23 CO 220/2021-245 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru danou žalobci dopisem žalované ze dne [datum] (výrok I.), zastavil řízení o žalobě v části, v níž se žalobce domáhal určení, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou nadále trvá (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 23 716 k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě ze dne [datum], kterou se žalobce domáhal proti žalované jednak určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] je neplatná, jednak určení, že pracovní poměr mezi účastníky trvá i po [datum]. Po zahájení řízení vzal žalobu v rozsahu druhého žalobního požadavku zpět. Žalobce tvrdil, že od [datum] byl zaměstnancem žalované na pozici vedoucí konzultant síťového inženýra, interní pozice Lead Engr (Cslt) - životní cyklus A and E, a to na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] mu byl doručen vytýkací dopis, v němž byl upozorněn na porušování povinností plynoucích z pracovní smlouvy tím, že v období od 28 do [datum] se nedostavil do kanceláře a zároveň neinformoval, že čerpá dovolenou. Dne [datum] pak v rámci práce z domova pracoval v [země], což nebylo odsouhlaseno manažerem [jméno] [příjmení]. Žalobce s vytýkacím dopisem nesouhlasil a odmítl podepsat jeho převzetí. Tvrdil, že pracoval z [země] z toho důvodu, že byl nemocný a nemohl se vrátit, o čemž [jméno] [příjmení] okamžitě informoval. Dne [datum] mu byla doručena výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce, na jejímž základě měl pracovní poměr skončit [datum]. Ve výpovědi je mu vytýkána neoprávněná práce z domova v období od 16. 5. do [datum], tedy v rozsahu 3 a půl týdne, o které svého nadřízeného manažera neinformoval, dále že nepřesvědčivě využíval pracovní dobu a nezajistil si vhodné místo pro výkon práce z domu, rovněž jsou mu vytýkány nedostatečné výsledky práce a velké zpoždění s projekty. Ani s tím žalobce nesouhlasí, neboť důvody nejsou pravdivé. Podle žalobce pravým důvodem jeho propuštění byla osobní nevraživost [jméno] [příjmení] vůči němu, když mu opakovaně sděloval, že [země] je teroristická země, a kvůli tomu ho diskriminoval ve vztahu ke kolegům z jiných zemí, například ze Španělska. Přípisem ze dne [datum] žalobce oznámil žalované, že trvá na dalším zaměstnávání. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť žalobce, ačkoliv to měl výslovně zakázáno, pracoval z území [země], opakovaně neinformoval své nadřízené o práci z domova a měl nedostatečné pracovní výsledky. Popřela, že by žalobce diskriminovala. 4. Soud I. stupně se nejprve zabýval otázkou své pravomoci, neboť žalobce je státním příslušníkem [země] a od [datum] má povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky. Konstatoval, že mezi Českou republikou a Egyptem nebyla uzavřena žádná dvoustranná smlouva, podle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém je však dána pravomoc českých soudů, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky. S odkazem na nařízení Rady Evropských společenství [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech soud I. stupně shledal, že jeho pravomoc je dána podle čl. 4 odst. 1 a čl. 21 bod 1 uvedeného nařízení, neboť žalovaná má na území České republiky sídlo. Vzhledem k tomu, že její sídlo je v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 8, je dána jak pravomoc českých soudů k projednání sporu, tak pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8. 5. Soud I. stupně provedl dokazování řadou listin a výslechem svědků a vyšel z prokázaných skutkových zjištění, že žalobce byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], pracovní poměr vznikl [datum]. Žalobce pracoval na pozici vedoucího konzultanta síťového inženýra, interní pozice Lead Engr (Cslt) - životní cyklus A and E. [město] výkonu práce byla [obec], pracovní doba činila 40 hodin týdně. Dne [datum] žalobce obdržel od žalované výtku, že porušil ustanovení § 301 zákoníku práce a byl upozorněn na možnost skončení pracovního poměru výpovědí. Dne [datum] pak žalovaná rozvázala se žalobcem pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Oba dokumenty žalobce převzal, odmítl však potvrdit jejich převzetí. 6. V dopisu ze dne [datum] bylo žalobci vytčeno, že porušil § 301 písm. a) až d) zákoníku práce [ulice] porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru se měl dopustit neomluvenou absencí spočívající v tom, že od úterý 29. 1. do [datum] se nevrátil z dovolené a nepřišel do kanceláře, aniž by o tom informoval svého manažera e-mailem nebo telefonicky a také pokračoval ve výkonu své práce od 29. 1. do [datum] z domácí kanceláře umístěné v [země] bez předchozího schválení jeho manažerem. 7. Výpověď byla dána podle § 52 písm. g) zákoníku práce z důvodu, že žalobce porušil pracovní smlouvu, interní předpisy zaměstnavatele a povinnosti podle § 301 písm. a) až d) zákoníku práce, když nepovoleně pracoval z domova a nedostatečně využíval pracovní dobu, nepřizpůsobil domácí kancelář pro účely řádného výkonu práce. Žalobci bylo připomenuto, že dohodnutým místem výkonu práce je [obec] a pouze ve výjimečných případech a po předchozím výslovném schválení nadřízeným mohl pracovat z domova. V období od [datum] do [datum] žalobce nepožádal, a nebyla mu schválena práce z domova, přesto se v prostorách zaměstnavatele nehlásil. Dne [datum] měl schůzku s manažerem, kde byl na tyto problémy upozorněn, přesto se hned následující den [datum] na pracoviště nedostavil s vysvětlením, že zůstal doma, přičemž to nebylo schváleno manažerem žalobce, ani manažerovi oznámeno. Žalobci bylo rovněž vytýkáno nedostatečné využívání pracovní doby, když během zmíněného období nepovolené práce z domova nedošlo k viditelné e-mailové nebo Jabber komunikaci s týmem žalobce, ani neexistovaly výsledky práce žalobce a došlo k velkému zpoždění úkolů zejména u [právnická osoba], kromě toho během telefonátu v normální pracovní době byl na pozadí slyšet dětský hluk. 8. Soud I. stupně považoval za nadbytečné, a proto neprovedl dokazování výslechem svědků [příjmení] [jméno] a [příjmení] [příjmení], dále e-mailovou komunikací mezi žalobcem a vedoucími týmů i dalšími členy týmu přes Cisco Webex Meeting Tool, Jabber a e-mail a výpisem z aplikace pro schvalování práce z domova za prosinec 2018. 9. Soud I. stupně posoudil věc podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2019 (dále jen„ zákoník práce“) a po citaci ust. § 52 a § 301 zákoníku práce konstatoval, že žaloba není důvodná. Poukázal na to, že místem výkonu práce žalobce byla [obec], žalobce byl povinen dostavovat se do provozovny zaměstnavatele, kde mu byla přidělována práce, kterou byl povinen osobně vykonávat. Žalovaná umožnila zaměstnancům i výkon práce z domova za stanovených podmínek, přičemž výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] a listinnými důkazy, konkrétně e-mailovou komunikací, bylo prokázáno, že byl dohodnut takový režim, že 3 dny v týdnu museli být zaměstnanci na pracovišti a 2 dny mohli pracovat z domova, avšak po předchozím souhlasu svého nadřízeného. Žalobce zavedená pravidla nedodržoval a opakovaně zůstával doma bez souhlasu svého nadřízeného, přestože byl upozorňován na existenci pravidel, která je třeba dodržovat, a která se vztahují i na něj. Soud I. stupně uvedl, že výpovědi svědků spolu korespondují a odpovídají důkazům založeným do spisu, svědci hovořili podrobně, obsáhle a přesvědčivě, a soud neměl důvod jim nevěřit. Nerespektování pravidel žalované pro přítomnost a nepřítomnost na pracovišti bylo nejen základním důvodem výpovědi z pracovního poměru, ale i předchozího vytýkacího dopisu, kdy se žalobce bez předchozího dovolení svého nadřízeného, a dokonce bez informování svého nadřízeného, zdržel na dovolené v [země] a bez souhlasu nadřízeného si na dovolenou odvezl služební notebook a minimálně ho použil či na něm z [země] pracoval, ač to měl výslovně zakázáno nadřízeným Ing. [jméno] [příjmení]. Soud I. stupně vzal také za prokázané, že žalovaná se vůči žalobci žádného diskriminačního jednání nedopustila, když na něm vyžadovala dodržování pravidel, která platila pro všechny. 10. Podle soudu I. stupně se žalobce dopouštěl soustavného porušování pracovní kázně, když nerespektoval pravidla pro výkon práce stanovená zaměstnavatelem upravující počet dnů práce z domova v pracovním týdnu a způsob žádání a schvalování práce z domova, přičemž na porušování povinností byl opakovaně upozorňován a dopisem ze dne [datum] byl upozorněn na možnost výpovědi. Předmětná výpověď splňuje všechny formální náležitosti a byla udělena v souladu se zákonem. Soud I. stupně proto žalobu zamítl. 11. Po zahájení řízení žalobce neuhradil soudní poplatek v celé vyměřené výši a sdělil, že žalobu v části, v níž se domáhal určení, že pracovní poměr mezi účastníky po [datum] nadále t