29 CO 486/2021-925 — Městský soud v Praze

1. Usnesením ze dne [datum] soud I. stupně zrušil ze zmatečnostního důvodu dle ust. § 229 odst. 2, písm. b) o. s. ř. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 125/2004-105 ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 125/2004-143 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 24 Co 398/2006-196 (výrok I.) a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 125/2004-249 ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 125/2004-280 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 24 Co 298/2006-319 (výrok II.). 2. Takto bylo rozhodnuto o včas (§ 234 odst. 1, § 235 odst. 2 o. s. ř.) podaných žalobách pro zmatečnost účastníka 5) - Hlavního města Prahy, které byly soudu doručeny dne [datum] a dne [datum] a jimiž byly napadeny výše (ve výroku tohoto usnesení) označené části pravomocných rozhodnutí vydaných ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. 11 C 125/2004. Uvedenými částmi rozsudků (ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 28 Cdo 944/2011-391) bylo rozhodnuto, že žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], původní žalobkyně [jméno] [příjmení] (jíž je žalobkyně [příjmení] [příjmení] právní nástupkyní) a původní žalobkyně [jméno] [příjmení] (jíž je žalobkyně [příjmení] [příjmení] rovněž právní nástupkyní) jsou podílovými spoluvlastnicemi konkrétních pozemků v katastrálním území Hostivař, které byly součástmi pozemků PK 504, 507 a 508, čímž bylo (zčásti) nahrazeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí] č. j. PÚ 8715/193 (o tom, že v rozhodnutí označené osoby vlastníky těchto pozemků nejsou). Hlavní město Praha – účastník 5) se řízení před pozemkovým úřadem a řízení dle části páté o. s. ř. účastnil jako povinná osoba. Dle účastníka 5) je naplněn zmatečnostní důvod dle ust. § 229 odst. 2, písm. b) o. s. ř., neboť o tomtéž restitučním nároku již bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 16 C 82/92 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 19 Co 561/93-59 (pro totožnost věci není podstatné, že v uvedených pravomocných rozhodnutích byl nárok posuzován z pohledu zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, a že v řízení před pozemkovým úřadem a následně soudem v řízení dle části páté byl nárok posuzován dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku). Ve vztahu k nárokům, které nebyly uplatněny [jméno] [příjmení], účastník 5) uvedl ještě důvod zmatečnosti podle ust. § 229 odst. 1, písm. d) o. s. ř. spočívající v tom, že o nárocích JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (uplatněných v řízení před pozemkovým úřadem) bylo rozhodnuto, aniž by tyto osoby podaly žalobu dle části páté o. s. ř. proti pravomocnému rozhodnutí pozemkového úřadu. 3. V usnesení ze dne [datum] soud I. stupně rozhodl o podaných žalobách pro zmatečnost poté, co jeho původní zamítavá rozhodnutí (usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 125/2004-497 a č. j. 11 C 125/2004-503) potvrzená rozhodnutím odvolacího soudu (usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 24 Co 321, [číslo]), proti nimž bylo dovolání zamítnuto (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 21 Cdo 2791/2013-644), byla nálezem Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 3567/14 zrušena (včetně navazujících rozhodnutí odvolacího a dovolacího soudu) s tím, že rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno právo účastníka 5) na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 ve spojení s článkem 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a s článkem 1 odst. 1 Ústavy České republiky. Při novém rozhodnutí o žalobách respektoval soud I. stupně závazný právní názor vyjádřený Ústavním soudem a uzavřel, že obecné soudy rozhodly ve věci, o které již jednou bylo rozhodnuto, aniž by takové rozhodnutí bylo„ odklizeno“ postupem podle § 5 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., pročež je dán zmatečnostní důvod podle § 229 odst. 2, písm. b) o. s. ř. 4. Ústavní soud dospěl k jednoznačnému závěru o totožnosti věci, o níž bylo rozhodnuto Obvodním soudem pro Prahu 10 v řízení vedeném pod sp. zn. 16 C 82/92, a věci posléze řešené rozhodnutím pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. PÚ 8715/193, potažmo v řízení dle části páté o. s. ř. vedeném Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. 11 C 125/2004 Ústavní soud v nálezu konstatoval, že v souzené věci jde o kompetenční konflikt, který bylo třeba řešit stanoveným postupem, tj. na základě zákona č. 131/2002 Sb., kdy příslušným orgánem je zvláštní senát, který však v dané věci nerozhodl. Podle tohoto nálezu„ existuje-li zde možnost, či dokonce pochybnost, že soud, jenž rozhodl ve věci samé, k tomu neměl pravomoc, ač zde byl stanovený postup, kterým taková pochybnost mohla být odstraněna, a nebyl-li stejně tak dodržen zákonem stanovený procesní postup týkající se zjištění pravomoci orgánu veřejné moci podle zákona č. 131/2002 Sb. (správního orgánu, potažmo soudu), a nebylo proto postaveno najisto, čí pravomoc je v dané věci dána, došlo k porušení základních práv stěžovatelky… Situaci, kdy stejná věc byla rozhodnuta dvakrát s rozdílným výsledkem, a to z toho důvodu, že nebyl dodržen stanovený procesní postup, se neslučuje s požadavky ústavnosti. Mezi základní atributy právního státu (článek 1 odst. 1 Ústavy) náleží respekt k principu právní jistoty, s nímž je zjevně neslučitelné, aby bylo o téže věci rozhodnuto dvakrát, neboť orgán veřejné moci může autoritativně rozhodnout„ v tomtéž případě“ podle článku 2 odst. 2 Listiny, popř. článku 2 odst. 3 Ústavy jen jednou“. 5. Proti usnesení soudu I. stupně podali včasné odvolání žalobkyně a účastníci 3) a 4). Odvolatelé soudu I. stupně předně vytkli, že rozhodl toliko o (účastníkem 5/ tvrzeném) zmatečnostním důvodu dle ust. § 229 odst. 2, písm. b) o. s. ř. a opomněl rozhodnout o zmatečnostním důvodu dle ust. § 229 odst. 1, písm. d) o. s. ř. Z tohoto důvodu je napadené usnesení třeba zrušit a vrátit věc soudu I. stupně k dalšímu řízení. 6. Odvolatelé jsou přesvědčeni, že tu není dán zmatečnostní důvod dle ust. § 229 odst. 2, písm. b) o. s. ř. Dle ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2438/2005, nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. IV. ÚS 302/99) je bezpředmětné, zda byl nárok na vydání věci podle zákona o mimosoudních rehabilitacích zamítnut, neboť nejde o relevantní skutečnost, když tento zákon se na zemědělský majetek nevztahoval. Zákon [číslo] Sb. je ve vazbě k zákonu č. 87/1991 Sb. předpisem pozdějším a speciálním. Zákon o půdě nejen vyplnil výluku z předmětu úpravy zákona č. 87/1991 Sb. v ust. § 1 odst. 4 (regulací restituce zemědělské půdy využívané k zemědělské výrobě), avšak současně rozšířil výluku regulovanou v ust. § 1 odst. 3 téhož zákona. Rozhodující bylo tedy pouze to, o jaký druh majetku šlo v době, kdy došlo k přechodu do vlastnictví státu. Z důkazů provedených v řízení bylo opakovaně soudy všech instancí potvrzováno, že žalobou uplatněné pozemky jsou pozemky spadající pod úpravu zákona o půdě, nikoliv pod režim zákona o mimosoudních rehabilitacích. 7. S ohledem na existenci (zcela nesprávných) závěrů obsažených v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 3567/14 žalobkyně podala dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 žalobu pro zmatečnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 6 C 82/92 ze dne [datum rozhodnutí] a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 19 Co 561/93-59, aby odstranila údajnou překážku věci rozhodnuté a napravila tak Ústavním soudem dovozenou zmatečnostní vadu. Uvedená rozhodnutí jsou rozhodnutími nicotnými a je nelogické, aby taková rozhodnutí nebyla zrušitelná a mohla zasahovat do právní sféry žalobkyně. Odvolatelé proto navrhli, aby odvolací soud přerušil řízení o podaném odvolání do doby, než nabyde právní moci rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost proti (nicotným) rozhodnutím vydaným v řízení sp. zn. 16 C 82/92. 8. Odvolatelé pro úplnost doplnili, že zmatečnostní důvod dle ust. § 229 odst. 1, písm. d) o. s. ř. tu není (k tomuto tvrzenému zmatečnostním důvodu se soud I. stupně nevyjádřil), neboť v podání ze dne [datum], které bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 10 doručeno dne [datum rozhodnutí] ke sp. zn. 11 C 125/2004, JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] návrh na zahájení řízení (o jejich nárocích, jimž nebylo vyhověno rozhodnutím správního orgánu) společně podaly, neboť v podání uvedly, že přistupují do řízení a navrhují, aby soud žalobě vyhověl tak, že jim přizná vlastnické právo k v tomto podání definovaným vlastnickým podílům na pozemcích. Existence návrhu dalších oprávněných osob (vedle [jméno] [příjmení]) je tedy nepochybná. Zmatečnostní důvod dle ust. § 229 odst. 1, písm. d) o. s. ř. pak nemůže být rozšířen o včasnost podaného návrhu. Vedle toho se k otázce, jaké byly