23 CO 42/2022-277 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované (výrok II.). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě podané soudu [datum], kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila, že se zabývá stavební činností a na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnávala manžela žalované [titul]. [jméno] [příjmení] na pozici výrobního ředitele. Z titulu své funkce měl [titul]. [jméno] [příjmení] v popisu práce např. vedení zaměstnanců výroby a přípravy, hlídat a dodržovat ekonomiku staveb, termíny staveb, kontrolu přijatých faktur a kontrolu soupisu prací k vydaným fakturám. Jeho pracovní poměr byl ukončen ke dni [datum]. Na základě mimořádné kontroly účetních dokladů žalobkyně zjistila, že proplatila žalované faktury za zprostředkovatelskou činnost, kterou však žalovaná pro žalobkyni nikdy nevykonala. Žalobkyně ve své dokumentaci nedohledala jakýkoliv doklad svědčící o tom, že by žalovaná a žalobkyně spolupracovaly, a že pro žalobkyni žalovaná činila jakékoliv práce. V době, kdy žalovaná vystavila daňové doklady, byl její manžel zaměstnancem žalobkyně, a z titulu své pracovní pozice měl oprávnění schvalovat za žalobkyni přijaté faktury. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a nárok žalobkyně neuznala s tím, že neexistuje a nikdy neexistoval. Podle pracovní smlouvy [titul]. [jméno] [příjmení] neměl oprávnění schvalovat samostatně faktury, proto nemohl ani žádné faktury proplácet. Schvalování faktur a jejich úhradu prováděl výhradně jednatel žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaná od [datum] pracuje pro společnost [právnická osoba], [IČO]. Tato společnost se věnuje mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování a projektové činnosti ve výstavbě. Žalovaná prostřednictvím svého manžela [titul]. [jméno] [příjmení] od května [rok] věděla o tom, že žalobkyně poptává příležitost, která spočívala ve výstavbě většího projektu a jako zaměstnankyně společnosti [právnická osoba] věděla, že tato společnost poptává stavební společnost pro výstavbu projektu [anonymizováno 7 slov]. V [anonymizováno] [rok] proto mezi žalobkyní, kterou zastupoval jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovanou došlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy v ústní formě, jejímž předmětem bylo zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy o výstavbě [anonymizována tři slova] a [anonymizována čtyři slova]. Posléze mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní došlo k uzavření smlouvy o výstavbě tohoto [anonymizováno] a žalobkyně výstavbu [anonymizováno] realizovala. Žalobkyně se zavázala za zprostředkování příležitosti uzavření smlouvy o výstavbě zaplatit [jméno] [příjmení] nebo žalované provizi ve výši 3 % z hodnoty výstavby projektu, jehož hodnota byla ve výši [částka], provize tedy měla být ve výši [částka]. Část provize žalované nebo [jméno] [příjmení] byla vyfakturovaná ve faktuře [číslo] faktuře [číslo] tyto faktury byly žalobkyní částečně uhrazeny, zbytek provize doposud vyplacen nebyl. Je tedy zřejmé, že žalovaná pro žalobkyni poskytovala zprostředkovatelské služby a jednatel žalobkyně vědomě schválil zaplacení provize a platby provedl. Žalovaná poté doplnila, že žádným způsobem nezprostředkovala účast žalobkyně ve veřejné soutěži společnosti [právnická osoba], ani její výhru, ale pouze jednateli žalobkyně předala na společnost [právnická osoba] informaci o tom, že tato společnost poptává nějakou stavební společnost, která by postavila [anonymizována dvě slova]. 3. Soud I. stupně provedl dokazování listinami, výslechem svědků a účastnickým výslechem jednatele žalobkyně a žalované, a vzal za prokázané, že po létě [rok] mezi žalobkyní a žalovanou, prostřednictvím manžela žalované, byla uzavřena ústní zprostředkovatelská smlouva, jejímž předmětem a obsahem bylo zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy o výstavbě [anonymizována tři slova] a [anonymizována čtyři slova] žalobkyní. V rozhodné době byl zaměstnancem žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], manžel žalované, která byla zaměstnankyní společnosti [právnická osoba] Žalovaná prostřednictvím svého manžela pro žalobkyni zprostředkovala poskytnutí kontaktu na jednatele společnosti [právnická osoba] [titul]. [jméno] (správně [jméno] – pozn. odvolacího soudu) [příjmení], a to za úplatu domluvenou mezi jednatelem žalobkyně a manželem žalované. Žalobkyně se prostřednictvím svého jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] zavázala za zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy o výstavbě zaplatit provizi ve výši 3 % z hodnoty výstavby objektu, hodnota zprostředkovávaného projektu byla ve výši [částka] a provize žalované měla být ve výši [částka]. Část provize byla vyfakturovaná fakturou č. [rok] vystavenou dne [datum] na částku [částka] a další část provize byla vyfakturována fakturou č. [rok] vystavenou dne [datum] na částku [částka]. Na tyto faktury žalobkyně uhradila dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. 4. Soud I. stupně s odkazem na ust. § 2991 a § 2445 o. z. dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši, není důvodná, protože platby, které provedl jednatel žalobkyně, jsou provizí určenou žalované za zprostředkování příležitosti žalobkyně uzavřít smlouvu mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] Žalovaná poskytla kontakt na tuto společnost a umožnila žalobkyni vyjednávat o smlouvě o výstavbě, čímž splnila povinnost vyplývající ze zprostředkovatelské smlouvy. Soud I. stupně shledal, že žalované jako zprostředkovateli vzniklo právo na odměnu v dohodnuté výši, při kumulativním splnění dvou podmínek, a sice že zájemce uzavřel s třetí osobou smlouvu, a že tuto smlouvu strany uzavřely přičiněním žalované jako zprostředkovatele. Nepovažoval za rozhodné tvrzení žalobkyně, že předmětnou zakázku vyhrála ve veřejné soutěži. Soud I. stupně vzal za prokázané jakým způsobem a na základě čeho byly faktury vystaveny, a jakým způsobem byly jednatelem žalobkyně potvrzeny a uhrazeny a uzavřel, že jednatel žalobkyně věděl, že plní na závazek žalované. Soud I. stupně přiložil význam i následnému jednání žalobkyně, která začala proplacenou částku vymáhat po žalované po více než dvou letech po její úhradě. Uzavře, že na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení a žalobu zamítl. 5. Procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení, které vynaložila na právní zastoupení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). 6. Proti rozsudku se odvolala žalobkyně. Namítala, že soud I. stupně věc posoudil chybně jak po stránce skutkových zjištění, tak po stránce právního zhodnocení. Namítala, že je vyloučeno, aby žalovaná zprostředkovala mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] uzavření smlouvy o výstavbě [anonymizována tři slova] a [anonymizována čtyři slova], jelikož žalobkyně si ji musela vysoutěžit, neboť šlo o veřejnou zakázku. Kontakt na předsedu představenstva společnosti [právnická osoba] je pak dohledatelný na internetu. Vytýkala soudu I. stupně, že pominul tvrzení žalované na jednání dne [datum], kdy odmítla, že by jakkoli zprostředkovala příležitost uzavřít smlouvu. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) poukázala na to, že základním obsahem smlouvy o zprostředkování je určení obsahu smlouvy, jejíž uzavření má být zprostředkováno, přičemž v létě [rok] nebylo ještě zřejmé, jaké konkrétní dílo má být pro společnost [právnická osoba] zhotoveno, a tak by smlouva musela být neurčitá z hlediska předmětu smlouvy, k jejímuž uzavření měla žalovaná zprostředkovat příležitost. Základní náležitost zprostředkovatelské smlouvy nemohla být splněna také z toho důvodu, že žalovaná tvrdí, že neměla zprostředkovat žalobkyni uzavření smlouvy nebo příležitost uzavřít smlouvu, ale pouze předat telefonický kontakt. Z uvedeného vyplývá, že zprostředkovatelská smlouva nebyla mezi stranami platně uzavřena. Žalobkyně měla výhrady k provedenému dokazování, když soud I. stupně místo navrženého výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], účetní žalobkyně, provedl k důkazu listinu – usnesení policejního orgánu o odložení věci, v němž byla její výpověď shrnuta, nadto jako osoby podávající vysvětlení, která nevypovídá pod stejným poučením jako svědek. Žalobkyně dále navrhla důkaz výslechem svědka [titul]. [jméno] [příjmení], přičemž oproti soudu I. stupně nepovažovala tento důkaz za nadbytečný s ohledem na výpověď svědka [titul]. [jméno] [příjmení]. Vytýkala soudu I. stupně, že„ překroutil“ výpověď žalované a skutkové závěry, které z ní učinil, neodpovídají provedenému dokazování.