28 CO 283/2022-137 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalovaným uložil zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že plněním jedné z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhé z žalovaných (výrok I.). Zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a žalobkyni uložil zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady řízení ve výši 52,25 % těchto nákladů s tím, že jejich výše bude uvedena v samostatném usnesení (výrok IV.). 2. Takto soud rozhodl o žalobě, v níž žalobkyně tvrdila, že s první žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o poskytnutí sídla obchodní společnosti a zavázala se zprostředkovat první žalované souhlas s umístěním sídla na adrese [adresa], pro účely zápisu do obchodního rejstříku, a to za úplatu [částka] bez DPH za každých, byť jen započatých, 12 kalendářních měsíců umístění sídla na této zprostředkovávané adrese. První žalovaná měla předplaceno do [datum], pro případ, že po tomto datu nechtěla nadále danou adresu jako sídlo užívat, podle smlouvy měla činit kroky k výmazu společnosti z obchodního rejstříku, což neučinila. Jinak se zavázala do tří dnů od uplynutí předplacené doby zaplatit opět částku [částka] bez DPH, a tím bylo oprávnění užívat sídlo na dané adrese prodlouženo o dalších 12 měsíců. První žalovaná je od [datum] s tímto závazkem v prodlení, přičemž se jedná o úplaty za období od října [rok], od října 2018 a od října [rok]. Zároveň se žalovaná v článku IV. odst. 2 smlouvy zavázala pro případ prodlení s úhradou úplaty k provedení pravomocného výmazu zprostředkovávané adresy z obchodního rejstříku a v případě porušení této povinnosti pak zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každý započatý kalendářní měsíc prodlení s plněním této povinnosti. Žalobkyni proto vznikl nárok na smluvní pokutu za 34 měsíců, tedy od listopadu [rok] (od písemné výzvy) do srpna [rok] (do podání návrhu), v celkové výši [částka]. Druhá žalovaná podepsala dne [datum] ručitelské prohlášení a zavázala se k uspokojení závazku žalobkyně pro případ, že k tomu nedojde ze strany první žalované, které byly zaslány upomínky a jež reagovala, že o prodloužení zájem nemá, ale kroky k výmazu sídla z obchodního rejstříku nepodnikla. Poté byla zaslána písemná výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka. 3. Soud prvního stupně vedl žalobkyni k upřesnění tvrzení, zda a jaké výši jí vznikla škoda v souvislosti s porušením povinnosti žalovanou provést výmaz sídla ze zprostředkovávané adresy a žalobkyně uvedla, že konkrétní výši škody není schopna určit. 4. První žalovaná nemá statutární orgán, a proto jí byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, a to JUDr. [jméno] [příjmení], která namítala, že výše smluvní pokuty je nepřiměřená a navrhla její moderaci, ohledně žalované částky z titulu dlužného nájemného neměla proti uplatnění nároku námitky. 5. Druhá žalovaná se nijak nevyjádřila. 6. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu zpět ohledně úroku z prodlení z žalované částky za období od [datum] do [datum] a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 10C 138/2020-59, bylo řízení v této části zastaveno. 7. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami, výpisem z obchodního rejstříku první žalované a korespondencí mezi účastníky, právně postupoval s přihlédnutím k § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle zákona [číslo] Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“), neboť smlouva o poskytnutí sídla byla uzavřena v roce 2012. Odkázal pak na § 269 odst. 2, § 261 odst. 1, 4, § 303, § 304 odst. 1 a 2, § 306 odst. 1 obch. zák. a tato ustanovení citoval. Poté uzavřel, že žalobkyně smluvní povinnost zprostředkovat první žalované souhlas s umístěním jejího sídla na adrese [adresa], splnila, a že jí vznikl nárok na sjednanou úplatu, a to za každý další započatý rok, po který měla první žalovaná evidováno sídlo na zprostředkované adrese. Žalobkyně se oprávněně domáhala po žalovaných dlužné úplaty ve výši 3x [částka], tedy [částka], včetně zákonného úroku z prodlení. Ohledně příslušenství požadovala žalobkyně méně, než by požadovat mohla, soud prvního stupně však byl vázán návrhem a s odkazem na § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. příslušenství v požadované výši a od požadovaného data žalobkyni přiznal. 8. Dále se soud prvního stupně zabýval požadavkem žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty s odkazem na § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“) s přihlédnutím k § 301 obch. zák. umožňující moderaci smluvní pokuty. První žalovaná se zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši [částka] za každý, byť jen započatý měsíc, kdy poruší svoji povinnost zajistit pravomocný výmaz zprostředkované adresy jako svého sídla z obchodního rejstříku a druhá žalovaná se k uhrazení tohoto závazku zavázala svým ručitelským prohlášením. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že smluvní pokuta ve shora uvedené výši je nepřiměřeně vysoká a snížil ji na [částka] měsíčně s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Uvedla dále, že žalobkyni skutečnost, že nedošlo k výmazu zprostředkované adresy z obchodního rejstříku nijak neomezuje, ani neohrožuje. Soud prvního stupně zohlednil i výši odměny sjednané za zprostředkování souhlasu s umístěním sídla a uzavřel, že smluvní pokuta v této věci podstatně překračovala tuto částku, neboť představovala čtyřnásobek smluvního plnění. Soud prvního stupně vzal též v úvahu, že žalobkyně byla vyzvána ke sdělení výše škody, která jí porušením povinnosti vznikla, což neučinila. Soud prvního stupně pak dospěl k závěru, že jím přiznaná částka z titulu smluvní pokuty je dostatečně vysoká, aby plnila jak svoji sankční a kompenzační funkci, tak svoji funkci preventivní. Z těchto důvodů bylo žalobě vyhověno co do částky [částka] a ohledně částky [částka] byla žaloba zamítnuta. 9. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť strany byly v řízení úspěšné asi v polovině. 10. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud prvního stupně přiznal náklady řízení státu představující náklady právního zastoupení první žalované soudem ustanoveným opatrovníkem s tím, že podle míry úspěchu ve věci je žalobkyně povinna zaplatit státu 52,25 % těchto nákladů, které budou posléze vyčísleny.