36 CO 160/2022-1073 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci [částka] (výrok I) a zamítl požadavek žalobce na úhradu zákonných úroků z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II). O nákladech řízení mezi účastníky i ve vztahu k státu rozhodl podle poměru úspěchu ve věci, když žalobci stanovil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka] (výrok III), státu částku [částka] (výrok V) a žalovaného zavázal, aby státu zaplatil [částka] (výrok [příjmení]). 2. Částečně tak vyhověl požadavku žalobce na náhradu škody spočívající ve ztrátě vlastnického práva k nemovitosti ve veřejné dražbě protiprávně provedené žalovaným exekutorem. 3. Existencí nezákonného postupu žalovaného i příčinnou souvislostí se škodou, která představuje obvyklou cenu vydražené nemovitosti, se opakovaně zabývaly obecné soudy všech stupňů. 4. Přezkoumávaný rozsudek je druhým rozsudkem soudu prvního stupně a čtvrtým rozhodnutím odvolacího soudu, když nejprve prvostupňový soud a dvakrát i odvolací soud žalobu zamítly. Následně třetím rozhodnutím Městský soud v Praze původní prvostupňový rozsudek zrušil s tím, že na základě závazného právního názoru dovolacího soudu o porušení právní povinnosti žalovaného a existence příčinné souvislosti se vznikem škodného následku je nezbytné se zabývat již jen výší požadované škody, tedy zkoumat oprávněnost žalobního peněžitého požadavku. 5. Městský soud v Praze se tedy v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nejprve ztotožnil se závěrem prvoinstančního soudu o promlčení uplatněného nároku, který však u dovolacího soudu neobstál, když Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], toto potvrzující zamítavé rozhodnutí zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že subjektivní promlčecí doba k uplatnění nároku na náhradu škody počala běžet až okamžikem, kdy se dosavadní vlastník dozvěděl, že vydražitel doplatil v určené lhůtě nejvyšší podání; požadované finanční plnění tak promlčeno není. 6. Rovněž následující zamítavý rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dovolací soud shledal nesprávným, když rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odmítl závěr, že mezi nezákonným postupem exekutora (žalovaného) a tvrzenou škodou není dána příčinná souvislost. Chybnou tak shledal argumentaci soudu druhého stupně, podle které ačkoli žalovaný neměl k provedení dražby splněny zákonné podmínky, není mezi tímto pochybením a tvrzenou škodou příčinná souvislost, neboť žalobce měl a mohl zabránit provedení dražby podáním žaloby na nepřípustnost prodeje nemovitostí v dražbě dle § 166 zák. č. 40/1964 Sb. Pokud tohoto institutu nevyužil, dražbě se nebránil, porušil svou prevenční povinnost předcházet škodám, a sám se tak podílel na vzniku škody, která mu posléze prodejem nemovitostí v dražbě vznikla. 7. Nejvyšší soud v tomto svém posledním kasačním rozhodnutí jednoznačně uzavřel, že žalovaný jako soudní exekutor porušil povinnosti při výkonu činnosti, když vyhověl návrhu zástavního věřitele na prodej nemovitostí tzv. dobrovolnou dražbou podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu (ve znění pozdějších předpisů), aniž by zástavní věřitel disponoval vykonatelným titulem ve vztahu k nemovitostem. Škoda vznikla nezákonným postupem exekutora, a proto se neuplatní hledisko spoluzavinění podle ustanovení § 441 obč. zák. na straně původního vlastníka nemovitostí. 8. Při svém druhém rozhodování byl tedy soud prvního stupně vázán závazným právním názorem obsaženým v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (body 9., 10. rozsudku), podle kterých žalovaný porušil povinnosti při výkonu své činnosti, čímž vyvolal situaci vedoucí ke ztrátě vlastnického práva žalobce k nemovitostem, když provedl jejich dražbu, aniž by zástavní věřitel disponoval vykonatelným titulem a navrhovatel dražby byl vlastníkem či osobou oprávněnou s nemovitostmi disponovat. Tento nárok pak není promlčen (rozs. NS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) a nepodání žaloby dle § 166 obč. zák. nelze žalobci přičítat k tíži, když příčinou, proč žalobce přišel o vlastnické právo, byl nezákonný postup exekutora nikoli okolnost, že se žalobce nepokusil využít právní prostředek, jak takovému postupu zabránit. 9. Vyšel zejména z dosavadních zjištění opakovaně popsaných v předešlých soudních rozhodnutích, když konstatoval, že ani po doplnění dokazování rozhodný skutkový stav nedoznal žádných změn. 10. Vzal tak za prokázané, že -) původní žalobce [jméno] [příjmení] byl od konce roku [rok] vlastníkem předmětných nemovitostí (domu [adresa] a stavebních parcel [číslo] v katastrálním území [část obce], obec Praha - dále též jen„ nemovitosti“). -) dne [datum] byla mezi věřitelem [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce; touto smlouvou přenechává věřitel dlužníkovi částku [částka], dlužník se zavazuje ji vrátit dle blíže uvedeného splátkového kalendáře. -) téhož dne byla mezi věřitelem Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce; i v tomto případě se smluvní strany dohodly, že věřitel přenechává dlužníkovi [částka] a dlužník se zavazuje je vrátit stanoveného splátkového kalendáře. -) ve stejný den ([datum]) byla také uzavřena zástavní smlouva mezi žalobcem jako zástavcem, Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] jako zástavními věřiteli a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako dlužníky, podle které je zástavní věřitel oprávněn, nebude-li zajištěná pohledávka (půjčka) řádně a včas splněna, prodat zástavu ve veřejné dražbě nebo jiným vhodným způsobem, a to po předchozím včasném a písemném upozornění zástavce na zamýšlený výkon zástavního práva. -) dne [datum] a dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] jako postupitel a Ing. [jméno] [jméno] jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky ve znění dodatku [číslo] kterou byla postoupena pohledávka ve výši [částka]; jednalo se o pohledávku za [jméno] [příjmení] ve výši [částka] a [jméno] [příjmení] ve výši [částka] ze smluv o půjčce, a [jméno] [příjmení] je pak zástavcem nemovitostí zajišťujících tyto pohledávky. Tato smlouva byla předložena [anonymizována dvě slova] dne [datum]. Následně tato pohledávka byla postoupena na [anonymizována dvě slova] službu, spol. s r.o. (smlouva o postoupení ze dne [datum]). -) usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (žalobce: [jméno] [příjmení], žalovaní: Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [jméno]), bylo změněno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], tak, že návrh na nařízení předběžného opatření (zákaz nakládat s předmětnými nemovitostmi jako s předmětem dražby a uložení podání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy) byl zamítnut. Dle odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu návrh žalobce byl osvědčen tím, že je vlastníkem zastavených nemovitostí, které měly být prodány v nedobrovolné dražbě, avšak nebyla prokázána potřeba nařízení předběžného opatření naléhavostí situace, když z předložených listin vyplývá, že žalobce jako zástavce a zástavní dlužník v jedné osobě dal své nemovitosti do zástavy k zajištění úhrady dluhu. Žalobce jako zástavce a zástavní dlužník má tedy povinnost vůči druhému žalovanému jako zástavnímu věřiteli uspokojit jeho pohledávku, když nebylo osvědčeno, že by zajištěná pohledávka zanikla. -) dne [datum] [anonymizována dvě slova] služba, spol. s r. o. (jako zástavní věřitel na základě postoupené pohledávky zajištěné výše uvedeným zástavním právem) podala u žalovaného návrh na provedení dražby nemovitostí, které dne [datum] vydražila [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], spol. s r. o. Usnesení o příklepu nabylo právní moci dne [datum]. Dražbou dosažená cena [částka] byla vydražitelem uhrazena. -) vlastníkem nemovitostí se [datum] stal JUDr. Ing. [jméno] [příjmení]; nabývacím titulem byla darovací smlouva ze dne [datum], ve které je mimo jiné uvedeno, že nemovitosti byly oceněny soudním znalcem posudkem č. [rok] [číslo] ze dne [datum] částkou [částka]. -) předchozím vlastníkem předmětných nemovitostí byl Mgr. [jméno] [příjmení], který předmětné nemovitosti nabyl od společnosti [právnická osoba]; v kupní smlouvě ze dne [datum] je uvedena kupní cena v celkové výši [částka] i odkaz na znalecký posudek č. [rok] [číslo] ze dne [datum] v částce [částka] (listiny na č. l. 370-379 spisu). Výmaz zástavního práva k předmětným nemovitostem byl proveden dne [datum] na základě listiny ze dne [datum], ve které Ing. [jméno] [jméno] a [anonymizována dvě slova] služba spol. s r. o. navrhli výmaz, neboť pohledávka, pro kterou zástavní právo vzniklo, byla uspokojena dražbou. 11. Uvedená zjištění o vzniku zástavního práva a jeho možné realizaci hodnotil dle právní úpravy občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) účinné od 1. 1. 1992