53 CO 27/2022-130 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se snižování kapitálové hodnoty pojištění z pojistné smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené dne [datum] o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady (I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka] (II.). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě zdůvodněné tím, že na podkladě pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky [datum] žalovaná provedla srážky na úkor kapitálové hodnoty pojištění a hodlá je provádět po celou dobu trvání pojistného vztahu, aniž by pojistná smlouva explicitně sjednávala výši rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů. Ujednání smlouvy o možnosti snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a uvedené náklady je pro neurčitost neplatné, jeho neurčitost nelze překonat ani výkladem, neurčitá a proto neplatná jsou i ujednání smlouvy definující formování kapitálové hodnoty pojištění. Žalobou se žalobce domáhá, aby se žalovaná zdržela nakládání se zaplaceným pojistným v rozporu se smlouvou. 3. Žalovaná sporovala důvody podané žaloby s tím, že její požadavek postrádá hmotněprávní základ, negatorní žaloba je využitelná tam, kde předmětná povinnost již existuje, vyplývá z právního předpisu, smlouvy nebo jiného právního titulu. Ze zákona o pojistné smlouvě, ani ze současného občanského zákoníku ovšem nevyplývá, že by se pojistník mohl domáhat zdržení se jakékoli činnosti v rámci trvání smluvního vztahu. Pokud žalobce vychází z předpokladu částečné neplatnosti některých ujednání pojistné smlouvy, jejím následkem není vznik povinnosti zdržet se souvisejícího právního jednání, ale možnost žalobce domáhat se vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce na straně jedné argumentuje údajnou neplatností dílčích ujednání smlouvy, na straně druhé žádá, nechť se žalovaná zdrží určitého jednání do budoucna, což je možné pouze u existujícího právního vztahu. Pokud by přitom příslušná dílčí ujednání smlouvy byla neplatná, muselo by vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení a mělo by se jednat o určení, v jaké výši bude pojištěnému žalobci vyplacena pojistná částka v případě pojistné události dožití se konce pojistné doby či při předčasném ukončení smlouvy. Pro takové určení není dán naléhavý právní zájem na straně žalobce. 4. Soud prvního stupně po skutkové stránce vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla [datum] uzavřena smlouva o životním pojištění s pojistnou dobou 37 let, v níž bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití žalobce v částce [částka] Součástí smlouvy byly [anonymizováno 12 slov]. V [anonymizována tři slova] je v bodě 1.6 upraveno rizikové pojistné, bod 3.1. se týká nákladů a poplatků a bod 3.2. se týká inkasních nákladů. V bodech [číslo] je upraveno formování kapitálové hodnoty pojištění. Vzhledem k nespokojenosti žalobce s plněním z pojistné smlouvy zaslal žalobce dne [datum] žalované předžalobní výzvu, na kterou žalovaná reagovala přípisem ze dne [datum], v němž popírala neoprávněnost snižování kapitálové hodnoty. Skutkově soud prvního stupně shrnul, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o životním pojištění, přičemž žalobce nesouhlasí se tím, aby žalovaná na jejím základě snižovala kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné v článku 1 bod 1. 6. [anonymizováno], o počáteční a správní náklady v článku 1 bod 3.1. [anonymizováno] a o inkasní náklady v článku 1 bod 3.2. [anonymizováno], proto požaduje, aby se žalobce tohoto konání zdržel. 5. Na uvedeném skutkovém základě soud prvního stupně odkázal na ust. §§ 3028 a 3036 o.z. s tím, že právní vztah účastníků se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a občanským zákoníkem ve znění [účinnost]. Žalobu zhodnotil jako žalobu negatorní, tedy žalobu na plnění domáhající se splnění hmotněprávní povinnosti, která vznikla žalované neoprávněným zásahem do vlastnického práva žalobce. Uzavřel, že povinnost zdržet se strhávání nákladů a rizikového pojistného není stanovena ve smlouvě ani v právním předpise a proto se jí nelze negatorní žalobou domáhat, když žalobou na plnění lze žádat pouze splnění povinnosti vyplývající ze zákona nebo z právního vztahu. Podle textu žaloby i žalobního požadavku neshledal důvod hodnotit žalobu jako žalobu určovací. 6. Nad rámec uvedeného závěru soud prvního stupně uvedl, že pokud žalobce zpochybňuje platnost dílčích ujednání smlouvy, v četných rozhodnutích téhož soudu i Městského soudu v Praze byla předmětná pojistná smlouva zhodnocena jako absolutně neplatná pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění pro případ smrti, když jeho výši nelze zjistit, a to ani výkladem, smluvní ujednání o výši rizikového pojistného je přitom neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy ve smyslu ust. § 41 obč. zák., neboť o ujednání o rizikovém pojistném, jehož určitá a konkrétní definice však absentuje, je opřena celá předmětná pojistná smlouva (§ 2 zákona o pojistné smlouvy), přičemž neplatnost ujednání o rizikovém pojistném pro případ smrti působí neplatnost ujednání o rizikovém pojištění pro případ smrti jako takovém a tedy i neplatnost celé smlouvy, neboť neurčitost a neplatnost tohoto ujednání má za následek, že nedošlo k platnému sjednání životního pojištění. Soud považuje za absolutně neplatné pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák., § 41 obč. zák.) rovněž ujednání o výši odkupného a o počátečních a správních nákladech. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti pojistné smlouvy je ve smyslu ust. § 457 obč. zák. tedy spíše namístě přistoupit k vypořádání plnění, která si strany smlouvy poskytly, když tak ostatně právní zástupce žalobce činí v řadě obdobných sporů vedených u téhož soudu. Pokud žalobce žádal o poučení dle § 118a odst. 2 o.s.ř., shledá-li soud absolutní neplatnost smlouvy, uvedl soud prvního stupně, že v dané věci jeho potřeba nenastala, neboť okolnost, zda je či není žalováno splnění hmotněprávní povinnosti, která vyplývá ze zákona nebo z právního vztahu, bylo možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku. 7. S takovými důvody soud prvního stupně žalobu zamítl a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. úspěšné žalované přiznal náklady za zastoupení advokátem. 8. Žalobce rozsudek napadl včasným a přípustným odvoláním. Namítá, že závěr rozsudku o nemožnosti vyhovět zápůrčí žalobě za současného ignorování absolutní neplatnosti smlouvy je nesprávným právním posouzením věci, jediným relevantním důvodem zamítnutí žaloby je právě absolutní neplatnost smlouvy. V souvislosti s takto odlišným právním názorem se žalobci nedostalo poučení podle § 118a odst. 2 o.s.ř., bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a rozsudek má za nezákonný. Závěry o absenci hmotněprávního základu odpůrčí žaloby a o absolutní neplatnosti smlouvy jsou vzájemně nekompatibilní, činí rozsudek vnitřně rozporným a nepřezkoumatelným. Pokud by odvolací soud neshledal správným závěr o absolutní neplanosti smlouvy, poukazuje žalobce na zásadu pacta sunt servanda, a podle [anonymizováno] podmínek má za to, že žalovaná nenakládala běžným pojistným zcela určitým způsobem, čímž tuto zásadu porušila a požadavek na zdržení se takového jednání je v souladu s právními předpisy. Jednání žalované má za rozporné s požadavkem poctivosti, odborné péče a obezřetnosti, když při vědomí absolutně neplatných smluv jejich významné množství udržuje ve svém pojistném kmeni, neboť je to pro ni výhodné. Podle rozhodovací praxe soudů si žalovaná neurčitosti ujednání mající za následek neplatnost celé smlouvy nutně musí být vědoma, přesto provádí neoprávněné srážky a pojistné alokuje v rozporu se smlouvou, udržuje pro sebe výhodný status quo, vědomě inkasuje bezdůvodné obohacení v podobě úhrad pojistného, vědomě udržuje žalobce v nevědomosti, že příjemce pojistného plnění pro případ smrti žalobce by byl příjemcem bezdůvodného obohacení a vystaven riziku, že je bude muset vrátit, vědomě udržuje zaměstnavatele žalobce v nevědomosti, že uplatnění příspěvků podle zákona o daních z příjmů na soukromé životní pojištění je neoprávněné. Žalovaná jedná ke škodě svých klientů i státního rozpočtu. Navrhl zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 6. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného s tím, že z doplnění odvolání žalobce je zjevné, že ten nemá zájem na žalobě a úspěchu ve věci, když v podstatě uvádí, že jestliže je předmětná pojistná smlouva neplatná, měl soud prvního stupně žalobu zamítnout bez dalšího. Žalobce nepřímo přiznává, že jeho zájmem je deklarace neplatnosti pojistné smlouvy, nikoli uložení zdržovací povinnosti žalované. Žalobce, respektive žalobní skupina spekulantů, která se snaží prostřednictvím spotřebitelů získat peněžní prostředky od žalované, pouze zneužívá institutu zápůrčí žaloby k další šikaně žalované. Z obsahu odvolání vyplývá, že žalobce se nesnaží zvrátit meritorní rozhodnutí, ale pouze změnit odůvodnění napadeného