30 CO 5/2022-326 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] daná žalobci žalovanou je neplatná (výrok I.) a uložil žalované zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů [anonymizováno] [částka] k rukám zástupce žalobce (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti uvedené výpovědi z pracovního poměru, kterou mu žalovaná dala s odkazem na § 52 písm. c) zákoníku práce, tj. pro nadbytečnost, a kterou odůvodnila tím, že na základě rozhodnutí o organizační změně [číslo] [rok] ze dne [datum], v návaznosti na usnesení představenstva žalované ze dne [datum] o vybudování banky budoucnosti spočívající v přechodu na nový způsob práce a [anonymizováno] (tzv. [anonymizováno]) došlo s účinností ke dni [datum] ke zrušení pracovního místa žalobce. Žalobce považoval výpověď za neplatnou, neboť nebyl řádně seznámen s organizační změnou, byl pouze seznámen s tím, že je mu dána výpověď na základě rozhodnutí ředitelky organizačního útvaru [číslo] [anonymizováno] produktů a podpora prodeje (racionalizační opatření) [číslo] [rok] ze dne [datum], aniž by byl seznámen s obsahem tvrzeného rozhodnutí o organizační změně, ani s důvody, které k jeho vydání vedly. Takové seznámení bylo pouze formální. Rovněž dále zpochybnil, že u žalované proběhla ve vztahu k jeho pracovní pozici organizační změna, na jejímž základě by se stal nadbytečným. 3. Žalovaná v [anonymizováno] navrhovala zamítnutí žaloby a předně argumentovala tím, že žaloba byla podána opožděně. Dle § 72 zákoníku práce měl žalobce podat žalobu na určení neplatnosti výpovědi do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit na základě této výpovědi. Žalobce obdržel výpověď dne [datum], výpovědní doba měla uplynout [datum], žalobce se měl obrátit na soud nejpozději dne [datum], nicméně žalobce [anonymizováno] zahájil až dne [datum] Dohoda o prodloužení výpovědní doby je neplatná, jelikož ji lze uzavřít pouze před počátkem běhu výpovědní doby, nikoliv až poté tak, jak se stalo v případě žalobce. Dále žalovaná zpochybnila, že by nebyly naplněny důvody pro výpověď žalobce z pracovního poměru, tj. rozhodnutí o organizační změně, nadbytečnost zaměstnance a příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizační změně a nadbytečností zaměstnance. 4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které velmi detailně popsal v napadeném rozsudku, dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce byl u žalované zaměstnán od [datum], naposledy od [datum] v útvaru [číslo] [anonymizováno] produktů a podpora prodeje na pozici [anonymizováno] specialista rozvoje obchodu [anonymizováno], kdy náplní práce byly zejména činnosti spojené s analýzou produktů a distribučních kanálů, tvorba a efektivita strategických komplexních produktů a distribučních kanálů, vytváření související metodologie a implementace produktů a distribučních kanálů, monitoring výkonnosti a vyhodnocení jejich efektivnosti. Žalobce byl od poloviny roku 2017 alokován na program [anonymizována dvě slova], kdy mu práce na daném programu zabírala většinu jeho pracovní doby. Žalovaná začala od jara [rok] připravovat změnu organizace centrály banky na agilní způsob [anonymizováno], a to do nových týmů, tzv. tribů dělících se do jednotlivých squadů (multidisciplinárních týmů do 10 lidí). Informace o změnách byly komunikovány na schůzkách se zaměstnanci, rovněž byly umístěny na intranetu. Bylo tak rozhodnuto o převodu útvaru [číslo] [anonymizováno] produktů a podpora prodeje zejména do tribů [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] and [anonymizováno], spuštěných k [datum], kdy mělo dojít k [datum] k ukončení pracovního poměru zaměstnanců daného útvaru, a to buď dohodou k [datum], nebo výpovědí, kdy pracovní poměr měl skončit k [datum], toto se netýkalo zaměstnanců, kteří byli převedeni do jiného útvaru struktury banky, v níž nedocházelo k přechodu na agilní způsob řízení. O zrušení daného útvaru [číslo], tedy zrušení 29 pracovních míst v daném organizačním útvaru [číslo], mj. i sedmi pracovních míst„ [anonymizováno] specialista rozvoje obchodu [anonymizováno]“, včetně pracovního místa žalobce, bylo rozhodnuto dne [datum] odpovědnou ředitelkou útvaru paní [příjmení] s účinnosti k [datum]. Zaměstnanci se mohli prostřednictvím výběrových [anonymizováno] ucházet o jakoukoli pozici v nových tribech, pokud se do výběrových [anonymizováno] nepřihlásili, nebo neuspěli a nenašli uplatnění v rámci banky, jejich pracovní poměr skončil. Žalobce se hlásil do výběrových [anonymizováno] v září a listopadu [rok], ale neuspěl. Dne [datum] mu byla paní [příjmení] a paní [příjmení] předána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost z důvodu zrušení jeho pracovního místa, žalobci však bylo slíbeno, že s ohledem na to, že do tribu [anonymizována dvě slova], kam by mohl přejít, ještě není vypsáno výběrové [anonymizováno], bude mu výpovědní doba prodloužena. Program [anonymizována dvě slova] měl oficiálně skončit k [datum], i nadále však byly vykonávány činnosti, na kterých žalobce v roce [rok] pracoval, zejména reporting. Svou činnost předal v lednu [rok] panu [příjmení] a následně byla z větší části převedena do [anonymizována dvě slova] tribu, kde se celkový počet zaměstnanců oproti počtu úvazků lidí zapojených do programu [anonymizována dvě slova] snížil o třetinu, avšak byly nabrány zejména osoby z jiných částí banky, z původního projektu přešly do daného tribu pouze čtyři osoby. Od [datum] byl žalobce dán na překážky v práci na straně zaměstnavatele. Dne [datum] podepsali zástupci žalované a žalobce dohodu o prodloužení výpovědní doby ve smyslu § 51 zákoníku práce, a to do [datum] včetně, přitom až dne [datum] bylo vypsáno výběrové [anonymizováno] na pozici„ [anonymizováno] na zákaznické cesty – [anonymizována dvě slova]“, tedy„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ v [anonymizována dvě slova] tribu s přihláškou do [datum], kdy náplní práce mělo být mj. vylepšování zákaznické zkušenosti. Žalobce se do výběrového [anonymizováno] v březnu [rok] nepřihlásil, v banku již neměl důvěru. Následně žalobce sdělil žalované, že považuje výpověď za neplatnou, toto však žalovaná odmítla. 5. Po právní stránce se soud prvního stupně nejprve zabýval tím, zda žaloba byla podána včas, tedy před uplynutím prekluzivní lhůty stanovené v § 72 zákoníku práce. Jako otázku předběžnou pak musel soud prvního stupně posoudit, zda prodloužení výpovědní doby, sjednané mezi žalobcem a žalovanou, bylo provedeno platně, neboť pokud by tomu tak nebylo, uplynula by prekluzivní lhůta pro podání žaloby již [datum] s ohledem na pravidlo vyjádřené v § 607 o. z. Dle jeho úsudku k takovému platnému sjednání došlo. S žalobcem bylo při předání výpovědi dne [datum] hovořeno o tom, že výpovědní doba bude prodloužena o jeden měsíc, jelikož nebylo zřejmé, kdy bude vyhlášeno výběrové [anonymizováno] na pozice do teprve vznikajícího tribu [anonymizována dvě slova]. Mezi žalobcem a zástupci žalované došlo k dohodě o prodloužení výpovědní doby, k tomu směřoval úmysl všech zúčastněných. Toto však bylo sjednáno pouze ústně, delší výpovědní dobu než zákonnou lze přitom dle § 51 zákoníku práce sjednat jen písemně. Tento rozpor obvodní soud překlenul argumentací, že mezi žalobcem a žalovanou došlo ke zhojení daného nedostatku právního jednání písemným potvrzením ze dne [datum] ve smyslu § 582 o. z. Není-li dodržena písemná forma, je třeba na takto uzavřenou dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pohlížet jako na relativně neplatnou, neboť se nejedná o zjevný rozpor s veřejným pořádkem, jelikož prodloužení výpovědní doby může být ve prospěch jak zaměstnavatele, tak zejména, v případě výpovědi dané ze strany zaměstnavatele, ve prospěch zaměstnance. Pokud tuto lze uplatnit pouze k námitce jedné ze stran, jinak je jednání považováno za platné (§ 586 o. z.), lze daný nedostatek do doby uplatnění takové námitky zhojit. Jen jednání absolutně neplatné je neplatné od samotného počátku (ex tunc) a v případě nedostatku formy nemůže dojít ke zhojení vad právního jednání, neboť toto v důsledku takové neplatnosti vůbec nevzniklo. Soud prvního stupně tak dospěl k závěru, že došlo k platnému prodloužení výpovědní doby o jeden měsíc, tedy do [datum], lhůta pro podání žaloby běžela až ode dne [datum] a žaloba tak byla dne [datum] podána včas. 6. Dále se soud prvního stupně zabýval tím, zda byly naplněny podmínky nadbytečnosti žalobce podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Připomněl, že aby mohla být dána výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti dle § 52 písm. c) zákoníku práce, musí být naplněny tyto tři předpoklady: 1) o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel nebo příslušný orgán rozhodnutí, 2) podle tohoto rozhodnutí se konkrétní zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným a 3) je tu příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj