54 CO 83/2022-123 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Takto rozhodl o žalobě na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z důvodu, že žalovaný jako vlastník bytové jednotky [číslo] v budově označené [adresa] [číslo] v k. ú. [část obce] a [adresa] [číslo] v k. ú. [část obce], vše obec Praha, jíž je žalobce správcem, neuhradil nedoplatky z vyúčtování spotřebovaných služeb spojených s užíváním této bytové jednotky. Žalovaný měl dle předpisu pro rok 2016 povinnost hradit měsíční zálohy na služby, včetně tzv. dlouhodobé zálohy (fondu oprav), ve výši [částka]. Za celý rok však zaplatil pouze [částka] (při měsíčních platbách ve výši [částka]) s tím, že [částka] z této částky připadlo na dlouhodobou zálohu. Na zálohách na služby tak žalovaný uhradil toliko [částka], přičemž za úhradu spotřebovaných služeb dle vyúčtování odpovídal v úhrnné výši [částka]. Po odečtu zaplacených záloh, zápočtu na výnos z pronájmu ve výši [částka] a vrácení části dlouhodobé zálohy v částce [částka] činil nedoplatek žalovaného za rok [rok] částku [částka] ([částka] [anonymizováno] – [částka] [anonymizováno] – [částka] – [částka] [anonymizováno]). Přes předpis znějící na částku [částka] měsíčně ([částka] za rok) uhradil žalovaný v roce [rok] pouze [částka], z nichž [částka] připadlo na dlouhodobou zálohu. Dle vyúčtování za rok [rok] odpovídal žalovaný za spotřebu služeb v částce [částka]. Vzhledem k zápočtu výnosu z pronájmu ve výši [částka] a po odečtení částky [částka], jež byla na zálohy na služby zaplacena, dluží žalovaný za předmětné období částku [částka]. V roce [rok] pak žalovaný plnil žalobci při měsíčních platbách [částka] celkem [částka], ačkoliv měl dle daného předpisu platit měsíční zálohy ve výši [částka] ([částka] za rok). [příjmení] [částka] opět připadla na dlouhodobou zálohu, s ohledem na výši ceny spotřebovaných služeb a provedený zápočet na výnos z pronájmu v částce [částka], činí nedoplatek žalovaného za rok 2018 celkem [částka]. V souhrnu žalovaný dluží žalobci částku [částka]. Žalovaný podal proti všem vyúčtováním námitky, ty však byly žalobcem s odůvodněním odmítnuty. Součástí žalobního nároku je dále kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni podání žaloby z jednotlivých částek, jakož i úrok z prodlení na den podání žaloby navazující. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když namítl, že žalobce postrádá statutární orgán, který by mohl o čemkoliv rozhodovat, tedy např. o podání žaloby či o udělení plné moci. Uvedl, že žalobce nejedná s péčí řádného hospodáře, překračuje své pravomoci a vlastníky svým jednáním poškozuje. Dále namítl, že veškeré platby za uvedené období v letech 2016 až 2018 směřovaly z jeho strany pouze na zálohy na služby, což při platbách výslovně uváděl. Žalovaný zároveň žalobce upozorňoval, že částky na dlouhodobé zálohy zaplatí až po předložení vyúčtování za konkrétní rok. Rovněž sporoval výpočet žalobce uvedený ve vyúčtování, pokud jde o odběr tepla a teplé vody, neboť mu byl v rozporu s § 6 odst. 3 zákona č. 104/2015 Sb. odběr nesprávně navýšen, když vina byla na straně žalobce. 4. Soud prvního stupně vyšel na základě provedeného dokazování ze zjištění, že žalobce jako společenství vlastníků jednotek spravuje budovu, ve které vlastní žalovaný bytovou jednotku. Každý vlastník jednotky je povinen podílet se na nákladech správy domu a pozemku dle výše podílu na společných částech domu, přičemž podíl žalovaného tvoří [číslo]. Žalovaný měl dle předpisu pro rok 2016 hradit měsíčně částku [částka], sestávající ze záloh na služby ve výši [částka] a částky [částka] představující dlouhodobou zálohu. V témže roce žalovaný plnil v částce [částka], z níž žalobce připsal [částka] na dlouhodobou zálohu a [částka] na zálohy na služby. Po započtení výnosu z pronájmu a vrácení části dlouhodobé zálohy činil nedoplatek žalovaného, vzhledem k výši částky za jím spotřebované služby ([částka]), [částka]. V roce [rok] bylo žalobci předepsáno hradit měsíčně [částka] na službách a na dlouhodobou zálohu [částka]. Za předmětný rok uhradil žalovaný žalobci [částka], z nichž žalobce připsal [částka] na dlouhodobou zálohu a [částka] na zálohy na služby, přičemž žalovanému po započtení výnosu z nájmu vznikl, při jeho spotřebě služeb v částce [částka], nedoplatek ve výši [částka]. Za rok 2018 uhradil žalovaný celkem částku [částka] s tím, že žalobce v rozsahu [částka] toto plnění žalovaného připsal na dlouhodobou zálohu, ve zbytku ([částka]) na zálohy na služby. Žalovaný odpovídal za úhradu služeb ve výši [částka], po započtení výnosu z nájmu a odečtu připsaných záloh mu tak vznikl nedoplatek v částce [částka]. Soudem prvního stupně bylo dále zjištěno, že žalovaný bez předchozího souhlasu žalobce odstranil měřidla z radiátorů. Žalobce jej dne [datum] vyzval, aby se za účelem opětovného namontování měřidel obrátil na příslušnou osobu. 5. Námitku žalovaného stran vlivu absence statutárního orgánu žalobce soud prvního stupně odmítl s poukazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 7 Cmo 273/2014. Při právním hodnocení věci odkázal na § 4, § 6 odst. 3. zák. č. 67/2013 Sb. a § [číslo], § 1181 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dospěl přitom k závěru, že žalobní nárok je důvodný, neboť žalovaný ani přes výzvy žalobce na dluhy dle správně provedeného vyúčtování služeb nic nezaplatil. Ačkoliv žalovaný při hrazení příslušných částek uváděl, že platby míří výlučně na zálohy na služby, a nikoliv na dlouhodobou zálohu, což žalobce učiněním zápočtů plateb na dlouhodobou zálohu nerespektoval, soud prvního stupně přes toto pochybení žalobce shledal, že vyúčtování ve svém závěru odpovídá zjištěnému skutkovému stavu a dlužné částky v něm uvedené žalovaný neuhradil. Při vypočítávání nákladů na spotřebu za otop nedošlo ze strany žalobce k chybě, když vinou žalovaného nebylo možné jeho spotřebu naměřit, neboť žalovaný odstranil příslušná měřidla, aniž by následně umožnil jejich opětovné osazení. Žalobce tak ani neměl jinou možnost, než spotřebu určit náhradním způsobem. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně žalobcem specifikovaného příslušenství. 6. O náhradě nákladů (výrok II.) soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), kdy v řízení zcela úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů v částce [částka], sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta za zastupování dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), při tarifní hodnotě [částka] za osm úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. ve výši [částka] za úkon a jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva) ve výši [částka], devíti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady 21 % DPH (z částky [částka]) ve výši [částka]. 7. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné (viz bod 11) a přípustné odvolání, v němž namítl, že soud prvního stupně ve výroku neurčil počátek období, za něž přiznal žalobci kapitalizovaný úrok z prodlení, nadto je den [datum] úročen dvakrát. Uvedl, že v předmětném řízení byl neúplně zjištěn skutkový stav, neboť nebyly provedeny jím navrhované důkazy, konkrétně výslech pracovnice ISTA, audit hospodaření žalobce ohledně dlouhodobých záloh, znalecký posudek na (správnost) vyúčtování služeb za období 2016 až 2018, účastnický výslech žalobce, výslech [jméno] [příjmení] a smlouva o obstarání správy domů s [právnická osoba] (správně [právnická osoba]). Zopakoval svou argumentaci ohledně nesprávného výpočtu spotřebovaných služeb a provedeného vyúčtování, včetně nesprávného počtu ve vyúčtování uvedených měřících zařízení. Akcentoval neoprávněnost žalobce k provedenému zápočtu jeho plateb na dlouhodobé zálohy a nesouhlasil se započtením částky [částka] představující vrácení finančních prostředků ze žalobcem naspořené dlouhodobé zálohy s tvrzením, že tato částka měla být žalovanému vrácena, a nikoliv žalobcem započtena. Výši soudem prvního stupně přiznané náhrady nákladů řízení označil za nesprávnou s odůvodněním, že počet přiznaných úkonů právní služby je nadhodnocený, neboť za úkony právní rozbor ze dne [datum], [datum], [datum], včetně paušální náhrady a DPH, neměla být žalobci náhrada přiznána. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 8. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání předně navrhl, aby bylo odmítnuto pro opožděnost, neboť napadený rozsudek byl žalovanému doručen [datum] a odvolání bylo podáno až [datum], tedy den po uplynutí odvolací l