30 CO 269/2022-214 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. zastavil řízení co do částky u žalobce a) ve výši [částka] s tam specifikovaným příslušenstvím a u žalobce b) co do částky [částka] s tam specifikovaným příslušenstvím. Dále výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a žalobci b) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Výrokem III. a IV. pak rozhodl o povinnosti žalované a vedlejšího účastníka na její straně společně a nerozdílně zaplatit náklady řízení žalobce a) ve výši [částka] a žalobci b) ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právního zástupce. 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobci domáhali zaplacení částky v souhrnné výši [částka] s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] (zahrada) o výměře [výměra], zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [anonymizována čtyři slova] [část Prahy], k. ú. [část obce], [územní celek], bez právního důvodu za období od [datum] do [datum]. Předmětný pozemek žalobci nabyli do spoluvlastnictví v rámci restituce. Spoluvlastnický podíl žalobce a) činí id. 2/3 (požaduje zaplacení [částka] s příslušenstvím) a žalobce b) id. 1/3 (požaduje zaplacení [částka] s příslušenstvím). Žalobci argumentovali tím, že předmětný pozemek je užíván městskou částí [obec a číslo] jako místní komunikace III. třídy, aniž by však k tomuto užívání městská část [obec a číslo] disponovala jakýmkoliv právním titulem či smluvním ujednáním se žalobci. Původně žaloba směřovala proti městské části [obec a číslo] (současný vedlejší účastník), následně však bylo v řízení rozhodnuto o záměně původní žalované za hlavní město Praha (současná žalovaná), které je vlastníkem předmětné místní komunikace. 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí s tím, že není ve věci pasivně legitimována. Argumentovala tím, že předmětný pozemek žalobců se nachází na území vedlejšího účastníka, a proto by v této věci měla být pasivně legitimovanou právě městská část [obec a číslo]. Dále žalovaná zpochybnila, že by komunikace byla umístěna na celém pozemku žalobců a že by celý jejich pozemek byl jako komunikace [anonymizováno] veřejnost užíván (část pozemku žalobců o výměře 14 m2 slouží jako přístup k nemovitosti stojící na vedlejším pozemku a tato část nemůže být a ani není užívána jako komunikace, naopak je užívána vlastníkem sousedního rodinného domu jako předzahrádka. Zároveň žalovaná vznesla námitku promlčení nároku za období od [datum] do [datum], když k uplatnění nároku vůči ní došlo teprve [datum] (návrh na záměnu účastníků). Závěrem pak namítala nesprávnost požadavku žalobců na zákonné úroky z prodlení od data [datum] z důvodu absence předžalobní výzvy; o požadavku žalobců na vydání bezdůvodného obohacení se žalovaná dozvěděla až okamžikem doručení usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které jí bylo společně s žalobou doručeno dne [datum]. 4. [ulice] účastník s žalobou také nesouhlasil a navrhoval, aby byla zmítnuta. [příjmení] jiné uváděl, že pozemek žalobců představuje přístupovou cestu k několika dalším nemovitostem odlišných vlastníků, kdy žalobci s jejich přístupem nemají žádný problém. Veřejná přístupnost nevyvolává na straně žalobců žádnou ekonomickou ztrátu. Žalobci předmětný pozemek získali v roce [rok], kdy v okamžiku nabytí vlastnictví představoval veřejné prostranství, ke kterému se váže obecné užívání. V tomto skutkovém a právním stavu žalobci pozemek nabývali a postrádá logiku, aby samosprávní subjekt měl platit vlastníkovi za užívání nemovitosti, kterou jako veřejný statek užívá blíže neurčený počet osob. 5. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku zjistil následující skutkový stav: Žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví] o výměře [výměra]; žalobce a) s podílem id. 2/3 a žalobce b) s podílem id. 1/3). Rozhodnutím [stát. instituce] č. j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla do sítě místních komunikací III. třídy zařazena ulice [ulice], která leží na pozemku žalobců parc. [číslo]. [příjmení] předmětné místní komunikace je [anonymizováno] [obec], ve správě městské části [obec a číslo], údržba na ní je zajišťována prostřednictvím odboru dopravy a ochrany prostředí. Předmětný pozemek žalobců je přístupný každému bez omezení, žádná faktická překážka, například plot, zeď, zátaras či cedule„ Zákaz vstupu“ se u něj nenachází, a to minimálně od roku [rok], kdy byla vedlejším účastníkem odstraněna na hranici předmětného pozemku dopravní značka„ Vjezd zakázán“. Již od doby posunu hlavní vstupní brány (vrat) do bývalého areálu [anonymizována tři slova] [obec] v dubnu [rok] došlo k užívání předmětného pozemku žalobců širokou veřejností, tedy neomezeného okruhu osob – cyklistů, běžců a pěších osob. Část pozemku žalobců, která je vymezena geometrickým plánem v rozsahu 14 m2, je užívána jako okrasná zahrada vlastníky přilehlého rodinného domu. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. vzal nalézací soud za prokázanou obvyklou výši nájemného za užívání předmětného pozemku žalobců jako komunikace (za rok [rok] jednotkové nájemné [částka] m2/rok, celkové nájemné [číslo] [spisová značka]; za rok 2019 jednotkové nájemné 86 [spisová značka], celkové nájemné [číslo] [spisová značka]; za rok [rok] jednotkové nájemné 86 [spisová značka], celkové nájemné [číslo] [spisová značka]. 6. V rámci právního hodnocení nalézací soud předně neshledal důvodnou námitku nedostatku pasivní legitimace žalované, kdy odkázal na judikaturu Ústavního soudu, podle které„ Při posuzování otázky, zda je v řízení o vydání bezdůvodného obohacení pasivně legitimováno hlavní město Praha nebo jeho městská část, je nutno vycházet z toho, k jakému účelu je pozemek využíván. Slouží-li jako místní komunikace III. třídy, je pasivně legitimovaným subjektem hlavní město Praha, které je vlastníkem komunikace“ (viz nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) a následně uzavřel, že v projednávaném případě je žalovaná pasivně legitimována, neboť v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že je vlastníkem předmětné místní komunikace III. třídy. 7. Dále po právní stránce soud prvního stupně hodnotil zjištěný skutkový stav podle § [číslo] odst. 1 a § 2999 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a uzavřel, že žalované užíváním pozemku žalobců jako veřejného prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], bez právního důvodu (žalovaná bez souhlasu žalobců v rozporu s § 3 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích zřídila na pozemku žalobců od [datum] místní komunikaci III. třídy (vzniklo na úkor žalobců bezdůvodné obohacení, za které jim přísluší náhrada. Při stanovení výše kompenzace za bezdůvodné obohacení v podobě obvyklé výše nájemného v daném čase a místě vycházel prvostupňový soud ze závěrů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. (účastníci k těmto závěrům neměli žádné výhrady), kdy zohlednil částečnou zastavěnost pozemku, resp. částečné zpětvzetí žaloby žalobců (viz níže) (vycházel z plochy zastavěné komunikací a plochy pomocných silničních pozemků, tedy plochy o rozloze 345 m2. 8. Po zohlednění zastavěnosti pozemku vzali žalobci svůj nárok částečně zpět, a to v rozsahu 15 m2, které představují okrasnou předzahrádku užívanou vlastníky sousedních nemovitostí (podle znaleckého posudku 14 m2) a dále co do souhrnné částky [částka], o kterou požadovali více za měsíc leden [rok] s odkazem na znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., kdy na žalobce a) připadá částka [částka] a na žalobce b) částka [částka]. Dále žalobci uvedli, že úrok z prodlení požadují až od [datum]. S částečným zpětvzetím vyslovili ostatní účastníci souhlas, proto prvostupňový soud v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I. napadeného rozsudku, uvedený výrok nebyl napaden odvoláním a je v právní moci). 9. Ohledně námitky promlčení nároku za období od [datum] do [datum] nalézací soud uvedl, že ji neshledal důvodnou [anonymizováno] rozpor s dobrými mravy s ohledem na okolnosti projednávaného případu. Zdůraznil, že žalovaná zařadila ulici [ulice] do sítě místních komunikací III. třídy svévolně, kdy vlastníky předmětného pozemku, na kterém vybudovala místní komunikaci III. třídy (žalobce) o svém rozhodnutí ani nevyrozuměla. Žalobci se až na základě vlastního pátrání dobrali k uvedenému závěru, a to se značným časovým zpožděním. Žalobci tedy byli omezeni ve svém vlastnickém právu nezákonným postupem žalované, která s nimi po dlouhou dobu situaci vůbec neřešila. 10. Prvostupňový soud s ohledem na uvedené skutečnosti řízení částečně zastavil (viz bod 8.) a ve zbývající části žalobě vyhověl. O nákladech řízení rozhodl s odkazem na § 142 odst. 3 o. s. ř. ta