54 CO 308/2022-304 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni výživné od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem (výrok I.). Nedoplatek na výživném za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] uložil žalovanému uhradit žalobkyni v deseti pravidelných měsíčních splátkách po [částka], které jsou splatné vždy k 15. dni v měsíci, a to od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci. Výrokem III. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV. rozhodl, že co do zbytku se žaloba zamítá. Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] (výrok V.). Výrokem VI. přiznal ustanovenému zástupci žalované advokátovi JUDr. [jméno] [příjmení] odměnu ve výši [částka], která mu bude vyplacena po právní moci tohoto rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4. Výrokem VII. uložil žalovanému povinnost zaplatit na náhradě nákladů státu částku, jejíž výše a lhůta k plnění bude určena v samostatném usnesení. Konečně uložil žalovanému povinnost zaplatit státu na soudním poplatku částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 (výrok VIII.). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném (po částečném zpětvzetí a změně žaloby) výživy neprovdané matky ve výši [částka] měsíčně od [datum] do [datum] a dále částky [částka] jako nákladů vynaložených na porodní asistentku, s odůvodněním, že žalovaný je otcem její dcery [jméno] [příjmení], [datum narození] a po dobu těhotenství ani po narození dítěte jí ničím nepřispěl na zvýšené výdaje, které měla v souvislosti s těhotenstvím a porodem a po narození dcery. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, namítal, že je nemajetný a vyživovací povinnost k žalobkyni v uvedeném období plnil tím, že jí poskytoval bydlení ve svém bytě v [obec] a platil jí nákupy. Náklady na porodní asistentku nepovažoval za účelně vynaložené. 4. Soud prvního stupně vyšel z toho, že dcera žalobkyně a žalovaného [jméno] [příjmení] se narodila dne [datum], žalobkyně bydlela s dítětem do února [rok] v bytě žalovaného v [obec], následně se na chvíli (cca 1 měsíc) přestěhovala do [obec] a poté se v bytě žalobkyně vyskytovala nepravidelně až do července [rok], byt však již nevyužívala, neboť bydlela v bytě svého otce ve [část obce]. Žalovaný věděl, že se žalobkyně odstěhovala do [obec], měl klíče od bytu a věděl, že žalobkyně v něm již dále bydlet nechce. Stav bytu byl nevyhovující, byt byl starý, ve špatném stavu a z větší části zaskládán věcmi, žalovanému se jej ani nepodařilo dosud pronajmout. Před narozením dcery pobírala žalobkyně průměrnou mzdu ve výši [částka] měsíčně čistého, prvních 6 měsíců po narození dcery, tj. do května 2019 pobírala žalobkyně tzv. mateřskou, a to v průměru [částka] měsíčně. Od června [rok] do listopadu [rok] pobírala tzv. rodičovskou a později i příspěvek na dítě ve výši [částka] měsíčně. Nezbytné měsíční výdaje žalobkyně činí cca [částka], a to [částka] za energie, [částka] na potraviny (žalobkyně je celiak), výdaje na oblečení, léky a dopravu ve výši [částka]. Nejméně do února [rok] kupoval žalovaný žalobkyni potraviny a potřebné věci. Žalovaný vykonává činnost pro své společnosti v oblasti reklamy a IT, je však bez příjmů, neboť jeho společnosti jsou na tom ekonomicky špatně, žádné sociální dávky nepobírá, má dluhy, vlastní byt v [obec] a tři starší vozidla. V roce [rok] specialisté v oblasti marketingu a průzkumu trhu vydělávali v [obec] na úrovni mediánové mzdy [částka] hrubého a na úrovni průměrné mzdy [částka] hrubého. V roce [rok] si tito specialisté vydělávali [částka] hrubého na úrovni mediánové mzdy a [částka] hrubého na úrovni průměrné mzdy. Medián hrubé měsíční mzdy v [obec] za rok 2019 činil [částka], průměrná hrubá měsíční mzda činila [částka]. Za rok [rok] činil medián hrubé měsíční mzdy v [obec] [částka] měsíčně a průměr hrubé měsíční mzdy [částka] měsíčně. Porodní asistentce žalobkyně uhradila celkem [částka], žalovaný se s porodní asistentkou setkal a dal jí finanční prostředky v hotovosti. 5. Shora uvedená skutková zjištění posuzoval soud prvního stupně podle § 913 a § 920 a násl. o. z. Nárok žalobkyně na příspěvek na výživu za období do května [rok] shledal nedůvodný, neboť v tomto období pobírala žalobkyně tzv. mateřskou, jejíž výše činila téměř stejnou částku jako její dosavadní příjem. Zároveň jí v tomto období žalovaný částečně poskytoval bydlení a nakupoval jí potraviny a různé jiné potřeby. Od června [rok] již zde žalobkyně nebydlela a její příjem jí poklesl, proto je žalovaný, který si v tomto období mohl vydělávat prací minimálně průměrnou mzdu v oblasti reklamy a mohl pronajímat (po jeho vyklizení a zlepšení stavu) byt v [obec], povinen jí v tomto období, do věku dvou let dcery, hradit výživné ve výši [částka] měsíčně. Za období od [datum] do [datum] to činí cekem [částka]. S ohledem na výši nedoplatku umožnil žalovanému tuto částku zaplatit ve splátkách. Zároveň žalovanému uložil zaplatit polovinu nákladů na porodní asistentku, když tyto náklady shledal vynaložené účelně, přičemž nebylo prokázáno, že by s jejich vynaložením žalovaný nesouhlasil. 6. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně původně požadovala po žalovaném částku [částka] na výživném ([částka] měsíčně za 24 měsíců) a částku [částka] na náhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, tedy celkem [částka]. Žalobkyně byla úspěšná co do [částka], tedy v 63,58 % a neúspěšná co do 36,42 %. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení 27,16 % svých nákladů, sestávající z odměny advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření z [datum]) po [částka], 2 náhrad hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši [částka], tj. [částka], z nichž 27,16% činí [částka]. 7. O odměně a hotových výdajích ustanoveného zástupce rozhodl soud prvního stupně podle § 140 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 6 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Jejich celkovou výši vypočetl na částku [částka]. S ohledem na to, že žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků v rozsahu 90%, přiznal ustanovenému advokátovi pouze 90% těchto nákladů, tj. částku [částka] s tím, že zbylých 10% je zástupci povinna nahradit samotná žalobkyně. 8. O nákladech řízení státu rozhodl soud prvního stupně podle § 148 odst. 1 a § 149 odst. 2 o. s. ř. a žalovanému, který ve věci samé neuspěl co do 63,58%, uložil v tomto rozsahu nahradit státu náklady, které mu vznikly v souvislosti s ustanovením zástupce žalobkyni. 9. O zaplacení soudního poplatku rozhodl soud prvního stupně podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., neboť žalobkyně je od soudního poplatku osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. f) zák. č. 549/1991 Sb. Výše soudního poplatku činí podle položky 7 Sazebníku soudních poplatků [částka] (z částky [částka]) a podle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků [částka] (z částky [částka]). 10. Proti výrokům I., II. a III. tohoto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně nesprávně zjistil jeho majetkové poměry. Z provedených důkazů je zřejmé, že žalobce v posledních letech balancuje na hranici chudoby a je do jisté míry finančně závislý na své přítelkyni či svých známých. Jeho nedobrá situace plyne i z účetních dokumentů jeho společností a z toho, že má dluhy u veřejných institucí; vozidla, která vlastní, mají minimální hodnotu. Není ani pravdou, že by žalovaný mohl mít potencionálně vysoké příjmy. Žalovaný není specialista v oblasti reklamy, marketingu či snad IT, v těchto oblastech nemá žádné vzdělání, znalosti získává praxí, úvaha soudu prvního stupně, že by mohl dosahovat průměrných příjmů v tomto oboru, je proto mylná. Shodnou otázku posuzovaly i soudy v opatrovnickém řízení, kde se řešilo výživné na dceru účastníků a dospěly v nich názoru, že je v možnostech žalovaného dosahovat čistého výdělku (jde-li o oblast jižních [obec]) ve výši [částka] – [částka] měsíčně čistého. Přestože soud prvního stupně vycházel z příjmů v [obec], je rozdíl v uvedených částkách nepřiměřeně velký. Žalovaný nesouhlasil ani se závěrem soudu prvního stupně, že se nemá věnovat svým nevýdělečným společnostem; v minulosti jeho společnost byly ziskové a je obvyklé, že může přijít i ekonomicky horší období, které zase přejde. Žalovaný nesouhlasil ani s tím, že byt, který žalobkyni poskytl, nebyl vhodný pro bydlení s malým dítětem. Fotografie byly pořízeny po nastěhování a je tedy logické, že zde byly krabice. Pokud se pak žalobkyně rozhodla byt opustit, nemůže být tato skutečnost kladena žalovanému k tíži. Soud měl přihlédnout k plnění, které žalovaný žalobkyni poskytoval v období do května [rok] (by