30 CO 385/2021-139 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále mu uložil zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] ve stejné lhůtě k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.). 2. Stalo se tak v řízení o zaplacení bezdůvodného obohacení, kterého se podle tvrzení žalobce dostalo žalovanému tím, že užíval od [datum] bez právního důvodu pozemky žalobce zapsané na [list vlastnictví] v katastrálním území Křeslice v celkové výměře [číslo] m², a to tím, že na těchto nemovitostech stojí nedostavěná a nezkolaudovaná neužívaná stavba retenční nádrže a areál vodovodu [obec] se studnou s pitnou vodou a zdrojem pitné vody s budovou čerpací stanice pitné vody. Žalobce uplatnil částku [částka] za dobu do [datum], když požadoval částku [částka] za den, namísto částky [částka], která by odpovídala regulované ceně 134 Kč/m2/rok dané cenovým výměrem Ministerstva financí [číslo] ze dne [datum]. Požadoval též desetiprocentní úrok z dlužné částky od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, namítal, že na danou věc je třeba aplikovat zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (dále ZoV), podle jehož ustanovení § 50 písm. c/ jsou vlastníci pozemků povinni strpět na svém pozemku vodní díla vybudovaná před účinností zákona o vodách, tj. před [datum] a jsou zatíženi zákonným věcným břemenem podle § 59a tohoto zákona. Tak je tomu i v dané věci. Věcné břemeno ze zákona představuje titul pro užívání pozemků a vylučuje tvrzení žalobce o užívání pozemku žalovaným bez právního důvodu. Namítal též, že žalobce měl titul k uplatnění jednorázového nároku z titulu takto vzniklého věcného břemene, lhůta pro toto uplatnění daná zákonem však již uplynula. 4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v katastrální území Křeslice, vedeném u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu o celkové výměře 20001m2, na nichž se nacházejí nefunkční stavby. Jde o stavbu retenční nádrže nacházející se na parc. [číslo] areál vodovodu [obec] se studnou s pitnou vodou a zdrojem pitné vody s budovou čerpací stanice pitné vody na parc. [číslo] jejíž řady jsou vedeny na Kozinec v [část obce], dále do [část obce] a do [část obce], které však nikdy nesloužily ke svému účelu jako vodní dílo (bylo vydáno stavební povolení, neproběhla kolaudace stavby, stavba nebyla nikdy užívána k účelu, ke kterému byla budována). V tomto směru se odkazoval na ortofotomapy a místní šetření MČ [obec a číslo] ze dne [datum]. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud prvního stupně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1427/2019 uzavřel, že stavby na předmětných pozemcích ve vlastnictví žalobce nikdy nesloužily ke svému účelu jako vodní dílo, neboť ani nebyly schopny plnit funkce uvedené v § 55 odst. 1 ZoV. Žalovanému tedy nesvědčí zákonné věcné břemeno a námitka žalovaného o promlčení případného nároku žalobce na jednorázovou náhradu není významná. Dále soud prvního stupně zjistil, že dne [datum] uzavřel žalobce jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu č. NAP/23/10 [číslo] 2009 týkající se předmětných pozemků ve vlastnictví žalobce. Žalobce však smlouvu dne [datum] vypověděl a výpovědní doba 6 měsíců uplynula dne [datum]. Od [datum] tak žalovaný právní titul k užívání sporných pozemků nemá, tudíž se užíváním těchto pozemků bezdůvodně obohacuje na úkor žalobce a musí mu obohacení vydat. 5. Ve vztahu k rozsahu užívání pozemků žalovaným uvažoval soud prvního stupně celkovou výměru předmětných nemovitostí žalobce - 20001 m2, což koresponduje i s předmětem nájemní smlouvy z roku 2009 citované shora. Při stanovení výše obohacení vyšel soud prvního stupně z obvyklého nájemného z předmětných pozemků v daném místě a čase s tím, že takto určená cena nepřevyšuje cenu regulovanou cenovým výměrem MF [číslo] ze dne [datum] (134 Kč/m2/rok, tedy [částka] m2). Cena regulovaná by činila [částka] denně, žalobce však uplatnil částku nižší, [částka] denně. Soud prvního stupně posoudil tento nárok jako opodstatněný a důvodný a podle § 2991 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) žalobci za dobu od [datum] do [datum] přiznal bezdůvodné obohacení ve výši [částka] (180 x [číslo]). Zároveň vyhověl nároku žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. od data [datum], jak žalobce požadoval, když vycházel z výzvy žalobce doručené žalovanému [datum] O nákladech řízení pak soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci přiznal náhradu ve výši [částka] Náklady tvoří [částka] za zaplacený soudní poplatek a dále náklady za právní zastoupení [částka], a to odměna za 7 úkonů po [částka], 7× paušál po [částka] a 21% DPH.