36 CO 237/2022-37 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit [role v řízení] částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a dále povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalobkyně (výrok II). 2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení žalobní částky s příslušenstvím jakožto příspěvku za porušení povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb. s tím, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], přičemž pro vozidlo neměl v období od [datum] do [datum], tedy 107 dní, a v období od [datum] do dne [datum], tedy 122 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Na základě výzvy k úhradě příspěvku nastala splatnost příspěvků ve shora uvedeném pořadí ke dnům [datum] a [datum]. Žalovaný svou povinnost ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy nesplnil a ani neprokázal, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu se zákonem. Úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] je požadován za období od [datum] do zaplacení a z částky [částka] je požadován za období od [datum] do zaplacení. Žalovaný neuhradil nic z dlužné částky ani po upomínce žalobkyně, jíž v souvislosti s upomínáním žalovaného vznikly náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka] za každou ze zaslaných výzev. 3. Soud prvního stupně vyšel v napadeném rozsudku ze zjištěného skutkového stavu věci (popsaném v bodech 6. a 7. odůvodnění napadeného rozsudku), jež shrnul v závěr o skutkovém stavu, podle něhož žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem předmětného motorového vozidla, pro něž neměl uzavřeno v období od [datum] do [datum], tedy 107 dní, a dále v období od [datum] do dne [datum], tedy 122 dní, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 4. Skutkový stav posoudil soud prvního stupně dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., podle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] ([role v řízení]) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit. zákona, jež se dle § 4 odst. 3 cit. zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazba ve smyslu § 4 odst. 3 cit. zákona byla určena podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 5. Soud prvního stupně shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou, přičemž uvedl, že žalovaná částka je součtem následujících dílčích částek – 1) součinu denní sazby ve výši [částka] a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu s cit. zákonem, tj. 107 dní, celkem [částka] a 2) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představujících částku ve výši [částka]. Téže vozidlo nemělo uzavřeno povinné ručení v období od [datum] do dne [datum], tedy 122 dní. Žalovaná částka je součtem následujících dílčích částek – 1) součinu denní sazby ve výši [částka] a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu s cit. zákonem, tj. 122 dní, celkem [částka] a 2) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představujících částku ve výši [částka]. O příslušenství (úroku z prodlení) bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), ve spojení s [ustanovení pr. předpisu] 6. Proti napadenému rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání, v němž namítal, že nebyl vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla od [datum], což doložil kupní smlouvou. Vlastnictví vozidla pozbyl poté, co jej po havárii ve [příjmení] republice Německo jako havarované prodal [právnická osoba] Automobile. O změně vlastníka v roce 2018 informoval i pojišťovnu, u které měl do té doby na vozidlo uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu (povinné ručení). Žalovaný dále uvedl, že neobdržel od žalobkyně žádnou výzvu na kontaktní adrese, telefonem nebo elektronickou poštou, případně datovou schránkou, byl by se k případu vyjádřil již tehdy. Se žalobou nebyl seznámen. Žalovaný přiložil doklad od německé dálniční policie dokládající havárii předmětného vozu dne [datum] a dále doklad o odtažení do servisu, kam byl vůz posléze jako nepojízdný a neopravitelný prodán za zbytkovou cenu [anonymizována dvě slova]. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl. 7. K odvolání žalovaného se vyjádřila žalobkyně tak, že považovala napadený rozsudek za věcně správný a navrhla jeho potvrzení. Žalovaným tvrzené skutečnosti a předložené důkazy v rámci jeho odvolání považovala za nepřípustné s ohledem na zásadu neúplné apelace. 8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a odst. 5 o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. V souladu s ustanovením § 214 odst. 3 o. s. ř. odvolací soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili, případně se k výzvě odvolacího soudu opačně nevyjádřili. 9. Odvolací soud dospěl v první řadě k závěru, že ve věci samé soud prvního stupně spolehlivě zjistil skutkový stav projednávané věci, tedy provedl dokazování v potřebném rozsahu k rozhodným skutečnostem pro právní posouzení věci, výsledky tohoto dokazování zhodnotil postupem podle § 132 o. s. ř. a dospěl na základě provedeného dokazování ke správným skutkovým zjištěním, jež nedoznaly změny ani v rámci odvolacího řízení. 10. Soud prvního stupně věc rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. za situace, kdy účastníci s tím souhlasili k výzvě soudu provedené usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], k níž se nevyjádřili, přičemž byli touto výzvou zároveň poučeni, že nevyjádří-li se, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (viz § 101 odst. 4 o. s. ř.). Tato výzva byla doručena řádně oběma účastníkům; žalovanému prostřednictvím jeho datové schránky fyzické osoby přihlášením se oprávněné osoby dle [ustanovení pr. předpisu], v platném znění. Podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání tak byly splněny. 11. Odvolací soud má rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné i v rovině právní. Na přiléhavé odůvodnění napadeného rozsudku se odkazuje (viz body 8. – 11. odůvodnění), není k tomu co dodat, aplikované ustanovení právní úpravy jsou řádně citována a na věc dopadají. Právní posouzení není třeba opakovat, odvolací soud na něj proto zcela odkazuje. 12. K odvolacím námitkám žalovaného lze dodat pouze to, že jsou do řízení vneseny opožděně a v odvolacím řízení uplatěny nepřípustně. Tím, že žalovaný souhlasil (v tomto případě mlčky – viz § 101 odst. 4 o. s. ř.) s rozhodnutím věci bez jednání, přičemž byla zároveň splněna i podmínka, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, vzdal se tak možnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy před rozhodnutím soudu prvního stupně. Jelikož v odvolacím řízení mohou být skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, uplatněny jen za podmínek vymezených v § 205a o. s. ř., z nichž žádná není v tomto případě splněna, odvolací soud v odvolacím řízení již nemohl přihlížet ke skutkovým tvrzením žalovaného (že předmětné vozidlo ke dni [datum] prodal a přestal být jeho vlastníkem a provozovatelem), jakož ani k důkazům, jež to měly prokazovat. Bylo věcí žalovaného, aby tyto skutečnosti v řízení vedeném před soudem prvního stupně uplatnil řádně a včas. Odvolací námitky nejsou způsobilé na závěrech soudu prvního stupně, jež odvolací soud zcela aprobuje, ničeho zvrátit. 13. Z uvedených důvodů odvolací soud shledal napadené rozhodnutí věcně správným, a proto jej dle § 219 o. s. ř. potvrdil jak co do věci samé, tak co do výroku o nákladech řízení, který byl shledán správným co do určení náhradové povinnosti a její výše. 14. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s nimiž procesně úspěšné [role v řízení] náleží k náhradě částka [částka] sestávající z mimosmluvní odměny a