30 CO 14/2022-212 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] (výrok I.), zastavil řízení co do částky [částka] (výrok II.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok III.). Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky jako náhrady škody způsobené mu porušením povinnosti žalované, k němuž mělo dojít tím, že po uzavření smlouvy ze dne [datum] žalovaná nesplnila svou povinnost ze smlouvy„ provést vklad nemovitosti do katastru nemovitostí“. Žalobce tvrdil, že v důsledku porušení této povinnosti se nestal vlastníkem nemovitosti, nemohl proto tuto„ nezapsanou“ nemovitost použít jako zástavu při získání úvěru na doplacení kupní ceny a v důsledku toho došlo k odstoupení od smlouvy ze strany žalované a k jeho následnému vyklizení z nemovitosti, čímž mu vznikla vyčíslená škoda. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce jako kupující a Pozemkový fond ČR (právní předchůdce žalované, dále také PF) jako prodávající dne [datum] uzavřeli smlouvu [číslo] o prodeji části podniku (dále jen„ smlouva“), podle které se smluvní strany dohodly na převodu části podniku (vymezeného v příloze [číslo]) v režimu zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (dále jen„ zákon“), s účinností od [datum] (viz čl. VI., čl. X. 4.) za cenu [částka]. Byla dohodnuta záloha kupní ceny [částka], kterou kupující zaplatil před podpisem smlouvy a která měla roli záruky. [příjmení] kupní ceny měl kupující zaplatit do 90 dnů od účinnosti smlouvy. Bylo dohodnuto, že prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny je podstatné porušení smlouvy s právem prodávajícího odstoupit od smlouvy. Při odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení s plněním kupní ceny propadá záruka [částka]. V čl. X. se smluvní strany dohodly, že prodávající předloží do 30 dnů od podpisu smlouvu katastrálnímu úřadu k provedení záznamu a zároveň podá návrh na vklad věcných práv k nemovitostem. Prodávané nemovitosti byly vymezeny v příloze [číslo] tj. parc. [číslo] st. parc. [číslo] stavba - oblouková hala na pozemku st. parc. [číslo]. Katastrální úřad v [obec] dne [datum] zapsal záznamem vlastnické právo žalobce k pozemkům parc. [číslo] na základě smlouvy ze dne [datum]; stavba haly nebyla v katastru zapsána. Následně Pozemkový fond z důvodu nedoplacení kupní ceny odstoupil od smlouvy ke dni [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 4 C 361/97-37, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 8 Co 2814/97-59, bylo vyhověno žalobě Pozemkového fondu proti žalobci na vyklizení zakoupených nemovitostí. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 4 C 25/2019, byla pravomocně zamítnuta žaloba žalobce, kterou se domáhal po žalované zaplacení částky [číslo] jako vrácení zaplacené zálohy kupní ceny. Žalobce majetek, který byl následně privatizován, původně fakticky užíval jako nájemce na základě nájemní smlouvy uzavřené [datum] mezi žalobcem (nájemcem) a státním podnikem Zemědělské služby [obec] (pronajímatelem), od pronajímatele měl souhlas s dokončením stavebních prací nutných pro provozování haly s tím, že v případě prodeje haly nebudou tyto náklady zahrnuty v kupní ceně a v případě ukončení nájemní smlouvy odstoupením bude o náklady sníženo poslední nájemné. 2. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud prvního stupně po právní stránce tak, že šlo o převod majetku privatizovaného podle zákona č. 92/1991 Sb. metodou přímého prodeje předem určenému vlastníkovi. Dle § 19 odst. 3 zákona vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku přechází na nabyvatele dnem sjednané účinnosti smlouvy. Do katastru nemovitostí se v těchto případech provádí zápis záznamem. K takovému záznamu vlastnického práva žalobce k nemovitosti došlo. Nepřípadný proto shledal odkaz žalobce na § 133 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (dále obč. zák.). Žalobce se stal vlastníkem jak pozemků evidovaných v katastru, tak i obloukové haly účinností smlouvy ke dni [datum]. Skutečnost, že hala nebyla kolaudovaná a že nebyla evidována v katastru nemovitostí, na tom nic nemění. Pokud se v článku IX. smlouvy uvádí povinnost prodávajícího podat návrh na vklad věcných práv k nemovitostem, pak se tím míní vklad předkupního práva prodávajícího, nikoli vklad vlastnického práva kupujícího. Soud prvního stupně uzavřel, že Pozemkový fond neměl smluvní povinnost podat návrh na vklad vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí a ani ze zákona (§ 19 odst. 3 zákona) mu taková povinnost nesvědčila. Pro absenci protiprávního jednání tak není dána odpovědnost žalované, ani jejího právního předchůdce Pozemkového fondu za tvrzenou škodu. Žalobce nebyl ani diskriminován, pokud nemohl zatížit předmět privatizace zástavním právem bez souhlasu prodávajícího, neboť toto bylo výslovně upraveno v čl. VIII. smlouvy. K nároku na náhradu investice [částka] do předmětu nájmu soud prvního stupně uzavřel, že nájem žalobce zanikl nejpozději dnem vynětí části majetku podniku (§ 11 odst. 1, § 45 odst. 3 zákona). Pokud by závazek k náhradě investice plynoucí z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] skutečně existoval, pak by šlo nepochybně o závazek, který se týká převáděné části podniku a jako takový by ve smyslu § 15 odst. 1 a 3 zákona přešel na žalobce coby nabyvatele privatizovaného majetku. Závazek by tak zanikl splynutím osoby věřitele a dlužníka dne [datum]. Smlouva byla zrušena odstoupením v roce 1996, účinky odstoupení nastaly ex nunc (§ 351 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb.) a na zániku pohledávky se nic nezměnilo. Dodal ještě, že této právně nejisté pohledávky není možné se s úspěchem domáhat žalobou podanou v roce 2019 (po 24 letech), neboť proběhly všechny myslitelné subjektivní i absolutní promlčecí lhůty. 3. K nároku žalobce v rozsahu částky [částka], které se žalobce domáhá v tomto řízení z totožných důvodů jako v řízení sp. zn. 4 C 25/2019, soud prvního stupně dovodil nedostatek podmínky řízení a co do částky [částka] proto řízení pro překážku věci pravomocně rozhodnuté zastavil. Ve zbývající části pak žalobu jako nedůvodnou zamítl a úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení. 4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná neporušila žádná ustanovení zákona a postupovala v jeho souladu, takové tvrzení je pouze obhajobou žalované ke škodě žalobce. Zdůraznil, že při předložení privatizačního projektu byl povinen předložit potvrzení peněžního ústavu o poskytnutí úvěru a tuto povinnost splnil. Zákonodárci při sestavování podmínek privatizace bylo zřejmé, že solventnost privatizantů je nulová, a proto bylo stanoveno, že finanční prostředky pro úhradu privatizovaného majetku budou hrazeny z úvěrů. Peněžní ústavy obdržely pro tento druh úvěru pokyny k zajištění privatizovaným majetkem až do výše 170 % poskytnutého úvěru. Vzhledem k tomu, že privatizační jednotka měla hodnotu [částka] [částka] Kč, byl žalobce v dobré víře, že doplatek v částce [částka] odpovídá podmínkám poskytnutí úvěru. [jméno] víru žalobce posilovala i kupní smlouva, v níž bylo uvedeno, že PF provede do 30 dnů vklad kupované nemovitosti do evidence katastru nemovitostí. Jediným dokladem osvědčujícím vlastnictví je výpis z katastru nemovitostí a na základě tohoto dokladu je možné realizovat úvěr. Z tohoto důvodu je závěr soudu prvního stupně o nabytí vlastnictví pouhým podpisem kupní smlouvy zcela neúčinné, neboť je v rozporu s § 133 odst. 2 obč. zák. Není správné tvrzení soudu, že se stal vlastníkem nemovitosti ve stavu ke dni [datum] bez kolaudace a bez evidence, neboť žalobce se stal vlastníkem pouze pozemku, a nikoliv stavby, protože na listu vlastníka bylo výslovně uvedeno, že stavba se na list vlastníka žalobce nevkládá. Neprovedením vkladu celého kupovaného majetku na list vlastníka nemohla kupní smlouva nabýt účinnosti pro poskytnutí úvěru na doplacení kupní ceny. PF neprovedením vkladu nesplnil ustanovení smlouvy, čímž uvedl žalobce v omyl a vytvořil rozhodující překážku pro vyřízení úvěru na doplacení kupní ceny. Žalovaná nesplnila povinnost z kupní smlouvy a nevložila nemovitost na list vlastníka žalobce. Žalované bylo známo, že žalobce nemovitost na vlastní náklady přebudoval z přístřešku na uskladnění píce na funkční nemovitost, čímž ji zhodnotil v ceně podle soudního znalce [částka] [anonymizováno] Kč. Přesto žalovaný nemovitost převedl panu [příjmení], kterému tak prodával majetek žalobce. Soud se nevypořádal s § 135b odst. 1 obč. zák. o nabytí vlastnictví žalobcem. Dále se soud nezabýval pochybnostmi o správnosti postupu žalované při prodeji nemovitosti, když stavební povolení k provedení stavby bylo vydáno na pozemku p. [číslo] ale stavba byla provedena na jiném pozemku. Žalovaná nesplnila svou povinnost podle stavebního zákona, takto postavenou nemovitost nezkolaudovala, tedy nabízela žalobci k prodeji nemovitost, která právně vůbec neexistovala. Toto je nabídka p