21 CO 392/2020-494 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem ([anonymizováno] znění opravného usnesení) soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu v části, aby žalovaná zaplatila žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok III.). 2. Zaplacení částky [částka] s příslušenstvím se žalobkyně (po změnách žaloby a jejích částečných zpětvzetích) domáhala jako náhrady škody, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jen„ posuzované řízení“). Tvrdila, že v posuzovaném řízení došlo k prodlevám přičitatelným [anonymizováno] a že nebýt těchto prodlev mohla pozemky, které byly předmětem posuzovaného řízení, pronajmout společnosti [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]). Za období od [datum] do [datum] jí tak na nájemném ušel zisk [anonymizováno] výši [částka]. Žalovaná namítala, že v posuzovaném řízení k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a navíc že žalobkyni v pronájmu pozemků nic nebránilo, neboť v dispozici s pozemky nebyla nijak omezena. 3. Soud prvního stupně mimo jiné zjistil, že - žalobou podle části V. o. s. ř. podanou k Okresnímu soudu v Třebíči dne [datum] se V. a F. [příjmení] domáhali na 1) [země] – Úřadu [anonymizováno 6 slov] (dále jen„ [anonymizováno]“) a 2) [země] – [anonymizováno] fondu [země] (dále jen„ [anonymizováno]“) změny rozhodnutí [stát. instituce] – Pozemkového úřadu Třebíč ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], tak, že se dnem právní moci rozsudku stávají vlastníky, a to každý id. ½, parc. [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], parc. [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], parc. č. st. [anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], parc. [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], parc. [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], parc. [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra] a parc. [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], vše v k. ú. [ulice] u [obec], vzniklých z části pozemku [anonymizováno] zjednodušené evidenci (podle původního pozemkového katastru) [parcelní číslo] o výměře [výměra]; - dne [datum] došla soudu žádost žalobkyně o vstup do řízení v pozici vedlejšího účastníka; - dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo změněno rozhodnutí [stát. instituce] – Pozemkového úřadu Třebíč tak, že V. a F. [příjmení] jsou každý v rozsahu ideální ½ spoluvlastníky v žalobě uvedených pozemků o celkové výměře [výměra]; - dne [datum] byl spis předložen Krajskému soudu v Brně s odvoláním a dne [datum] odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení; - dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byla podaná žaloba v plném rozsahu zamítnuta; - dne [datum] byl spis předložen Krajskému soudu v Brně a dne [datum] odvolací soud vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek soudu prvého stupně v zamítavém výroku jen formulačně změnil a změnil jej také [anonymizováno] výrocích o náhradě nákladů řízení. - právní moc nastala dnem [datum]; - dne [datum] byl spis předložen Nejvyššímu soudu s dovoláním, které Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]; - dne [datum] podali stížnost, kterou Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou usnesením ze dne [datum], sp. zn. sp. zn. [ústavní nález]. 4. Na základě těchto zjištění soud prvního stupně shledal, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a skončilo usnesením [název soudu] o odmítnutí ústavní stížnosti ze dne [datum]. Měl za to, že u soudu prvního stupně probíhalo plynule a zcela bez průtahů, dílčí období nečinnosti však konstatoval u soudu odvolacího, Nejvyššího soudu a [název soudu], a uzavřel, že v posuzovaném řízení došlo k prodlevám či průtahům přičitatelným [anonymizováno] v celkové délce 25 měsíců. Nebýt těchto prodlev a průtahů, které je nutno považovat za nesprávný úřední postup, mohlo řízení skončit o 25 měsíců dříve, tedy již dne [datum]. Dobu od [datum] do [datum] pak považoval za dobu, po kterou zde byl nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené doby trvání soudního řízení. 5. Dále vzal za prokázané, že v důsledku tohoto nesprávného úředního postupu žalobkyně nemohla pronajmout své pozemky dotčené posuzovaným řízením společnosti [právnická osoba] Konkrétně se jednalo o část pozemku parc. [číslo] vyjma jeho části ohraničené částí hranice s pozemkem parc. [číslo] hranicí s pozemky parc. č. st. 704, [číslo] částí hranice s pozemkem parc. [číslo]. Nechal zpracovat znalecký posudek, který určil výši obvyklého nájemného za tyto pozemky za období od [datum] do [datum] částkou [částka], a v tomto rozsahu žalobě vyhověl, [anonymizováno] zbývajícím rozsahu ji zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. 6. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Nesouhlasila s tím, jakým způsobem soud prvního stupně stanovil celkovou délku průtahů, a setrvala na své argumentaci, že v posuzovaném řízení k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Také namítala, že žalobkyně neprokázala vznik újmy ani příčinnou souvislost. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl. 7. Žalobkyně považovala napadený rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a navrhla jeho potvrzení. 8. O podaném odvolání odvolací soud rozhodl nejprve rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud uvedený rozsudek odvolacího soudu zrušil rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 9. Odvolací soud proto nově přezkoumal napadený rozsudek (§ 212 a násl. o. s. ř.), zopakoval výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 10. Pokud jde o průběh posuzovaného řízení, odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění, která soud prvního stupně podrobně popsal v bodě 33 svého rozsudku a která ostatně ani mezi účastníky nebyla sporná. V podrobnostech proto na ně odvolací soud odkazuje. 11. Mezi účastníky bylo sporným, zda v posuzovaném řízení došlo k průtahům. 12. Jak uvedl dovolací soud [anonymizováno] svém zrušujícím rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v případě tvrzené škody spočívající [anonymizováno] ztrátě pohledávky nebo ušlém zisku jako důsledku délky řízení je třeba dobu, [anonymizováno] které řízení mohlo a mělo proběhnout, určit. Bez tohoto určení totiž není možné stanovit, ke kterému okamžiku má poškozený vázat svá tvrzení o tom, že měl vůči svému dlužníku pohledávku, již mohl reálně vymoci, případně mohl realizovat zisk, pokud by řízení proběhlo bez průtahů. Proto v případě takového nároku na náhradu škody spočívá nesprávný úřední postup (§ 13 odst. 1 věta první OdpŠk) nikoli v nepřiměřené délce řízení jako celku, ale v průtazích v řízení, tj. v nečinnosti na straně soudu. Z uvedeného vyplývá, že [anonymizováno] zjištění, zda stát odpovídá za poškozeným tvrzenou škodu spočívající v ušlém zisku v důsledku průtahů v řízení, je třeba odečíst relevantní období nečinnosti soudu od celkové délky řízení a takto stanovit, v jaké době mohlo reálně ke skončení řízení dojít. I zde však platí, že se zohledňují jen taková období nečinnosti soudu, která neodpovídají běžnému průběhu soudního řízení a péči, jíž je soud povinen za účelem rychlé a účinné ochrany práv věci věnovat. Nelze mechanicky odečítat jednotlivé dny, které mezi úkony soudu [anonymizováno] věci uběhly (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). 13. Dovolací soud se nevyjádřil k otázce, zda je možné [anonymizováno] účely určení délky průtahů řízení vyjít z úvahy, že nalézací i odvolací soud měly činit úkony [anonymizováno] lhůtě do 3 měsíců a Nejvyšší soud a Ústavní soud měly činit úkony do 6 měsíců (bod 10 tohoto rozsudku). V bodě 31 svého rozsudku však odkázal na závěry své judikatury projevené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž uvedl, že závěr o tom, zda byl určitý úkon učiněn v přiměřené době [anonymizováno] smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, je vždy odvislý od konkrétních okolností případu, zejména od závažnosti újmy, která v případě neprovedení úkonu hrozí a které má daný úkon zabránit, popř. ji v případě již nastalé újmy zmírnit (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 14. Po zhodnocení průběhu posuzovaného řízení se odvolací soud neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v něm došlo k průtahům o celkové délce 25 měsíců. 15.