36 CO 268/2022-131 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost vyklidit byt [číslo] o třech pokojích, předsíni, kuchyni, koupelně, [anonymizováno] a komoře, nacházející se v 3. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec a číslo] – [část obce], ul. Dr. [jméno] [příjmení] 15, který je součástí pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ předmětný byt“), a vyklizený jej žalobci odevzdat do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám advokátky žalobkyně (výrok II). 2. Takto rozhodl o žalobě na vyklizení předmětného bytu, kterého se žalobkyně domáhala s odůvodněním, že jej žalovaný užívá bez právního důvodu od [datum], neboť nájemní vztah založený žalovanému nájemní smlouvou ze dne [datum] zanikl ke dni [datum]. Žalovaný nehradil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu v souladu s ujednáním obsaženým ve smlouvě o nájmu, proto dala žalobkyně žalovanému dne [datum] výpověď z nájmu (v pořadí již druhou výpověď z nájmu), která byla žalovanému doručena dne [datum] (dále též„ předmětná výpověď“), kterou odůvodnila hrubým porušováním povinností nájemce s výpovědní dobou tři měsíce. Žalovaný s výpovědí nájmu nesouhlasil a podal u soudu žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a bylo z důvodu nezaplacení soudního poplatku pravomocně zastaveno. Nájemní vztah tedy žalovanému zanikl na základě předmětné výpovědi z nájmu ke dni [datum], kdy uplynula výpovědní doba tří měsíců. Žalovaný však byt žalobkyni nepředal, ač byl k tomu vyzván dopisem z [datum], doručeným mu dne [datum]. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Nárok žalobkyně shledal v rozporu s dobrými mravy. Poukazoval na skutečnost, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu [anonymizováno] let, žalovaný na základě ústní dohody s žalobkyní byt zrekonstruoval, rovněž tzv. zvelebovací práce prováděl i na společných prostorách. I v době po podání žaloby, resp. po datu [datum], žalobkyně zasílala žalovanému předpisy nájemného, kdy požadované platby hradil. Je pravdou, že žalovaný je hlášen na adrese [adresa], a v předmětném bytě nikdy hlášen nebyl, ale tato skutečnost, kdo fakticky v bytě bydlí, není pro spor relevantní. 4. Na vyjádření žalovaného reagovala žalobkyně ještě replikou, ve které uvedla, že pokud v minulosti žalovaný v pronajatém bytě realizoval rekonstrukční práce, to se promítlo v nájemní smlouvě, kdy po určitou dobu bylo nájemné poníženo. Rozporovala pak tvrzení žalovaného, že mezi účastníky byla ústní dohoda o tom, že žalovaný bude provádět stavební úpravy mimo svůj byt, a pakliže tak činil, bylo to bez jejího souhlasu. 5. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovanému vzniklo právo nájmu k předmětnému bytu na základě smlouvy o nájmu uzavřené s žalobkyní dne [datum], nájem byl uzavřen na dobu určitou. Dle článku VIII Smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že při zániku nájmu je nájemce povinen byt vyklidit nejpozději ke dni zániku nájmu a předat ho pronajímateli ve stavu, ve kterém ho převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. V článku IX Smlouvy se účastníci dohodli, že nájemce v bytě provede na svůj náklad práce, specifikované v příloze [číslo] to nejpozději do [datum]. Jiné úpravy bytu nad rámec těchto prací výslovně uvedených může nájemce provést pouze s písemným souhlasem pronajímatele. V souvislosti s tímto ujednáním bylo sníženo nájemné, jehož výpočet se odvíjel od uváděného vzorce a prokázaných nákladů vynaložených nájemcem. V řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka] se žalovaný, v uváděném soudním sporu v postavení žalobce, domáhal soudního přezkumu výpovědi z nájmu předmětného bytu, kterou obdržel od žalované dne [datum], datované dne [datum]. V této výpovědi byla stanovena tříměsíční výpovědní doba a výpověď z nájmu byla odůvodněna tak, že nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu tím, že nájemné a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nehradí v dohodnutých lhůtách. Žalovaný namítal, že nájemné hradí řádně a včas v termínech a rozsahu dohodnutém s pronajímatelem. Usnesením z [datum] soud prvního stupně uvedené řízení zastavil dle [ustanovení pr. předpisu], když soudní poplatek za žalobu nebyl zaplacen ani na základě výzvy soudu. Řízení tak pravomocně skončilo dne [datum], když proti tomuto usnesení nebylo podáno odvolání a ani po jeho doručení soudní poplatek za žalobu uhrazen nebyl. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v [obec a číslo], [část obce]. Před podáním předmětné žaloby dopisem ze [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k vyklizení předmětného bytu bez zbytečného odkladu s odůvodněním zániku nájemního vztahu dnem [datum]. Dopis osobně žalovaný převzal [datum]. 6. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu, neboť právo nájmu mu zaniklo ke dni [datum] v důsledku výpovědi a uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty. Žaloba na neplatnost této výpovědi nebyla věcně projednána, když řízení o ní bylo zastaveno v důsledku nezaplacení soudního poplatku. Žalobu na vyklizení pak s odkazem na [ustanovení pr. předpisu]“), shledal důvodnou. Náklady řízení byly žalobkyni přiznány dle [ustanovení pr. předpisu]“). 7. Proti tomuto rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalovaný. Namítl, že soud prvního stupně nezohlednil všechna skutková zjištění a v důsledku této skutečnosti dospěl k nesprávnému právnímu posouzení věci. Namítal především, že předmětný byt zrekonstruoval a investoval do něj nemalé finanční prostředky. V nájemní smlouvě se zavázal provést rekonstrukci v rozsahu [částka]. [příjmení] však byl předmětný byt obyvatelný, musel na jeho rekonstrukci vynaložit mnohem vyšší částku, která přesáhla [částka]. Tuto rekonstrukci provedl proto, že počítal s bydlením v předmětném bytě do roku 2033. Jednání žalobkyně tak považuje za účelové v rozporu s dobrými mravy, neboť tato se na úkor žalobce obohatila a využila nájemní vztah pouze k tomu, aby jí žalovaný předmětný byt zrekonstruoval. V souvislosti s námitkou dobrých mravů odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Pokud by žalobkyně s tímto zohledněním zvýšených nákladů na rekonstrukci nesouhlasila, jistě by podala výpověď dříve, než více jak 5 let po uzavření nájemní smlouvy. Nájemné hradil řádně a včas a to po větších částkách se souhlasem žalobkyně. Trval na tom, že případný nedoplatek je jistě mnohem menší než nezohledněná částka, kterou na rekonstrukci předmětného bytu vynaložil. S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] navrhl, aby nároku žalobkyně, který je v rozporu s dobrými mravy, byla odepřena ochrana. Požadoval tedy zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 8. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného. Uvedla, že v řízení o vyklizení již není možné zkoumat důvodnost výpovědních důvodů. Argumentaci žalovaného stran neplatnosti výpovědi pak považovala za irelevantní. Nesouhlasila s tím, že by žalovaného jen využila k provedení rekonstrukce bytu. Žalovaný neplnil základní povinnosti nájemce. Skutečnost, že žalobkyně určitou dobu toto neplnění povinností nesankcionovala výpovědí, neznamená, že jeho postup schválila. Dluh na nájemném činí [částka]. Pronajímatel nemůže být zbaven svého práva dát výpověď z nájmu bytu jen proto, že došlo k investicím do bytu ze strany nájemce. V posuzovaném případě navíc investice byly kompenzovány slevou na nájemném. Žalobkyně poskytla žalovanému slevu na nájemném od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, celkově [částka]. Rozsah prací, které měl nájemce provést, byl vymezen v nájemní smlouvě. Pokud žalobce jako nájemce prováděl ještě nějaké další práce nad rámec sjednaných, neměl k tomu souhlas pronajímatele. 9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 10. Odvolací soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, neboť jeho omluvu neshledal včasnou ani důvodnou. Žalovaný jednak pouhý den před jednáním odvolacího soudu dle sdělení jeho advokáta vypověděl tomuto advokátovi plnou moc s výslovným pokynem, že si nepřeje, aby se advokát jednání odvolacího soudu zúčastnil. Tuto skutečnost sdělil odvolacímu soudu advokát žalovaného podáním doručeným do datové schránky soudu dne [datum], v pozdních večerních hodinách, když jednání mělo být konáno dne [datum] v 9,00 hod. Tento postup je naprosto nestandardní. Dále se žalovaný omluvil z jednání odvolacího soudu nepodepsaným emailem s přílohou doručeným odvolacímu soudu v den konání jednání jeho jednání, t. j. [datum] v 6,57 hod. V příloze žalovaný vysvětloval důvody žádosti o odročení dané jeho špatným psychickým a fyzickým stavem, přičemž uvedl, že v důsledku stresu ze sporu a nachlazení se mu zhoršila fyzická kondic