupně uzavřel, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o životním pojištění žalobce„ [anonymizována dvě slova]„ na dobu 27 let a že v doplňkových pojistných podmínkách žalované (DPP) je upraveno rizikové pojistné, náklady a poplatky, inkasní náklady a formování kapitálové hodnoty (body 1.6, 3.1a 2. a [číslo]). S odkazem na [ustanovení pr. předpisu] konstatoval, že právní vztah účastníků se řídí [ustanovení pr. předpisu], občanský zákoník, [účinnost] (obč. [ustanovení pr. předpisu], o pojistné smlouvě. Předmětnou žalobu zhodnotil jako zápůrčí (negatorní) a dovodil, že žalobcem požadovaná povinnost zdržet se strhávání nákladů a rizikového pojistného není stanovena smlouvou ani právním předpisem, proto se jí nelze takovou žalobou domáhat. Současně uvedl, že dotyčnou smlouvu účastníků shledal ve smyslu § 37 odst. l obč. zák. absolutně neplatnou pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši rizikového pojistného, počátečních a správních nákladech a výši odkupného které je ve smyslu § 41 obč. zák. neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, což má za následek, že k platnému sjednání pojištění nedošlo a účastníci se musí vypořádat ve smyslu § 457 obč. zák. Doplnil s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí sp.zn. [spisová značka]), že ve věci nenastala situace, vyžadující poučení žalobce podle [ustanovení pr. předpisu] S tímto odůvodněním žalobu zamítl a plně úspěšné žalované s odkazem na § 142 odst. l o.s.ř. přiznal náhradu nákladů, specifikovanou v 10. odstavci rozsudku. 3. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítl, že soud I. stupně měl zamítnout žalobu pro absolutní neplatnost pojistné smlouvy, jestliže ji zjistil, tudíž věc nesprávně právně posoudil a jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Dále dovozoval, že soud I. stupně jej nepoučil o svém odlišném právním názoru ve smyslu § 118a odst. 2 o.s.ř., aby na něj mohl procesně reagovat a že jeho závěr o absenci hmotněprávního základu negatorní žaloby je založen na nesprávném skutkovém zjištění, jelikož nezohlednil smluvní ujednání o způsobu u tvorby kapitálové hodnoty. Setrval na tvrzení, že žalovaná nenakládá s pojistným podle pojistné smlouvy a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 4. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Dovozovala, že žalobce zápůrčí žalobu zneužívá k její šikaně a jeho nárok nemá právní základ, neboť nevyplývá z pojistné smlouvy ani z právního předpisu. Žalobce si protiřečí, argumentuje-li smluvními ujednání pojistné smlouvy, kterou má za neplatnou. Pro posouzení nároku nebylo třeba posuzovat platnost pojistné smlouvy a situace, předpokládaná § 118a odst. 2 o.s.ř., v řízení nenastala. Žalobce se v replice k vyjádření žalované ohrazoval proti označení žaloby jako šikanózní a poukazoval na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka], podle něhož lze daný nárok uplatnit zápůrčí žalobou, a na rozhodnutí tohoto soudu stran přiměřenosti zneužívajících ujednání ve smyslu § 56 odst. l obč. zák. a [ustanovení právního předpisu EU] [Smlouva o EHS] (sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Žalovaná v další replice dovozovala, že žalobce uplatňuje v odvolacím řízení nové skutečnosti a že odkazy na uvedená rozhodnutí nejsou přiléhavá, neboť se netýkají žaloby na držení se určitého jednání. 5. Z obsahu odvolání žalobce se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně a řízení, jež jeho rozhodnutí předcházelo, v intencích § 212 a § 212a o.s.ř. a odvolání opodstatněným neshledal. Závěr soudu I. stupně ohledně důvodu zamítnutí žaloby lze korigovat potud, že obecně je v intencích soudem I. stupně zmíněné judikatury nepochybně možné domáhat se negatorní žalobou zdržení se neoprávněného zásahu do práva, jestliže dotyčná činnost (ač smlouvou či zákonem neupravená) narušuje smluvní ujednání či zákonná ustanovení. Soud I. stupně však správně shledal pojistnou smlouvu, uzavřenou mezi účastníky, absolutně neplatnou ve smyslu § 37 odst. 1 ve spojení s § 41 obč. zák., jakkoliv je mu na místě vytknout absenci konkrétních zjištění stran příslušných smluvních ujednání, pročež byl odvolací soud nucen v souladu s § 213 odst. 3 o.s.ř. zopakovat dokazování příslušnými níže uvedenými smluvními ujednáními, obsaženými v DPP. Jak se podává z bodů 1.6 a 7.a 3.1. a 2.DPP, pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění a o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele Tyto„ pojistně technické zásady pojistitele“ nejsou součástí pojistné smlouvy účastníků a tento pojem není ani nikde v pojistných podmínkách vysvětlen, uvedená smluvní ujednání jsou tak nejasná a neurčitá, neboť pojistníkovi není zřejmá výše částky, o níž se kapitálová hodnota jeho pojištění snižuje. V důsledku toho je smlouva neurčitá i ve vymezení samotné pojistné částky jakožto„ kapitálové hodnoty pojištění ve výši stanovené k datu konce pojištění (bod [číslo] DPP), na jejíž vyplacení na pojištěný nárok a nemůže jako celek obstát (srov. závěry konstantní judikatury Městského soudu v Praze, např. sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], nejnověji samotným žalobcem zmíněné rozhodnutí sp.zn. [spisová značka]). Je-li však pojistná smlouva účastníků neplatná, nemá požadavek žalobce oporu ve smluvním ujednání účastníků ani zákonném ustanovení, do nichž by žalovaná svým jednáním neoprávněně zasahovala, žaloba je zřejmě nedůvodná a byla soudem I. stupně správně zamítnuta. Ke shodnému závěru dospěl zdejší soud i v žalobcem prosazovaném rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] vydaném ve skutkově a právně obdobné věci. Důvod k poučování žalobce v řízení před soudem I. stupně podle § 118a odst. 2 o.s.ř. nenastal, toto ustanovení, jak již tento soud s odkazem na přiléhavou judikaturu vysvětlil, dopadá pouze na případy, kdy si odlišný právní názor soudu vyžádá doplnění vylíčení rozhodných skutečností k rozhodnutí o uplatněném nároku. Tuto poučovací povinnost soudu nelze vykládat tak, že by měla vést k poučení účastníka o tom, jakých práv by se mohl v důsledku jiného právního názoru soudu podle hmotného práva domáhat (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]). 6. Z popsaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný, včetně správného nákladového výroku, podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Procesně úspěšná žalovaná má podle § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, kterou představuje odměna advokáta za tři úkony právní služby (vyjádření k odvolání, vyjádření k replice žalobce a účast u odvolacího jednání) po [částka] s paušální náhradou jeho výdajů po [částka] podle §§ 7 a 13 odst. 4 vyhl. č. 1477/1996 Sb., advokátní tarif a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši [částka].