53 CO 372/2022-110 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhá zaplacení uvedené částky s odůvodněním, že tyto peněžní prostředky poskytoval žalované v období od [datum] do [datum] jako bezúročné zápůjčky společníka za účelem obchodního rozvoje žalované za situace, kdy byl v období od [datum] do [datum] (správně 2019 odv. soudu) společníkem žalované a v období od [datum] do [datum] jejím jednatelem. Žalovaná popírá, že půjčky byly ze strany žalobce žalované poskytnuty. Následně podala vzájemný návrh o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v souladu s § 97 o. s. ř. s odůvodněním, že žalobce způsobil žalované škodu porušením péče řádného hospodáře při výkonu funkce jednatele tím, že se na úkor žalované bezdůvodně obohatil. 3. Soud prvního stupně vyloučil vzájemný návrh žalované [anonymizováno] samostatnému projednání, poté po provedeném dokazování ohledně nároku žalobce dospěl ke skutkovým zjištěním, která popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku (bod 7.). 4. Po [anonymizováno] stránce prvostupňový soud věc posoudil podle ustanovení o bezdůvodném obohacení podle [ustanovení pr. předpisu]. Vyšel z toho, že žalobce prokázal, že byly poskytnuty prostředky, které měly být vráceny, a že jsou evidovány v účetnictví žalované jako zápůjčka. Žalovaný ve svých e-mailech potvrdil, že se jedná o peněžní prostředky, které měly být vráceny. Tvrzená smlouva o zápůjčce neměla písemnou formu a žalovaná sporovala, že se jednalo o tento typ smlouvy. Z komentáře [anonymizováno] § 533 o. z. vyplývá, že pokud se ani navzdory využití všech výkladových prostředků nepodaří zjistit vůli jednajících, nezbude než konstatovat, že smlouva je neplatná. Soud prvního stupně proto konstatoval, že smlouva o zápůjčce nemá náležitosti projevu vůle a je tak neplatná a žalobce má nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Ohledně kompenzační námitky pak vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], podle něhož by v kontextu civilního procesu měl být smysl [ustanovení pr. předpisu] spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce nebylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle [ustanovení pr. předpisu] s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle [ustanovení pr. předpisu] 5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání. Zdůraznila, že výpisy z účetních knih, z nichž pro své závěry (kromě čestného prohlášení [jméno] [příjmení]) vycházel soud prvního stupně, představují jen a pouze [anonymizováno], nikoliv [anonymizována dvě slova]. Žalobce nikdy do společnosti fakticky nevkládal své finance, ale pouze prováděl [anonymizována dvě slova], kdy finanční prostředky, které žalovaná utržila na tržbách, vykázal žalobce v účetnictví společnosti jako své zápůjčky společnosti, což je ostatně patrné i z časové souvislosti nesrovnalosti ve vykázaných tržbách žalované a poskytnutými finančními prostředky žalované žalobcem. Důkazní návrhy, které žalovaná uplatnila u jednání dne [datum], soud prvního stupně zamítl z důvodu jejich nadbytečnosti s ohledem na vyloučení kompenzační námitky žalované [anonymizováno] samostatnému řízení. Neprovedení těchto důkazů mělo značný dopad na výsledek daného řízení, neboť skutkový stav věci byl zjištěn nedostatečně a dokazování je nutné doplnit o zjištění, zda požadovaná částka vedená v účetnictví společnosti jako půjčka žalobce představuje [anonymizováno] poskytnutí peněžních prostředků žalované či se jedná pouze o [anonymizována dvě slova] prováděné žalobcem v době, kdy ve společnosti působil jako jednatel a byl tak oprávněn tyto [anonymizována dvě slova] zaznamenávat. Dále poukázala na účelovost argumentace žalobce, kdy postupně měnil svá tvrzení, aby na konci řízení tvrdil, že se nejedná ani o zápůjčku ani o vklad, ale o bezdůvodné obohacení na straně žalované. Pokud by nějaké prostředky žalobcem poskytnuty byly, jednalo by se o nevratný vklad společníka do společnosti, a jako takový by měl být vypořádán v rámci vypořádání obchodních podílů. Nesouhlasí rovněž s posouzením námitky započtení, jak je učinil soud prvního stupně, když přezkum námitky započtení nelze vyloučit [anonymizováno] samostatnému projednání a rozhodnutí. Zdůraznila rovněž, že její pohledávka [anonymizováno] započtení byla peněžitá, splatná a určitá, specifikovaná co do důvodu i výše, tedy zcela způsobilá [anonymizováno] započtení a jako taková měla být projednána. [anonymizováno] prokázání důvodu a výše existence své pohledávky žalovaná předložila [anonymizováno] prověrku žalované, zpracovanou ke dni [datum] [právnická osoba], a. s., kopii evidence tržeb za předmětné období, [anonymizováno] knihy, písemnou výzvu žalobci a dále navrhla svědecké výslechy osob, které tržby prováděly a odevzdávaly a výslech Ing. [jméno] [příjmení]. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení. 6. Žalobce ve vyjádření [anonymizováno] odvolání zdůraznil, že na jednání dne [datum] bylo i ze strany žalované učiněno nesporným, že jednotlivé částky, které v souhrnu představují žalovanou částku, byly v majetku společnosti evidovány, tudíž vklady těchto částek skutečně proběhly tak, jak vyplývá z předložených pokladních dokladů a výpisů z účtu. Žalovaná nezpochybnila vklad peněžních prostředků jako takový, ale namítala pouze, že se nejednalo o prostředky žalobce, resp. zpochybňovala původ těchto prostředků. Poukázal rovněž na skutečnost, že v jiných řízeních vedených u Městského soudu v Praze mezi žalobcem a společníky žalované (sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]) činili oba společníci žalované nesporným, že žalobce žalované částku [částka] poskytl, neboť o poskytnutí této částky společníci opírali svůj údajný nárok na smluvní pokutu. Žalovaná svůj nárok uplatnila formou vzájemného návrhu, který soud prvního stupně správně vyloučil [anonymizováno] samostatnému řízení, neboť to bylo odůvodněno předmětem vzájemného návrhu, [anonymizováno] jehož projednání byl věcně příslušný Městský soud v Praze. Na tom nic nemění ani skutečnost, že žalovaná se po vyloučení jejího návrhu pokoušela uplatnit svůj nárok vůči žalobci formou procesní kompenzační námitky. Navíc tento nárok žalované splňuje všechna kritéria nejisté a neurčité pohledávky, která je ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] vyloučena ze započtení. Nemůže být totiž pochyb o tom, že v souladu se závěry citované judikatury Nejvyššího soudu by posuzování údajné vzájemné pohledávky žalované neúměrně prodloužilo řízení o prakticky nesporné pohledávce žalobce. Navrhl proto potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů řízení. 7. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl [anonymizováno] závěru, že odvolání žalované není důvodné. 8. Odvolací soud shledal dostačujícími skutková zjištění, která učinil soud prvního stupně, a proto je dále nedoplňoval. Vyšel z jeho závěru, že žalobce prokázal, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky, které měly být vráceny, že jsou evidovány v účetnictví žalované jako zápůjčka a že žalovaná ve svých e-mailech potvrdila, že se jedná o peněžní prostředky, které měly být žalovanou žalobci vráceny. Přestože žalovaná sporovala uzavření ústních smluv o půjčce, odvolací soud s ohledem na následné chování žalované spočívající v její snaze tyto finanční prostředky žalobci vrátit hodnotí tuto snahu jako další z důkazů svědčící o existenci dluhu. Odvolací soud tak odlišně od soudu prvního stupně uzavírá, že [anonymizováno] uzavření ústních smluv o zápůjčkách mezi účastníky došlo. Rozhodné přitom není, zda je smlouva písemná či nikoli. Absence písemnosti smlouvu neplatnou nečiní, jelikož smlouva o zápůjčce nemá obligatorně stanovenu písemnou formu (srov. § 2390 o. z.). 9. Významné pro posouzení není ani to, že žalobce sám v průběhu řízení měnil [anonymizováno] kvalifikaci svého nároku. [anonymizována dvě slova] nároku učiněná žalobcem není náležitostí žaloby ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř. Podle ustálené soudní praxe i [anonymizováno] teorie je posouzení skutku (skutkového děje) po [anonymizováno] stránce vždy úkolem soudu; žalobce nemusí svůj nárok právně kvalifikovat, a pokud tak učiní, není soud jeho právním názorem vázán (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]; obdobně [příjmení], [anonymizována dvě slova]