53 CO 334/2021-128 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 25. dni každého příslušného měsíce, počínaje právní mocí rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek (I.) a rozhodl, že se žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů řízení (II.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku se zdůvodněním, že mezi účastnicemi byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě žalovaná užívala byt ve vlastnictví žalobkyně s měsíčním nájemným [částka] a zálohou na služby [částka], celkem [částka], splatnými nejpozději do 20. dne příslušného měsíce. Žalovaná od dubna 2018 za užívání bytu nic nehradila, žalobkyně nájem vypověděla dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum], přesto žalovaná byt nevyklidila a nadále jej užívala bez právního důvodu. Naposledy žalovaná uradila žalobkyni částku [částka] dne [datum], po zápočtech přeplatků z vyúčtování služeb žalovaná dluží na nájemném za měsíc říjen 2018 částku [částka], na nájemném za měsíce listopad a prosinec 2018 částku [částka] měsíčně, na nájemném a zálohách na služby za období od ledna do dubna 2019 po [částka] a za období od [datum] až [datum] ve výši [částka]. Pokud žalovaná namítala vady bytu, řádně je neoznámila, nárok na slevu z nájemného tak nemá. Nájemné bylo zvyšováno v souladu s nájemní smlouvou jednostranně podle zákona č. 107/2006 Sb., žalovaná nepodala v prekluzivní lhůtě žalobu na určení neplatnosti zvýšení nájemného a částka jí musela být známa, neboť nájemné a zálohy na služby podle zvýšení hradila až do začátku roku 2018. Oznámení o zvýšení nájemného bylo žalované zasláno doporučeným dopisem dne [datum]. Počínaje dnem [datum] žalovaná užívala byt bez právního důvodu, aniž za jeho užívání cokoliv hradila. Žalobkyně proto požaduje částku [částka] z titulu bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], předžalobní výzvu doručila žalované dne [datum], byt žalovaná předala až [datum] a svůj dluh uznala co do důvodu i výše. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s ohledem na četné nedostatky bytu s tím, že dle nájemní smlouvy bylo nájemné sjednáno ve výši [částka] a zálohy na služby ve výši [částka] a žalobkyně neprokazuje, jakým způsobem bylo nájemné zvyšováno. Evidenční list nájemného platný od [datum] není podepsán žalovanou a není neprokázáno, že jí byl doručen, rovněž nebylo prokázáno, že nájemné bylo zvýšeno v souladu se zákonem. Žalovaná sice dluh uznala, ovšem s ohledem na svůj zdravotní stav tomuto úkonu neporozuměla. 4. Soud prvního stupně v bodě 5. odůvodnění rozsudku, na který se odkazuje, uvedl skutková zjištění, která opatřil provedeným dokazováním a po skutkové stránce uzavřel, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaná užívala byt ev. [číslo] na adrese [adresa]. Nájemné spolu se zálohami na služby činilo po zvýšení [částka] měsíčně, zvýšení nájemného bylo žalované oznámeno. Žalobkyně zaslala žalované výpověď z nájmu bez výpovědní doby, která jí byla doručena dne [datum], žalovaná byt předala dne [datum] Poslední platbu ve výši [částka] provedla žalovaná ve prospěch žalobkyně dne [datum]. Na vyúčtování služeb za rok 2015 vznikl žalované přeplatek ve výši [částka], za rok 2016 přeplatek ve výši [částka], za rok 2017 přeplatek ve výši [částka] a za rok 2018 přeplatek ve výši [částka]. Žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu a výše, předžalobní upomínka byla žalované doručena dne [datum]. 5. Na uvedeném skutkovém základě odkázal soud prvního stupně na ust. §§ 2201, 2251, 2291, 2295 a 2991 o.z. a uzavřel, že je žaloba důvodná, když byla prokázána existence nájemního vztahu a závazek žalované platit nájemné a zálohy na služby, platby dlouhodobě poskytovány nebyly, v důsledku výpovědi proto nájem k [datum] skončil, od uvedeného data žalovaná užívá byt bez právního důvodu. Za dobu trvání nájmu proto žalobkyni náleží dlužné platby nájemného a záloh za služby, po jeho skončení pak náhrada ve výši nájemného z titulu bezdůvodného obohacení. Zvýšení nájemného bylo žalované řádně oznámeno, žalovaná je hradila. Dlužnou částku žalovaná uznala co do důvodu i výše, její svéprávnost není nijak omezena, proti vyčíslení dlužné částky ničeho nenamítala. S takovými důvody soud prvního stupně žalobě vyhověl včetně požadavku na úrok z prodlení u dlužných měsíčních plateb za trvání nájemního vztahu podle data jejich splatnosti a u bezdůvodného obohacení podle data doručení předžalobní výzvy. S ohledem na sociální a majetkovou situaci žalované umožnil splácení dluhu ve splátkách a výrok o náhradě nákladů řízení podřídil ust. § 150 o.s.ř. 6. Žalovaná rozsudek napadla včasným a přípustným odvoláním, ve kterém namítá nesprávnost závěru soud prvního stupně o řádném zvýšení nájemného oznámením ze dne [datum], které neodpovídá zákonné úpravě, když zákon o jednostranném zvyšování nájemného stanovil přesná pravidla a postup, jak mohlo být nájemné každoročně jednostranně zvyšováno, nemohlo být zvýšeno libovolně. V projednávané věci je již na první pohled zřejmé, že pokud bylo nájemné zvýšeno více než dvojnásobně, nemohl tak být dodržen zákonný postup. Zvýšení nájemného je pro rozpor s veřejným pořádkem absolutně neplatné a nic na tom nemění skutečnost, že žalovaná nepodala žalobu na určení jeho neplatnosti, uznání dluhu žalobkyně na žalované podvodně vylákala. Dále namítla, že žaloba byla podána [datum], kdy již bylo zpracováno vyúčtování služeb za rok 2018, dle ustálené judikatury tedy neměly být žalovány zálohy na služby, ale nedoplatek z vyúčtování služeb. Z vyúčtování služeb za rok 2018 však vyplývá přeplatek ve výši [částka], žalobkyně uvedla, že žalovaná nehradila řádně nájemné a zálohy na služby a poslední platbu provedla ve výši [částka] dne [datum], a současně však tvrdí, že v roce 2018 žalovaná uhradila zálohy v celkové výši [částka] (8 x [částka]). Tvrzení žalobce ohledně plateb žalované jsou tudíž rozporná a zmatečná. Úrok z prodlení ze záloh pak mohl běžet jenom do dne, kdy mělo být provedeno vyúčtování, nikoli do zaplacení. Navrhla zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 7. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného, když ve vztahu ke zvýšení nájemného žalovaná porovnává původní výši nájemného a nájemného stanoveného v oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne [datum]. Nájemné však bylo postupně zvyšováno i v předchozích letech, základem pro zvýšení nájemného od [datum rozhodnutí] na částku 127,17 [spisová značka] však bylo dosavadní nájemné ve výši 109,83 [spisová značka], tedy žádný dvojnásobek. Žalobkyně promeškala lhůtu podle § 3 odst. 6 věta druhá zák. č. 107/2006 Sb., jedná se o lhůtu prekluzivní a po jejím uplynutí nelze napadat ani obsahové náležitosti oznámení, což odpovídá konstantní judikatuře (např. rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná také pomíjí tu skutečnost, že takto zvýšené nájemné platila do doby, než přestala platit vůbec. Sdělení o podvodném vylákání uznání dluhu má žalobkyně za tvrdě dehonestující. Pokud žalovaná nachází rozpor v tvrzení žalobkyně, že provedla dne [datum] poslední platbu ve výši [částka], a současně že v roce 2018 uhradila zálohy v celkové výši [částka] (8 x [částka]), v tomto jediném bodě žalobkyně s žalovanou plně souhlasí. Žalovaná totiž nejenže žádnou ze záloh neuhradila, ale dokonce na vyúčtování služeb za rok 2018 inkasovala v hotovosti od žalobkyně v její kanceláři nikoli částku [částka], ale dokonce [částka], tedy jako by zálohy v roce 2018 hradila. Tento rozpor však jde k tíži žalobkyně, která sama zápočtem snížila výši žalovaných pohledávek. Navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen a přiznána jí náhrada nákladů odvolacího řízení. 8. Odvolací soud projednal věc při jednání, z titulu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a odvolání za důvodné nemá. 9. Soud prvního stupně na základě dostatečných skutkových zjištění dospěl ke správným závěrům skutkovým i právním, odvolací soud se s nimi ztotožňuje a v podrobnostech na ně odkazuje, námitky, kterými žalovaná rozsudek v odvolání napadá, se týkají otázek, kterými se soud prvního stupně jako po skutkové, tak po právní stránce zabýval a náležitě se s nimi vypořádal. 10. Pokud jde o