36 CO 262/2022-32 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem pro uznání soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále částku [částka], jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávky (výrok I) a dále povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení žalované částky z titulu neuhrazené ceny díla prováděného ve dnech [datum] [datum]. Žalobkyně provedla pro žalovanou dílo v rozsahu [anonymizováno] hodin na akci„ [anonymizována dvě slova]“. Dle revizní zprávy [číslo] pana [příjmení] ze dne [datum] bylo dílo provedeno řádně dle platných předpisů. Žalobkyně na toto dílo vystavila žalované dne [datum] fakturu [číslo] na žalovanou částku. Žalovaná však na tuto fakturu ničeho neuhradila 3. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že dne [datum] vydal elektronický platební rozkaz, [číslo jednací] (dále též„ [anonymizováno]“), kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] příslušenstvím nebo ve lhůtě stanovené podat odpor. V případě podání včasného odporu žalované uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání odporu proti [anonymizováno] ve věci písemně vyjádřila a v případě, že žalobou uplatněný nárok neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení a pokud se bude jednat o důkazy listinné, tyto k vyjádření připojila. Žalovaná byla poučena, že nevyjádří-li se ve věci samé, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a na základě toho soud žalobě vyhoví v plném rozsahu rozsudkem pro uznání. 4. Soud prvního stupně dále odkázal na § 153a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), který citoval. Konstatoval, že žalovaná dne [datum] podala včasný odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, [číslo jednací], který však nikterak neodůvodnila. Povinnosti vyjádřit se ve věci dostojí žalovaná tím, že v písemném podání uvede ty skutkové okolnosti, na kterých buduje svou obranu proti žalobě, aby soud mohl ustanovit okruh sporných skutečností, které budou předmětem dokazování. Žalovaná však uložené povinnosti nedostála a i přes poučení ze strany soudu v [anonymizováno] se k žalobě nijak nevyjádřila. Nastupuje proto fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř. Proto vyhlásil rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř., pro jehož vyhlášení nebylo třeba nařizovat jednání. Soud prvního stupně přitom shledal, že vydání rozsudku pro uznání neodporuje právním předpisům, předmětem řízení je spor mezi účastníky, který připouští uzavření smíru, a nárok žalobkyně, jak je formulován v podané žalobě a vyplývá z předložených listinných důkazů, není v rozporu se zákonem, naopak vyplývá ze zákonné úpravy vzájemných práv a povinností. S ohledem na výše uvedené tak soud uložil žalované zaplatit dlužnou částku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 5. Proti touto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Nesouhlasila s tím, že byl odpor nedostatečně odůvodněn. Uvedla, že faktura byla od začátku dodavateli vrácena z důvodu: dodavatel práci nedokončil, tuto práci musela provést jiná firma. Dodavatel nedoložil oprávnění pracovníků, že mohou vykonávat odborné práce na elektrozařízení. Dále faktura, kterou dodavatel vystavil na danou částku, nesouhlasí s částkou v objednávce, jelikož částka v objednávce byla [částka]. Faktura nemá správné náležitosti v souladu s daňovým řádem, tudíž nemohla být ani přijata ani zavedena do účetnictví dodavatele. A to zejména z důvodu, že fakturace mezi firmami musí probíhat v režimu přenesení daňové povinnosti. Na všechny skutečnosti byl dodavatel upozorněn a byl opakovaně vyzván k jejich nápravě. Do dnešního dne dodavatel nedoložil žádné dokumenty a nejevil zájem o vyřešení situace. Po odeslání uvedených námitek začal jednatelce vyhrožovat telefonicky a následně pokračovala [právnická osoba] v neúměrném nátlaku bez přijetí jakýkoliv informací nebo argumentů. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil. 6. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 4 a 205b o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 7. Podle § 205b o. s. ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání jsou odvolacím důvodem jenom vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153b o. s. ř.). 8. Z obsahu spisu se podává, že žaloba je zcela určitá a srozumitelná a byla žalované spolu s [anonymizováno] a tzv. kvalifikovanou výzvou dle § 114b o. s. ř. doručena fikcí do datové schránky dne [datum], resp. dne [datum], neboť den [datum] byla neděle (srov. Stanovisko Pléna Nejvyššího soudu Plns [číslo]). Žalovaná proti tomuto platebnímu rozkazu podala sice dne [datum] odpor, který však nijak neodůvodnila a neučinila tak ani ve lhůtě 30 dní ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti tomuto [anonymizováno]. Její první odůvodnění je obsaženo až v odvolání proti rozsudku pro uznání. 9. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle § 114b odst. 2 věty prvé o. s. ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Podle § 114b odst. 4 o. s. ř. musí být usnesení dle odstavce 1) žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 10. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 11. V posuzované věci má odvolací soud za to, že žaloba je dostatečně určitá tak, aby předmět sporu mohl být dostatečně identifikován a nemohl být zaměněn za jiný. Z žaloby je zřejmé, v čem spočívá podstata uplatněného nároku, a je možné jej právně kvalifikovat. Žaloba se týká dlužné úhrady ceny za provedené dílo. Pro vydání rozsudku pro uznání pak při splnění ostatních podmínek je splnění povinnosti důkazní nerozhodné, neboť se pokládají skutková tvrzení obsažená v žalobě za nesporná. Navíc však žalobní tvrzení byla v tomto případě doložena listinnými důkazy. 12. V projednávané věci byly kvalifikovaná výzva ve smyslu § 114b odst. 1 o. s. ř. a žaloba doručeny žalované fikcí do datové schránky dne [datum]. Doručeno bylo tzv. náhradním způsobem dle § 17 odst. 4 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, neboť se ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byly dokumenty dodány do datové schránky, nepřihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Žaloba a kvalifikovaná výzva byly do datové schránky dodány [datum], doručeny proto byly fikcí až dne [datum], což bylo pondělí. Žalovaná podala odpor dne [datum] (specifikovala jen doručený platební rozkaz a uvedla, že podává odpor), ten však nijak neodůvodnila. 13. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že podmínky pro vydání rozsudku pro uznání v projednávané věci byly splněny. 14. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil včetně správného výroku o nákladech řízení dle § 219 o. s. ř. 15. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když žalobkyni v odvolacím řízení žádné náklady řízení nevznikly.