58 CO 28/2022-84 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se každý ze žalobců domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a žalobcům uložil povinnost zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Takto rozhodl na podkladě žalobních tvrzení, dle nichž se žalobci ze dne [datum] účastnili letu č. QS [číslo] z [obec] do [země] (dále i jen„ předmětný let“), který operovala žalovaná jakožto letecký dopravce. Odlet spoje z [obec] byl stanoven na 00:05 hodin, přílet spoje do [země] byl stanoven na 04:20 hodin. Nicméně skutečný odlet spoje se uskutečnil až v 06:40 hodin. Z tohoto důvodu žalobci dorazili do cílové destinace ([země]) až v 10:50 hodin, což bylo o více než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Výše uvedené je nutno považovat za nesplnění povinnosti žalované coby leteckého dopravce. Žalobci tak nebyli do cílové destinace dopraveni včas, a v souladu s čl. 7 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne [datum] (dále i jen„ Nařízení“) se každý z nich domáhal náhrady škody ve výši [částka], která přísluší každému cestujícímu v případě zpoždění letu, které nebylo způsobeno mimořádnými okolnostmi. 3. Žalovaná nároky uplatněné žalobci neuznala, nesporovala, že žalobci byli účastni QS [číslo] z [obec] do [země] dne [datum]. Podle žalované byl let ovlivněn mimořádnou okolností, kdy v čase odletu došlo k úmrtí jedné cestující přímo na palubě letadla. S ohledem na tuto událost, následné střídání posádky a uzavření letiště v [země] v níže uvedeném čase, došlo k posunu času odletu tak, aby letoun přistál v [země] až po znovuotevření letiště. Žalovaná má tedy za to, že zpoždění způsobené úmrtím cestující na letu je nutno považovat za mimořádnou okolnost, kterou nemohla žalovaná jakkoliv ovlivnit. 4. Soud I. stupně zjistil následující skutkový stav věci, za nepodstatnější je nutno zrekapitulovat, že předmětný let měl z [obec] odlétat v čase 00:05 a do [země] přiletět v čase 04:20 místního času, což je 02:20 UTC, a ve skutečnosti z [obec] odlétal v čase 06:40 hodin, což je 04:40 UTC a do [země] přiletěl v čase 10:50 místního času, což je 08:50 UTC, zpoždění tedy činilo 6 hodin a 30 minut (nesporná tvrzení). Zpoždění letu žalované, jehož se žalobci účastnili coby cestující, bylo v délce 120 minut způsobeno úmrtím cestující na palubě letounu a s tím souvisejících nutných úkonů a v délce 35 minut nutností výměny původní posádky, která v důsledku incidentu s úmrtím cestující odmítla let dokončit. Za situace, kdy v čase 4:00 hod až 8:00 hod UTC bylo letiště v cílové [země] uzavřeno z důvodu plánované uzávěry, nemohl být let bezprostředně po odpadnutí předchozích překážek (úmrtí cestující a výměna posádky) v čase 0:05 hod UTC operován, neboť při trvání letu 4 hodiny 3 minuty by nedosáhl cílové letiště v [země] před jeho uzavřením v čase 4:00 UTC. Další zpoždění v délce 180 minut tak bylo zapříčiněno plánovanou noční uzávěrou letiště v [země]. 5. Po právní stránce posuzoval soud I. stupně věc podle přímo aplikovatelného Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení EHS [číslo] ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU Sturgeon (C [číslo] Sturgeon v . [příjmení]) ze dne [datum]. 6. Po citaci čl. 5 odst. 1 písm. c) Nařízení a čl. 7 odst. 1 Nařízení s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU Sturgeon (C [číslo] Sturgeon v . [příjmení]) ze dne [datum] neshledal žalobu důvodnou. Úmrtí cestující na palubě letadla je mimořádnou okolností, která není vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce a zároveň se ze své povahy vymyká jakékoli účinné kontrole. V návaznosti na úmrtí cestující došlo k dalšímu zpoždění letu, když další čas si vyžádala výměna posádky, která využila oprávnění po incidentu (úmrtí cestující) v letu nepokračovat. Poté co byla nová posádka připravena k případnému odletu, bylo nutno vyčkat znovuotevření cílového letiště v Hurghadě po noční uzávěře. Jelikož zpoždění v délce celkem 335 minut (120 + 35 + 180 minut) nemohla žalovaná jakkoliv ovlivnit, je třeba tuto dobu odečíst od celkové doby zpoždění na příletu (390 minut), výsledné zpoždění, které lze přičítat žalované pak nepřevyšuje 3 hodiny. 7. Ke stejnému závěru dospěl i Městský soud v Praze v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 Co 107/2021-73 ve skutkově totožné věci (shodný let, odlišní cestující). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99 /1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,, o. s. ř.“) a vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. 9. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné a přípustné odvolání s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d) e) g) o. s. ř. Namítli, že celková doba zpoždění jejich letu na příletu činila 6 hodin a 30 minut, kdy let do [země] namísto v čase 2:20 UTC přiletěl až v čase 8:50 UTC. Jak bylo prokázáno v řízení před soudem I. stupně, událost spojená s úmrtím jedné z cestujících předmětného letu trvala celkově 120 minut. Následně došlo k výměně posádky letounu, odstranění závady na letounu a vyčkávání na znovuotevření letiště v místě příletu. Kromě samotného úmrtí jedné z cestujících a nutnosti provedení úkonů s tím spojených (zejména vyložení zavazadel spolucestujících zemřelé a jejich vystoupení), nelze žádné další důvody zpoždění předmětného letu připisovat mimořádným okolnostem, které by nebyly vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého přepravce, a které by letecký přepravce nemohl nikterak ovlivnit. Rozhodnutí o výměně posádky, byť iniciované v důsledku úmrtí jedné z cestujících, je nutno přičítat k tíži žalované, kdy se jednalo o její vlastní rozhodnutí. Žalobci si jsou vědomi skutečnosti, že úmrtí jednoho z cestujících může být pro posádku traumatizující, nicméně mají za to, že posádka letounu by měla být na takové stresující situace připravena, a to i po psychické stránce. Jestliže není posádka letu se schopna vypořádat s takovou událostí, kladou si žalobci otázku, jakým způsobem by posádka letu reagovala v případě, kdyby na letounu došlo například k havárii. Je to právě posádka letu, která má mít za účelem zachování pořádku a bezpečnosti na letu patřičný výcvik a dostatečnou psychickou odolnost, kdy zajištění dostatečné odbornosti posádky je v režii žalované. Výměnu posádky z důvodu jejich psychického tlaku vzniklého v důsledku úmrtí jedné cestujících letu nelze nikterak považovat za mimořádnou okolnost ve smyslu Nařízení. Mimořádnou okolností rovněž není ani plánovaná uzávěra letiště v [země+], které mělo být z důvodu opravy přistávacích a vzletových drah uzavřeno dne [datum] v čase od 4:00 UTC do 8:00 UTC. Tato uzávěra letiště v Hurghadě byla plánovaná, přičemž žalovaná o ní byla [země] s dostatečným časovým předstihem. Žalovaná však i přes toto dostatečně včasné upozornění na plánovanou uzávěru letiště nereagovala a svůj let nechala naplánovaný dle původního letového plánu tak, že měl do [země] přiletět v čase 2:20 UTC, tj. celkem 100 minut před uzavřením letiště. Taková časová rezerva je pro odvrácení významného zpoždění či zrušení letu v důsledku existence případné mimořádné okolnosti nedostatečná. Ačkoliv totiž mimořádná okolnost v podobě úmrtí jedné z cestujících předmětného letu a učinění potřebných úkonů s tímto spojených trvala toliko 120 minut, let žalobkyně byl v důsledku nedostatečné časové rezervy žalované při operování letu opožděn až o 6 hodin a 30 minut, tj. celkem 390 minut. Zpoždění letu žalobců tak bylo kvůli absenci reakce žalované na oznámení o plánované uzávěře letiště v [země] navýšeno až o 270 minut. Žalobci v této souvislosti poukazují na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], ve kterém Soudní dvůr Evropské unie uvedl, že:„ Článek 5 odst. 3 Nařízení, musí být vykládán v tom smyslu, že jelikož je letecký dopravce povinen přijmout všechna přiměřená opatření, aby čelil mimořádným okolnostem, musí ve fázi plánování letu přiměřeným způsobem přihlédnout k riziku zpoždění spojenému s případným výskytem takovýchto okolností. V důsledku toho musí počítat s určitou časovou rezervou, která mu dle možností dovolí uskutečnit celý let, jakmile mimořádné okolnosti pominou.“ Jestliže by žalovaná dostatečně reagovala na oznámení o plánované uzávěře letiště v [země] a předmětný let naplánovala tak, aby mohl být uskutečněn poté, co mimořádná okolnost v podobě úmrtí jedné z cestujících letu pomine, mohl být let žalobkyně uskutečněn se zpožděním cca 120 minut, tj. se zpožděním nikoliv významným. Žalobci odkázali na rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo], v němž je uvedeno, že:„ čl. 5 odst. 3 Nařízení s ohledem na bod 14 odůvodnění tohoto Nařízení, musí bý