23 CO 220/2022-184 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 21 C 2/2020-152, soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni a) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok II), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci b) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok III), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci b) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok [příjmení]), uložil žalované povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyni a) ve výši [částka] (výrok V) a uložil žalované povinnost k náhradě nákladů řízení žalobci b) ve výši [částka]. 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se každý z žalobců domáhal vůči žalované zaplacení částky [částka] za nemajetkovou újmu vzniklou jim v důsledku nepřiměřené délky řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 268/2013 a 21 C 73/2014, v nichž oba žalobci rovněž v procesním postavení žalobců vystupovali jako nerozluční společníci. Řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 168/2013 bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí], avšak pravomocně skončilo až dne [datum], resp. až rozhodnutím Ústavního soudu ze dne [datum], jímž byla ústavní stížnost podaná žalobci proti pravomocnému rozhodnutí Městského soudu v Praze, odmítnuta. Řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 21 C 73/2014 bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] a pravomocně skončeno dne [datum]. Délka obou řízení byla nepřiměřeně dlouhá, když žalobci se na délce řízení nepodíleli, naopak v řízení byly průtahy a význam předmětu řízení pro žalobce byl podstatný, neboť se jednalo o řešení sousedských vztahů, ve vztahu k žalobci b) byl zdůrazňován vyšší věk a jeho zdravotní problémy odůvodňující navýšení odškodnění. V průběhu řízení pak žalobci požadovali navýšení původně požadované částky s ohledem na délku samotného kompenzačního řízení, a to o dalších [částka] pro každého z žalobců s úrokem z prodlení od okamžiku vznesení kompenzační námitky. 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Ve vztahu k řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 268/2013 žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobců konstatovala nepřiměřenost délky tohoto řízení, avšak s ohledem na konkrétní okolnosti případu žalovaná nepřiznala žalobcům peněžitou náhradu. Řízení bylo po stránce skutkové i právní složité, naopak význam řízení byl dle žalované pro žalobce nízký až bagatelní, neboť předmětem řízení byla částka [částka]. V tomto směru žalovaná poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu, z níž vyplývá, že je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, nadto několikanásobně. Navíc žalobci zvolili zcela neadekvátní způsob vymáhání tvrzené škody, přičemž v důsledku svého neúspěchu v původním řízení se snaží saturovat na úkor státu. Délku řízení vedeného pod sp. zn. 21 C 73/2014 považovala žalovaná s ohledem na procesní a skutkovou složitost řízení za přiměřenou, když navíc žalobci se na délce řízení významně podíleli, neboť podali 5 návrhů na určení lhůty k procesnímu úkonu i nedůvodnou stížnost na průtahy, v důsledku nichž se soudy musely zabírat jejich procesními návrhy. Tvrzené průtahy jsou ještě tolerovatelné, neboť činily vždy několik málo měsíců. 4. Soud I. stupně po provedeném dokazování dospěl ve vztahu k řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 268/2013 ke skutkovému závěru, že žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 6 dne [datum] se žalobci domáhali proti žalovaným [příjmení] [jméno]. [jméno] [příjmení] a Prof. RNDr. [jméno] [příjmení], DrSc. zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že v důsledku rekonstrukce bytové jednotky ve vlastnictví žalovaných nacházející se nad bytovou jednotku ve vlastnictví žalobců došlo v období [datum] do [datum] ke vzniku škody na bytové jednotce žalobců (vznik prasklin a vytopení), přičemž žalobci vynaložili na odstranění škody částku v celkové výši [částka]. Řízení sp. zn. 13 C 268/2013 skončilo až doručením rozhodnutí o ústavní stížnosti žalobcům dne [datum], tedy posuzované řízení trvalo 6 let. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobců vyhodnotila, že výše uvedené posuzované řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a žalobcům poskytla zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva žalobců na rozhodnutí v přiměřené době. Ve vztahu k řízení vedeném pod sp. zn. 21 C 74/2014 učinil soud I. stupně skutkový závěr, že žalobci se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhali proti žalovaným [příjmení] [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] a [právnická osoba] [právnická osoba] zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky z titulu náhrady škody vzniklé v důsledku prováděné rekonstrukce bytové jednotky nacházející se nad bytovou jednotkou ve vlastnictví žalobců v období od [datum] do [datum] s tím, že žalobcům měla vzniknout škoda v rozbití obložení koupelny, přičemž řízení skončilo dnem [datum], kdy žalobcům bylo doručeno usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 2516/20, tj. posuzované řízení trvalo 6 let a 8 měsíců. 5. Po právní stránce aplikoval soud I. stupně na daný případ §1, § 5, § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“) a dospěl k závěru, že délka obou posuzovaných řízení byla nepřiměřeně dlouhá s tím, že je na místě přiznat žalobcům finanční zadostiučinění. Soud I. stupně s ohledem na Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko Cpjn 206/2010“) při svém rozhodování o náhradách nemajetkové újmy za posuzovaná řízení zohlednil i délku kompenzačního řízení, jež ke dni rozhodnutí soudu I. stupně trvalo 2 roky a 5 měsíců, a z tohoto důvodu navýšil základní částku odškodnění na částku [částka] s výjimkou prvních dvou let řízení, za která byla stanovena částka poloviční. Ve vztahu k žalobci b) pak tuto základní částku navýšil na [částka] za jeden rok řízení (opět s výjimkou prvních dvou let, ve vztahu k nimž byla stanovena opětovně částka poloviční), kdy zohlednil dále i věk žalobce b) v době kompenzačního řízení (70 let) v kombinaci s nepříznivým zdravotním stavem žalobce b). Ve vztahu k řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 268/2013 činila v případě žalobkyně a) základní částka [částka] a v případě žalobce b) činila [částka], ve vztahu k řízení vedeném pod sp. zn. 21 C 73/2014 činila základní částka v případě žalobkyně a) částku [částka] a v případě žalobce b) činila [částka]. 6. Ve vztahu k řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 268/2013 soud I. stupně výše uvedené základní částky dále modifikoval dle kritérií uvedených v § 31a OdpŠk, když základní částku snížil o 35% z důvodu procesní složitosti spočívající v opakovaných rozsáhlých doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů včetně návrhu na změny žaloby, mediace, rozsáhlého dokazování, potřeby rozhodnutí o určení procesní lhůty k podání poučení či námitky podjatosti, přičemž věc byla rozhodována na dvou stupních soudní soustavy s tím, že soud I. stupně rozhodoval meritorně dvakrát, stejně tak jako soud odvolací a dále ve věci rozhodoval Ústavní soud. Soud I. stupně dále ponížil základní částku odškodnění o 15 % z důvodu skutkové složitosti věci, kdy v řízení nastala potřeba objektivního posouzení, zda ke škodě skutečně došlo v příčinné souvislosti s jednáním žalovaných a pokud ano, v jakém rozsahu, vypracován i znalecký posudek, který byl doplňován výpovědí znalce u jednání soudu, a to i s ohledem na další znalecký posudek v řízení předložený. Ve vztahu ke kritériu postupu orgánu veřejné moci, významu řízení pro žalobce a jednání účastníka základní částky nijak nemodifikoval. Dále základní částky snížil o 30% z důvodu sdílené újmy, neboť žalobci v řízení vystupovali jako nerozluční společníci, tudíž je zřejmé, že svou nemajetkovou újmu týkající se nepřiměřené délky řízení sdíleli společně. 7. Ve vztahu k řízení vedenému pod sp. zn. 21 C 73/2014 soud I. stupně základní částku snížil o 30% z důvodu procesní složitosti věci, neboť z obsahu spisu vyplývala významná procesní aktivita účastníků řízení, s níž se soudy musely vypořádávat, v průběhu řízení docházelo opakovaně ke změně skutkových tvrzení,