36 CO 249/2022-230 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení náhrady škody vzniklé žalobci při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím. Žalobní nárok spočíval na následujícím skutkovém základě. Žalobce coby soudní exekutor byl pověřen usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], provedením exekuce k vymožení povinnosti povinného [jméno] [příjmení] k placení pohledávky oprávněnému [právnická osoba], ve výši [částka] s příslušenstvím a nákladů exekuce a nákladů oprávněného. V rámci provádění exekuce žalobce dne [datum] uskutečnil dražbu nemovitých věcí ve vlastnictví povinného, kdy bylo dosaženo nejvyššího podání [částka] a příkazy k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum] a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], žalobce vyčíslil náklady exekuce ve výši [částka]. V mezidobí však bylo dne [datum] zahájeno insolvenční řízení vůči povinnému [jméno] [příjmení] u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] a usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], byl zjištěn úpadek povinného spojený a prohlášen konkurzu na jeho majetek. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobce rozhodl o vydání výtěžku exekuce insolvenčnímu správci ve výši [částka], kdy z vymožené částky [částka] odečetl náklady exekuce ve výši [částka]. Proti tomuto rozhodnutí insolvenční správce podal odvolání, usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolací soud změnil usnesení žalobce tak, že jej zavázal vydat výtěžek exekuce v plné výši [částka] insolvenčnímu správci. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], načež žalobce dne [datum] vyplatil insolvenčnímu správci výtěžek exekuce v plné výši [částka] bez odpočtu nákladů exekuce. Proti rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podal žalobce dovolání, které však bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odmítnuto bez nároku na náhradu nákladů účastníků dovolacího řízení. Následně žalobce dne [datum] podal ústavní stížnost, ve které se domáhal zrušení citovaných usnesení Nejvyššího soudu a odvolacího soudu Ústavní soud stížnosti vyhověl a nálezem ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], byla obě citovaná rozhodnutí zrušena s tím, že jimi bylo porušeno základní právo žalobce na soudní ochranu. Žalobce uplatnil náhradu škody vůči státu dne [datum] s tím, že škoda byla tvořena částkou [částka], kterou byl žalobce povinen podle nezákonných a zrušených rozhodnutí původně vydat do insolvenčního řízení, další škodu tvořily náklady žalobce vynaložené na dovolací řízení ve výši [částka] a na řízení před Ústavním soudem ve výši [částka]; celkem [částka]. 3. Žalovaná se proti žalobě bránila tím, že pokud šlo o nárok na náhradu škody [částka] [anonymizováno] představující náklady exekuce, které soudní exekutor vyplatil na základě nezákonného rozhodnutí insolvenčnímu správci, že odpovědnosti státu jako posledního dlužníka předchází nárok vůči insolvenčnímu správci úpadce [jméno] [příjmení], jemuž byla částka na podkladě později zrušeného rozhodnutí, vyplacena. Zároveň žalovaná tvrdila, že žalobce měl povinnost přihlásit pohledávku nákladů exekuce do insolvenčního řízení jako podmíněnou, když po podání odvolání insolvenčního správce proti rozhodnutí žalobce o vydání výtěžku exekuce usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se stala jeho pohledávka spornou. Tím by zabránil zahrnutí své odměny do majetkové podstaty úpadce [jméno] [příjmení] a vydání rozvrhového usnesení, protože konkursní řízení nemůže být ukončeno, dokud nejsou ukončeny všechny incidenční spory. Ohledně nároku na náhradu škody ve výši [částka] představující náhradu nákladů právního zastoupení v dovolacím řízení žalovaná namítala, že se nejednalo o náklady řízení, které byly žalobcem účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, když dovolací řízení ke zrušení nezákonného rozhodnutí nevedlo; pokud šlo o nárok žalobce na náhradu částky ve výši [částka] představující náhradu nákladů právního zastoupení ve věci podání ústavní stížnosti Ústavnímu soudu, pak náhrada za právní zastoupení při řízení před Ústavním soudem žalobci nepřísluší dle stanoviska Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS]. 4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku vyšel ze zjištěného skutkového stavu (uvedeného v bodech 3. až 17. odůvodnění napadeného rozsudku, přičemž relevantní skutkový závěr je shrnut v bodě 18. odůvodnění), které právně posoudil dle § 1 odst. 1, § 5 písm. a), b), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“, přičemž vyslovil následující právní závěry (podrobně uvedené v bodech 22. až 30. odůvodnění napadeného rozsudku). Soud prvního stupně shledal existenci odpovědnostního titulu státu v citovaných rozhodnutích Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které byly pro nezákonnost zrušeny Ústavním soudem (nálezem ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Soud prvního stupně odmítl argumentaci žalované, že žalobce jako soudní exekutor měl a mohl svou pohledávku na náklady exekuce ve výši [částka] přihlásit do insolvenčního řízení úpadce [jméno] [příjmení] vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, pod č. j. [insolvenční spisová značka], když tato pohledávka vznikla až dlouho po prohlášení daného konkursu a po uplynutí lhůty k přihlašování jakékoliv pohledávky a k takové pohledávce by se stejně v insolvenčním řízení nepřihlíželo. Na žalobce nebylo možno hledět jako na věřitele, kvůli nezákonným rozhodnutím žalobce žádnou pohledávkou nedisponoval a neměl co přihlásit do insolvenčního řízení; v době po nálezu Ústavního soudu, kdy byla nezákonná rozhodnutí odstraněna, již bylo konkurzní řízení pravomocně ukončeno. Žádný incidenční spor nemohl být úspěšně zahajován, o věci bylo rozhodnuto pravomocně a dovolací řízení bylo navíc ukončeno. Žalobce vyčerpal všechny pro danou věc dostupné prostředky, jak je požaduje vyčerpat ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], kterým byl zrušen konkurz na majetek [jméno] [příjmení] pro nedostatek majetku, nabylo právní moci dne [datum], tj. ještě předtím, než byl dne [datum] vydán nález Ústavního soudu, jímž byla předmětná rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zrušena. Soud prvního stupně dovodil, že vznik škody na straně žalobce je v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové, neboť právě jím bylo znemožněno žalobci uspokojit se z výtěžku dražby provedené v rámci předmětné exekuce povinného [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně uzavřel, že jakékoliv uspokojení pohledávky žalobce je nemožné, když veškeré dříve exekucí vymožené prostředky byly spotřebovány na základě zrušených nezákonných rozhodnutí; dále veškeré exekuce vedené na majetek povinného [jméno] [příjmení] jsou dlouhodobě bezvýsledné a nadto byl pro nedostatek majetku zrušen i konkurs na jeho majetek. Soud prvního stupně shledal opodstatněný žalobní nárok i v části požadovaných nákladů řízení vynaložených žalobcem k odstranění nezákonného rozhodnutí s tím, že jejich náhrada mu nebyla v řízení před Nejvyšším soudem ani Ústavním soudem přiznána. 5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, jímž napadla rozsudek v celém jeho rozsahu. Žalovaná obsáhlé odvolací námitky soustředila do následujících důvodů. Jednak namítala, že není pravdou, že pohledávka žalobce vznikla až po nálezu Ústavního soudu, kdy již bylo konkurzní řízení pravomocně ukončeno. Žalobce jako soudní exekutor měl a mohl svou pohledávku v podobě nákladů exekuce ve výši [částka] přihlásit do insolvenčního řízení úpadce [jméno] [příjmení] vedeného Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], s tím, že nárok na úhradu nákladů exekuce má soudní exekutor vůči povinnému již od okamžiku nařízení exekuce, příkazem k úhradě nákladů exekuce pouze autoritativně určuje konkrétní výši ná