35 CO 59/2022-84 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení jdoucím (výrok I.) a k rukám jeho advokátky náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.), a to v pariční lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Rozhodl tak o žalobním požadavku na zaplacení uvedené částky z titulu náhrady za stavební úpravy provedené na předmětu nájmu odůvodněněném tím, že dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o nájmu nebytových prostor, na jejímž základě se stal nájemcem nebytových prostor [číslo] nacházejících se v prvním nadzemním podlaží budovy na adrese [adresa], že se souhlasem žalované provedl na předmětu nájmu stavební úpravy, a to na základě Smlouvy o provedení stavebních úprav ze dne [datum], že dne [datum] požádal žalovanou o vrácení finančních prostředků investovaných do předmětu nájmu, žalovaná mu v odpověď sdělila, že je možné náhradu poskytnout až po ukončení nájemního vztahu. Předmět nájmu odevzdal dne [datum] a dne [datum] znovu požádal o vyplacení náhrady za stavební úpravy. Přípisem ze dne [datum] žalovaná žalobce informovala, že [jméno] městské části [obec a číslo] usnesením [číslo] schválila vrácení částky [částka] za provedené stavební úpravy a tato částka bude žalobci vyplacena do [datum]; zároveň požádala o sdělení čísla účtu, na který mají být finanční prostředky převedeny. Žalobce písemně sdělil číslo účtu, vyjádřil však podiv nad tím, proč by měla být doba splatnosti tak dlouhá. Žalovaná odpověděla, že tato doba byla určena dle obdobných případů, a zároveň žalobce ujistila, že bude usilovat o provedení finančního vyrovnání v co nejkratší možné lhůtě. Žalobce žalovanou v průběhu této lhůty opakovaně kontaktoval a vyjadřoval nesouhlas s takto jednostranně určenou dobou splatnosti. Naposledy vyzval žalovanou k úhradě částky dne [datum], tedy 25 dnů před datem splatnosti. Žalovaná však žalobce dne [datum] informovala, že [jméno] jeho žádost nově projedná; dne [datum] vydala [jméno] usnesení [číslo] jímž po více než pěti letech zrušila usnesení [číslo] vyslovila nesouhlas s proplacením částky [částka] O této skutečnosti byl žalobce informován dne [datum]. Postup žalované považuje za rozporný se zákonem a porušující jeho legitimní očekávání, neboť s ohledem na opakované ujišťování žalované byl v dobré víře, že mu žalovaná částku [částka] nejpozději dne [datum] zaplatí. Následnou komunikací se žalovanou tak došlo ke změně původní Smlouvy o provedení stavebních úprav. Žalovaná požadovanou částku navzdory předžalobní upomínce neuhradila. 3. Žalovaná své zamítavé stanovisko odůvodňovala tím, že usnesení, jímž [jméno] schválila vrácení finančních prostředků, bylo vydáno v rozporu se smlouvou o stavebních úpravách. Dle této smlouvy měl žalobce provést stavební úpravy na svůj náklad a po skončení doby nájmu tyto úpravy odstranit. Smlouva o stavebních úpravách mohla být měněna pouze písemným dodatkem, což se však nestalo, neboť žalobce veškerá písemná sdělení žalované výslovně odmítl (alespoň co do návrhu doby splatnosti). Žalobce se proto mohl domáhat svého práva pouze prostřednictvím žádosti o zaplacení bezdůvodného obohacení v zákonné tříleté promlčecí lhůtě, která však uplynula v roce [rok]. Žalobce je podnikatel, tedy nikoliv slabší strana smlouvy, a proto si musel být vědom, že nemá další nároky nad rámec uzavřených smluv. Právním důvodem pro zaplacení požadované částky přitom nemůže být usnesení Rady již proto, že usnesení má pouze interní účinky (jde o proces tvorby vůle obce) a nejedná se o právní jednání s účinky navenek. 4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce doplnil, že podle následné písemné dohody s žalovanou ze dne [datum] měl odstranit prvky, které lze odmontovat, a to včetně vzduchotechniky. Vrátil žalované předmět nájmu bez jakýchkoliv závad dne [datum] včetně tam ponechaných stavebních úprav, jak bylo dohodnuto. Za tyto stavební úprav měl žalobce dle dohody obdržet finanční vyrovnání. K tomu žalovaná uvedla, že v dohodě ze dne [datum] bylo zopakováno, že žalobce je povinen uvést předmět nájmu do původního stavu, tedy odstranit veškeré provedené stavební úpravy, nejen vzduchotechniku. 5. Soud I. stupně učinil jednotlivá skutková zjištění, jak podrobně popsána v odstavcích 6 až 9 odůvodnění napadeného rozsudku. Na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že žalobce byl nájemcem specifikovaného nebytového prostoru, v němž provedl stavební úpravy na základě smlouvy o provedení stavebních úprav. Dle této smlouvy měl provést stavební úpravy na vlastní náklady, které mu měly být nahrazeny formou odpisů dle zákona č. 586/1992 Sb. Po skončení nájmu byl povinen uvést předmět nájmu do původního stavu, nebude-li písemně dohodnuto jinak. Dne [datum] požádal o finanční vyrovnání za stavební úpravy, žalovaná však sdělila, že toto je možné až po odevzdání předmětu nájmu, dále připomněla příslušná ujednání smlouvy o provedení stavebních úprav a uvedla, že žalobce je povinen odstranit prvky, které lze odmontovat, ostatní ponechat na místě. Žalobce odevzdal předmět nájmu dne [datum], a to bez jakýchkoliv závad. Dne [datum] strany uzavřely dohodu, dle níž byl žalobce povinen odstranit z nebytového prostoru vzduchotechniku. Dne [datum] žalobce opět požádal o finanční vyrovnání, žalovaná ho požádala o zaslání kopií odpisů, které budou zohledněny znalcem při určení výše náhrady. Usnesením [číslo] [jméno] žalované schválila vrácení částky [částka] v termínu do [datum], o čemž byl žalobce informován dopisem ze dne [datum]. Žalobce s částkou souhlasil, ne však s takto dlouhou dobou splatnosti. V průběhu této lhůty žalovanou opakovaně upomínal o zaplacení, žalovaná ho ujišťovala, že částku uhradí. Usnesením [číslo] [jméno] žalované zrušila usnesení [číslo] rozhodla, že částka nebude žalobci proplacena. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud I. stupně po právní stránce věc posoudil s využitím § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“) dle § 667 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a dovodil, že v projednávané věci žalobce provedl stavební úpravy na základě písemné smlouvy o provedení stavebních úprav. Tato smlouva obsahovala výslovné ujednání, že stavební úpravy žalobce zhotoví na vlastní náklady a jejich náhrada bude provedena formou odpisů dle zákona č. 586/1992 Sb. Zároveň byl žalobce povinen po skončení nájmu uvést nebytový prostor do původního stavu, nebude-li písemně dohodnuto jinak. Podmínky realizace stavebních úprav a jejich náhrady byly ve smlouvě sjednány jednoznačně, přičemž tato smlouva neobsahovala ujednání, na jehož základě by byl žalobce oprávněn požadovat finanční vyrovnání. Zohlednil však, že žalovaná v následné písemné komunikaci ohledně těchto smluvních podmínek se žalobcem dále jednala. Zejména sdělila, že podmínku uvedení předmětu nájmu do původního stavu žalobce splní tím, že odstraní pouze prvky, které lze odmontovat (včetně vzduchotechniky), zbylé prvky na místě ponechá a zároveň mu bude proplacena náhrada, jejíž výše náhrady měla být určena na základě znaleckého posudku, při němž znalec zohlední odpisy prováděné v souladu s čl. IV smlouvy o provedení stavebních úprav. Náhrada byla následně stanovena v částce [částka], tedy pouze poměrnou částkou oproti skutečným nákladům, které dle smlouvy činily [částka]. Svůj výklad smluvních ustanovení žalovaná dále potvrdila podpisem předávacího protokolu, dle něhož předmět nájmu při odevzdání nevykazoval žádné závady (byť žalobce odstranil pouze odmontovatelné prvky) a rovněž dohodou ze dne [datum], v níž žalovaná trvala toliko na odstranění vzduchotechniky. 7. Soud I. stupně dále konstatoval, že náhradu stavebních úprav schválila usnesením [jméno] žalované, tedy orgán obce, který nemůže vystupovat jménem městské části navenek, tj. ve vztahu ke třetím osobám, neboť toto oprávnění přísluší starostovi městské části v souladu s § 97 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec] (dále jen„ ZHMP“). Do pravomoci Rady městské části patří rozhodování o záležitostech v samostatné působnosti obce, přičemž platí, že schválená usnesení jsou pouze podkladem pro právní jednání starosty (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V řešené věci žalovaná prostřednictví starosty, resp. místostarosty (srov. § 99 odst. 2 ZHMP) neuzavřela se žalobcem žádné ujednání, na jehož základě by mu bylo přiznáno právo na náhradu za stavební úpravy. I přesto však s ohledem na celkový kontext projednávaného případu žalobci toto právo náleží. Vzal přitom v úvahu, že se žalobcem písemně komunikoval příslušný referent odboru majetkoprávního, tedy zaměstnanec žalované. Ten žalobci jednoznačně potvrdil, že mu náleží náhrada za stavební úpravy, a rovněž popsal proces, jakým způsobem bude tato náhrada vyčíslena. Přitom odkazoval na jednot