25 CO 64/2022-155 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do požadavku na zaplacení částky [částka] spolu s 10% úrokem z prodlení p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 72,30 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však ve výši [částka] (výrok II.) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Takto obvodní soud rozhodl o žalobě podané dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] (součet„ nové“ jistiny úvěru, smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy a náhrad nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od [datum] do zaplacení, částky [částka] (smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy za dobu od [datum] do [datum]) a dále smluvního úroku v nominální roční úrokové sazbě 72,30 % z částky [částka] (tj. původní jistina) od [datum] do zaplacení, maximálně však ve výši [částka] s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za jeho poskytnutí ve výši efektivní úrokové sazby 101,79 % ročně splatit ve 36 měsíčních splátkách po [částka] (žalobkyně požaduje v nominální úrokové sazbě 72,30 %). Vzhledem k neplnění smluvních povinností ze strany žalovaného došlo v souladu s bodem 6.3 úvěrové smlouvy k automatickému zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Podle bodu 6.4 smlouvy o úvěru se celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru (tj. [částka]) staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalovanému dále vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu dle čl. 6 smlouvy v celkové výši [částka], náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši [částka] a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z„ nové“ dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Podle bodu 2.2 smlouvy o úvěru je žalovaný povinen platit úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, přičemž nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině zahrnuté do„ nové“ jistiny úvěru. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. 4. Soud prvního stupně zjistil, že se jedná o věc s mezinárodním prvkem představovaným ukrajinským státním občanstvím žalovaného. Obvodní soud uzavřel, že je mezinárodně příslušný k projednání a rozhodnutí věci, protože žalovanému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu a přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území a od [datum] doposud je hlášen na adrese uvedené v záhlaví. Mezinárodní příslušnost českého soudu tak vyplývá z čl. 48 bod 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod [číslo] Sb. m. s., která má dle § 2 zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v platném znění, aplikační přednost, když bydliště žalovaného (§ 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“) je v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 8. 5. Prvoinstanční soud zjistil tento skutkový stav: dne [datum] podal žalovaný žádost o poskytnutí úvěru (předsmluvní formulář na č. l. 15) ve výši [částka], návrh na uzavření smlouvy o úvěru byl potvrzen žalobkyní dne [datum] a byla uzavřena smlouva, ve které žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr [částka] a žalovaný se zavázal zaplatit částku [částka] v 36 měsíčních splátkách po [částka] se zápůjční úrokovou sazbou 101,79 % p. a. s tím, že RPSN rovněž činí 101,79 %. Podle článku 6.1 jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši [částka], a to za každou splátku, u které se ocitli v prodlení o délce 30 dnů. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další smluvní pokutu dle tohoto bodu nevzniká. Souhrn veškerých smluvních pokut, které je poskytovatel oprávněn takto požadovat, činí maximálně [částka] za každý kalendářní rok. Smluvní pokuty dle tohoto bodu jsou v každém jednotlivém případě splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Podle bodu 6.2 poskytovatel má vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku [částka]. Právo na zaplacení této náhrady nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další náhradu těchto nákladů nevzniká. Náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle bodu 6.3 jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, to znamená, že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy. Podle bodu 6.4 ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. [příjmení] jistinu úvěru jsou klienti povinni zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je oprávněn požadovat, aby mu klienti v případě prodlení s hrazení nové jistiny úvěru platili úroky z prodlení v zákonné výši dle bodu 6.7 smlouvy z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Podle bodu 6.5 jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně vyplatila žalovanému ze svého účtu číslo [bankovní účet] na účet žalovaného [číslo] [bankovní účet] dne [datum] částku [částka]. Ke dni zahájení řízení žalovaný žalobkyni zaplatil [částka] (a v průběhu řízení dalších [částka], o které žalobkyně vzala žalobu zpět). 6. [ulice] národní banka nedisponuje údaji z nebankovního sektoru, proto statistika úrokových sazeb vychází pouze z bankovního sektoru. Podle databáze časových řad [příjmení] v červnu 2018 činila obvyklá výše úrokových sazeb pro domácnosti na spotřebu celkem 8,15 %, domácnosti na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let 3,4 %, domácnosti, kreditní karty celkem 19,43 % a domácnosti úročený úvěr z kreditních karet 24,16 %. 7. Po právní stránce obvodní soud nejprve odůvodnil, že ve smyslu čl. 48 odst. 1 Smlouvy č. 123/2002 Sb. m. s. je rozhodným právem právo české. Následně ocitoval ustanovení § 573, § 580 odst. 1, § 588, § 1958 odst. 2, § 1970, § [číslo], § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, 2, § [číslo], § [číslo], § [číslo] odst. 1, 2, § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o. z.“) § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále pak ust. § 75, § 76 odst. 1, § 86 odst. 1, § 87 odst. 1, 2, § 104 odst. 1, § 105 odst. 1, 2 a § 106 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 8. Pro rozhodnutí soudu prvního stupně bylo zásadní, že faktický úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 101,79 % ročně (a RPSN ve stejné výši). Soud prvního stupně považoval smlouvu o úvěru za rozpornou s dobrými mravy, a tudíž i absolutně neplatnou podle § 588 o. z. a to právě pro nepřijatelnou hranici úrokových sazeb, když poukázal na databázi [obec] národní banky [příjmení], z níž vyplývá, že v červnu 2018 (kdy byla smlouva mezi žalobcem a žalovaným uzavřena) činila obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných v bankovním sektoru domácnostem na spotřebu 8,55% p.a. (podle žalobkyně dokonce jen 8,15% p. a.). Žalobcem požadovaná úroková sazba 101,79% (ale i žalobcem tvrzených 72,30 % p. a.) tak přesahuje osminásobek obvyklé úrokové sazby, přičemž již v době před účinností současného občanského zákoníku za nepřiměřenou a tudíž odporující dobrým mravům byla zpravidla považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnut