55 CO 312/2022-186 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení [částka]. 2. Podle odůvodnění se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení předmětné částky s příslušenstvím z titulu uzavření smlouvy o dílo dne [datum], doplněné dodatkem [číslo] dne [datum] a dodatkem [číslo] dne [datum]. Z důvodu chování žalované žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum], doručenému žalované [datum]. Důvodem odstoupení od smlouvy o dílo bylo nepřipravení a nepředání staveniště v ujednaném rozsahu a termínu, resp. ani v novém termínu sjednaném dodatkem [číslo]. Dále ze strany žalované nedošlo k předání pravomocného stavebního povolení v ujednaném termínu. Dodatek, který by nahrazoval sjednaný termín, uzavřen nebyl; dále žalobkyně odstoupila pro prodlení s úhradou zálohových faktur ze dne [datum], které nebyly uhrazené ani po předchozích výzvách. Smlouva o dílo tak zanikla dnem [datum]. Žalobkyně již uplatnila požadavek na uhrazení prací a některých dodávek, které vyúčtovala žalované postupem dle uzavřené smlouvy za říjen [rok] ve výši [částka], k tomu 2 % generální režie zhotovitele stavby ve výši [částka]. Tato částka žalobkyni jí byla přiznána, a uhrazena na základě rozsudku pro uznání v řízení vedeném pod sp. zn. 18 C 176/2019. V důsledku písařské chyby nebyl žalobkyni přiznán úrok z prodlení ve výši [částka], jehož zaplacení se domáhá v daném řízení. 3. Dalším uplatněným nárokem v řízení byla úhrada prací spočívajících v řádném a úplném dokončení realizační projektové dokumentace, jejíž zhotovení smlouva o dílo předpokládala před převzetím stanoviště a zahájení stavebních prací; dále úhradu prací spočívajících v přepravě vrtné soupravy na staveniště za účelem založení stavby dne [datum]; práce spočívající v připojení staveniště na elektrickou síť ve dnech [datum] - [datum]; úhradu prací spočívajících ve zřízení stavebních buněk provedené subdodavatelem [právnická osoba] na základě objednávky žalobkyně ze dne [datum]; poměrnou část režie GZS jako paušální úhradu nákladů žalobkyně související s prováděním díla, a dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z celkem částky [částka] od [datum] do zaplacení – marné uplynutí lhůty stanovené předžalobní výzvou. 4. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s argumentací, že smlouva o dílo byla ukončena z její strany pro závažné porušení povinností žalobkyně, která nedodala korporátní záruku své mateřské [právnická osoba] SE za řádné splnění díla. Tímto jednáním zapříčinila, že žalovaná si nemohla zajistit bankovní financování díla v konfiguraci s tímto konkrétním generálním zhotovitelem stavby a žalované způsobila nemalou majetkovou újmu. Smlouva o dílo a navíc byla žalované vnucena v časové tísni, je nevyvážená pokud jde o možnosti odstoupit od smlouvy. Odstoupení žalobkyně je neplatné, neboť smlouva již neexistovala. Požadavky žalobkyně označila za irelevantní, neboť žalobkyně realizaci díla sama zcela zmařila nedodáním korporátní záruky a též nepřevzetím stanoviště. 5. Soud po provedeném dokazování, když zjistil, že žalovaná dlužnou částku neuhradila přes předžalobní výzvu žalobkyně, shledal aktivní i pasivní legitimaci účastníků, poté uplatněný nárok posoudil dle § [číslo], § 1968, § 1969, § 1977 zák. č. 89/2012 Sb. Dále vztah posuzoval dle § 2001 a § 2002 téhož zákona, když odkázal v tomto na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Cdo 2484/2012. 6. Nejprve se soud zabýval odstoupením od smlouvy učiněné ze strany žalované, které bylo učiněno dříve, než odstoupení žalobkyně. Dospěl k závěru, že žalovaná řádně neodstoupila od smlouvy o dílo. Důvodem jejího odstoupení bylo porušení povinnosti dle čl. 6 [číslo] smlouvy, protože žalobkyně nepředložila korporátní záruku ve sjednané lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy, tj. do [datum]. Porušení této povinnosti nebylo výslovně smluvně sjednaným důvodem pro vznik oprávnění žalované odstoupit od smlouvy. Rovněž tak soud s odkazem na § 2002 zák. č. 89/2012 Sb. neshledal, že by smlouva o dílo byla postavena tak, že by nepředložení korporátní záruky bylo podstatným porušením smlouvy. Odkázal na samotný obsah smlouvy, tj. na sjednané termíny pro splnění povinnosti ze strany žalované. Žalovaná měla povinnost uhradit první zálohovou fakturu do [datum], či předložit potvrzení financující banky o účelovém vázání finančních prostředků žalované na financování díla do [datum], tedy ještě před lhůtou pro předání korporátní záruky. Dále žalovaná měla předat staveniště do [datum], tedy stavební práce měly začít ke stejnému datu jako předání korporátní záruky. Z toho je očividné, že předložení korporátní záruky nebylo stěžejní pro zajištění financování díla ze strany žalované, jak namítala. Žalovaná se nadto dostala do prodlení s plněním smluvních povinností zaplatit zálohové faktury, což vyloučilo prodlení žalobkyně. Odstoupení od smlouvy o dílo pak nebylo učiněno bez zbytečného odkladu. Žalovaná porušení povinností žalobkyně poprvé namítla dne [datum] a k odstoupení se uchýlila až dne [datum], tedy více než měsíc a půl po sjednané lhůtě, přestože účastníci řízení spolu během tohoto období intenzivně komunikovali. Odstoupení od smlouvy mohla učinit v řádu dnů. Na tom nemůže nic změnit následující prohlášení budoucího nájemce průmyslové haly společnosti [právnická osoba] vystavené pro účely tohoto řízení, neboť tato společnost nebyla smluvní stranou posuzované smlouvy o dílo. 7. Dále soud posoudil platnost odstoupení od smlouvy žalobkyní, a dospěl k závěru, že toto bylo učiněno platně. Žalobkyně od smlouvy odstoupila na základě smluvně sjednaných důvodů dle čl. 2 [číslo], [číslo], [číslo], když doloženými důkazy bylo jednoznačně prokázáno, že ze strany žalované došlo k porušení uvedených smluvních povinností, tj. k nepřipravení a nepředání staveniště v ujednaném rozsahu a termínu, zároveň nebyl uzavřen dodatek stanovující nový termín předání stanoviště; nedošlo k předání pravomocného stavebního povolení v termínu určeném ve smlouvě a zároveň nebyl uzavřen dodatek stanovující nový termín předání pravomocného stavebního povolení; a pro neuhrazení zálohových faktur v době jejich splatnosti. Každým jednotlivým porušením povinností došlo ke vzniku oprávnění žalobkyně od smlouvy odstoupit, jak je zakotveno v čl. 11 smlouvy. Žalobkyně své oprávnění využila a v souladu se smluvním ujednáním od smlouvy odstoupila, což žalované řádně oznámila. V důsledku jednání žalobkyně smlouva o dílo zanikla ke dni [datum] – okamžikem doručení odstoupení od smlouvy žalované. 8. Soud v dalším právním hodnocení postupoval dle § 433 a § [číslo], § [číslo], § 1796 zák. č. 89/2012 Sb. Za nedůvodnou posoudil námitku časové tísně a nevyváženosti smlouvy, namítanou žalovanou. Účastníci vystupovali jako podnikatelé, kteří uzavřeli smlouvu při svém podnikání. Žalovaná tedy nemá právo požadovat zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., ani se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy dle § [číslo] téhož (lichva). Námitky žalované navíc zůstaly pouze v obecné rovině, nebyly nijak dotvrzeny, natož prokázány. Soud v řízení nezjistil ani nic, na základě čeho by mohl uzavřít, že předmětná smlouva o dílo je neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Rovněž nedůvodná byla námitka žalované, že žalobkyně požaduje nároky duplicitně s odkazem na řízení vedeném pod sp. zn. 18 C 167/2019. V daném řízení žalobkyně uplatnila jiný nárok, tedy neuhrazenou část z položky GZS a RPD, které částečně žalovanou byly uhrazeny ve výši [částka] a [částka] na základě citovaného rozsudku. Uplatněné nároky žalobkyně specifikovala dostatečně určitě již ve svých žalobních tvrzení, i v doložených důkazech, včetně jejich výpočtu. V řízení žalobkyni řádně a věrohodně prokázala provedení všech nárokových prací i zajištění dodávky (RPD, přeprava vrtné soupravy na staveniště, připojení stanoviště na elektrickou síť, zřízení stavebních buněk), dále skutečnost, že tyto práce a dodávky byly plněním na základě smlouvy o dílo. Rovněž prokázala, že v plné výši uhradila svým subdodavatelům cenu za jimi provedené práce. Žalobkyně prokázala nárok představující paušální náhradu nákladů zhotovitele a řádně dotvrdila cenu ve výši [částka] za 8 měsíců, což vyplynulo ze smlouvy o dílo. Způsob poměrného výpočtu za období od října 2018 do [datum], tj. [částka] za tři měsíce provádění díla je v souladu se smlouvou. 9. Žalobkyně rovněž prokázala, že uvedené práce bylo potřebné učinit pro včasné provedení díla ještě před faktickým převzetím stanoviště s ohledem na sjednaný harmonogram prací. Postupovala v souladu se smluvním ujednáním, nadto zcela logicky, aby zabránila dalším prodlevám po převzetí stanoviště. Účelnost takových prací byla dána, a ani žalovaná se v průběhu času nevyjádřila nesouhlasně s prováděnými pracemi a dodávkami, naopak ze zápisu ve stavebním deníku vyplynula její součinnost. Žalobkyně měla od žalované i zřízen přístup na stanoviště, a to přes skutečnost, že k oficiálnímu převzet