36 CO 289/2021-183 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a dále uložil žalované povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku do rukou jejího advokáta (výrok II). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení žalobní částky s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky z důvodu, že na základě objednávky na traktorbagr s obsluhou poskytla žalobkyně žalované traktorbagr s řidičem na stavbu v [obec], [obec] [část obce] a v [obec], a to za sjednanou cenu [částka] za den k provádění bagrovacích prací. Pohyb traktorbagru byl zaznamenáván pomocí systému GPS, kdy bez ohledu na počet najetých km či bez ohledu na počet hodin provozu bylo za každý den provozu účtováno zmiňovaných [anonymizována dvě slova] [spisová značka]. Žalovaná přes výzvy neuhradila cenu za provedené práce v měsíci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok]. 3. Žalovaná se proti žalobě bránila tím, že s žalobkyní uzavřela smlouvu o dílo k provedení zemních prací na stavbě v [obec], [obec] [část obce] a v [obec] [ulice] na stavbě v [obec] a ve [obec] [část obce] probíhala bez větších komplikací a žalovaná za provedené práce na základě žalobkyní vystavených šesti daňových dokladů zaplatila částku ve výši [částka]. Nicméně rozsah prací provedených na stavbě v [obec] neodpovídal dle žalované soupisu provedených prací a namítala, že dílo nebylo předáno řádně. Při jednání soudu konaném dne [datum] žalovaná uznala nárok žalobkyně co do částky [částka] s tím, že uvedená částka odpovídá výši bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo při úvaze [částka] za hodinu práce na stavbě, a ve zbývajícím rozsahu trvala na zamítnutí žaloby. 4. Soud prvního stupně zjistil v projednávané věci skutkový stav popsaný v bodech 4. až 9. odůvodnění napadeného rozsudku (na něž se pro stručnost odkazuje), jenž shrnul ve skutkový a právní závěr, podle něhož mezi účastníky byla uzavřena inominátní smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, která byla označena jako nájemní smlouva na pronájem traktorbagru s obsluhou, přičemž nesla znaky více smluvních typů. Žalovaná si objednala u žalobkyně nájem stroje, traktorbagru, s obsluhou, tj. osobou, jež umí se strojem manipulovat a bude jí v průběhu provádění stavebních prací k dispozici. Není pochyb, že mezi účastníky byla bez ohledu na počet bagrem najetých km a hodin provozu, sjednána sazba ve výši [částka] za den provozu stroje. Fakturace za dlužné období únor a [anonymizováno] [rok] byla v souladu s předchozími vystavenými a žalovanou uhrazenými fakturami, když v každé faktuře byl uveden rozpis dní, kdy byl stroj v provozu, násobený částkou [částka] za každý den provozu bagru. Žalovaná ve faktuře za práce prováděné v [anonymizováno] [rok] uhradila i tři dny prací v období od [anonymizováno] – [datum], jež byly již vykonány na stavbě v [obec], tedy uhradila vyúčtování vystavené na podkladě stejných podmínek, jako tomu bylo na stavbě v [obec] a [obec]. Žalovaná nevznesla ke sporným fakturám za období únor a [anonymizováno] [rok] nikdy žádné námitky. Uvedla-li žalovaná, že faktury vystavené žalobkyní musely být odsouhlaseny, z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že v e-mailové komunikaci potvrdila doručení sporných faktur, uvedla, že je se spoluprací s žalobkyní spokojena a dožadovala se toliko slevy, avšak nikdy se nebránila předmětu provedené fakturace, tedy z provedeného dokazování vyplynulo, že nikdy žalobkyni před podáním žaloby netvrdila, že faktury nebyly ze strany stavbyvedoucího žalované odsouhlaseny. Námitku žalované, že rozsah prací v [obec] neodpovídal fakturované ceně, nepovažoval soud prvního stupně za významnou, neboť ujednání stran založilo závazek žalované zaplatit za den provozu stroje částku [částka]. Skutečnost, že stroj nebyl v provozu celý den, resp. nevykonal tolik práce, kolik žalovaná očekávala, nelze klást k tíži žalobkyně, skutkově bylo zjištěno, že to bylo způsobeno nevhodnými klimatickými podmínkami, zejména povětrnostní podmínkami a spodní vodou, což v závěru vedlo i k přemístění místa stavebních prací. Zároveň ty dny, kdy bylo předem strojníkovi obsluhujícímu traktorbagr p. [příjmení] sděleno žalovanou, že nemá jezdit, nepřijel a takový den žalované účtován nebyl. Jelikož z provedeného dokazování vyplynulo, že stavbyvedoucí se vzhledem k množství jiných projektů žalované na stavbě v [obec] nenacházel každý den a nebyl schopen řádně uhlídat práce na stavbě v [obec], nejednou se stalo, že strojník dorazil na stavbu v [obec], kde však pro něj nebyla práce; minimálně dvakrát se stalo, že v ty dny, kdy pan [příjmení] na stavbu dorazil, ale stroj nebyl v provozu, žalobkyně žalované cestovné a náhradu za ztrátu času strojníka žalované neúčtovala. Námitku žalované, že byla mezi stranami uzavřena smlouva o dílo, soud prvního stupně rovněž nepovažoval za významnou, když ani sama žalovaná neuvedla, jaké dílo mělo předmětem smlouvy být, dále stavbyvedoucí pan [příjmení] své svědecké výpovědi potvrdil, že stroj byl na stavbě přítomen i kvůli převozu materiálu. Námitku žalované, že nelze pronajmout stroj s člověkem, soud prvního stupně vypořádal tak, že se nejednalo o čistě nájemní smlouvu, avšak nepojmenovanou smlouvu, jejíž součástí byla i služba – servis, obsluha stroje. Z provedeného dokazování měl soud prvního stupně za zjištěno, že i když nebyla podepsána mezi stranami pro účely poskytnutí traktorbagru s obsluhou na stavbu v [obec] žádná písemná smlouva, vycházely strany ze stejných podmínek, za jakých probíhala spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou na předchozích stavbách v [obec] a [obec] [část obce]. Žalobní nárok shledal soud prvního stupně důvodný co do jeho rozsahu (počtu dní, kdy stroj s obsluhou na stavbě v [obec] vykonával práci) na základě dní zaznamenaných v knize jízd pomocí GPS systému, jež pro žalobkyni zpracovávala [právnická osoba] jako provozovatel tohoto systému. Namítala-li žalovaná, že ze stavebního deníku mělo vyplynout, že stroj s obsluhou ve dnech [datum] a [datum] žádné práce na stavbě neprováděl, měl soud prvního stupně za prokázaný opak právě i stavebním deníkem, který obsahoval zápis ze dne [datum], obsahující poznámku:„ pracovníci: [jméno] [příjmení]“ a zápis ze dne [datum] obsahující poznámku:„ strojník + 4 dělníci“. Nadto svědek [příjmení] připustil, že se strojník [příjmení] na stavbě nacházel i poslední den a svědek [příjmení] uvedl, že posledního dne pomáhal žalované pomoci traktorbagru s poruchou na jejím nákladním automobilu značky Liaz. Soud prvního stupně uzavřel, že žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou cenu za nájem stroje a služby za období únor a [anonymizováno] [rok], jež byly žalované řádně vyúčtovány předmětnými fakturami, pročež žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal právo na zaplacení vyúčtovaných částek s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení se splatností založenou fakturami. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., právo na náhradu nákladů řízení přiznal úspěšné žalobkyni a jejich výši stanovil částkou [částka] (viz bod 17. odůvodnění rozsudku). 5. Proti napadenému rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, kterým namítala, že soud prvního stupně dílem nesprávně posoudil zjištěný skutkový stav a dílem skutkový stav neobjasnil dostatečně jasně pro vydání rozhodnutí. Žalovaná poukázala, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu ohledně díla [obec] a [obec], které žalovaná prováděla, přestože žalovaná měla řadu výhrad ke způsobu a obsahu založeného závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovanou ohledně díla [obec] a [obec], plnění z tohoto vztahu nebyla předmětem soudního sporu a vzájemné závazky a pohledávky z provádění tohoto díla žalovanou byly mezi žalobcem a žalovanou vypořádány. Žalovaná ovšem zdůraznila, že žalobci se naopak vůbec nepodařilo prokázat založení obdobného vztahu pro dílo zhotovované žalovanou v [obec], mechanické převzetí podmínek z předchozího vztahu, aniž by existovala oferta a její akceptace, nebylo možné považovat za řádné založení zákonem aprobovaného právního vztahu mezi žalobcem a žalovanou. Z průběhu řízení vyplynulo, že žalobkyně nabyla dojmu, že podmínky budou stejné jako v předchozím případě, avšak s ohledem na naprostou odlišnost způsobu provádění prací v projednávaném případě nebylo toto spoléhání opodstatněné. Žalovaná tak měla za to, že obsah smlouvy nebyl ujednán a smlouva nebyla uzavřena, neexistovala žádná nabídka ani její akceptace pro dílo„ [obec]“, případný obsah smlouvy za