58 CO 350/2022-282 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím coby odškodnění za průtahy v exekučním řízení vedeném u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. [spisová značka], a to za období od [datum] do [datum], nemajetková újma mu měla vzniknout v důsledku dlouhodobé nejistoty týkající se zpeněžení jeho nemovitých věcí, což vedlo k významnému zhoršení jeho zdravotního stavu. Dále požadoval [částka] jako odškodnění nemajetkové újmy za diskriminaci, šikanu a zneužití nerovného postavení s tím, že soudní exekutor i soudy postupovali nezákonně, porušovali jeho práva a přehlíželi jeho procesní úkony. A dále požadoval [částka] jako náhradu za zásah do svých práv spočívající v narušení vztahu s [jméno] [příjmení], o jejíž majetek se ji snažili v exekuci připravit. Žalobce nesl zvlášť trýznivým způsobem křivdu ze strany soudu i tíhu svědomí vůči [jméno] [příjmení] proto, že ji uvedl do nejistoty, těžký stres vážně poznamenal jeho zdravotní stav završený infarktem myokardu. 3. Žalovaná namítala, že celé žalobcem označené období nemohlo být obdobím průtahu, způsob výpočtu odškodnění odpovídá mechanismu výpočtu odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, který však není použitelný při odškodnění pouze dílčího průtahu. Namítala, že žalobce újmu ani nijak nespecifikoval, z postižení nemovitého majetku nelze šikanózní jednání dovodit. Poukázala na to, že zásah do majetkové sféry je chtěným a zamýšleným důsledkem exekuce, vyplývajícím z toho, že povinný dobrovolně nesplnil uloženou povinnost. Namítala dále překážku věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k nároku [částka] s tím, že tento nárok byl uplatněn již v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 6/2020. 4. Soud I. stupně vycházel z toho, že k založení odpovědnosti státu za újmu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) je třeba, aby současně byly naplněny tyto kumulativní podmínky – existence odpovědnostního titulu, tj. nesprávného úředního postupu, vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem újmy. Žalobce požadoval odškodnění nemajetkové újmy, kterou spojoval s jím vybraným úsekem posuzovaného exekučního řízení od [datum] do [datum], nenamítal tedy nepřiměřenou délku celého exekučního řízení jako takového (tvrzená újma žalobce za nepřiměřeně dlouhé celé exekuční řízení byla projednána v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 6/2020). Vycházel přitom z toho, že není vyloučeno uplatnit vedle sebe jak nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, tak současně i nárok na zadostiučinění dílčího průtahu, byť v nich došlo v rámci téhož řízení s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu. V případě odpovědnosti za dílčí průtah se však vznik nemajetkové újmy nepresumuje, bylo tak na žalobci, aby existenci újmy tvrdil a prokázal, a rovněž důsledně odlišil následky, které měly na jeho straně vzniknout celkovou nepřiměřenou délkou řízení, od těch, jež měly vzniknout v důsledku konkrétních průtahů, aby nedošlo k jejich duplicitnímu odškodnění. Za tím účelem byl žalobce poučen dle § 118a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen,,o. s. ř.“, žalobce vymezil odškodňované období od [datum] do [datum], netvrdil tedy konkrétní průtah, ale část řízení. Soud I. stupně poukázal na to, že takto postupovat nelze, neboť nelze odškodňovat dílčí období řízení, ale pouze konkrétně vymezené průtahy. Žalobce navíc nedoplnil ani konkrétní tvrzení a důkazy ohledně tvrzené nemajetkové újmy, pouze uvedl, že byl ve stavu nejistoty. Z těchto důvodů – pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního tak byla v této části (ohledně částky [částka] s příslušenstvím) žaloba zamítnuta. 5. [příjmení] závěr učinil soud I. stupně i ohledně požadované částky [částka] za tvrzenou diskriminaci, šikanu a zneužití neprávního vzdělání žalobce s tím, že ani ohledně tohoto požadavku žalobce svá tvrzení dostatečně nedoplnil. Soud I. stupně přitom poukázal na to, že nemůže posuzovat zákonnost rozhodnutí či postupů ani jako otázku předběžnou, řízení o náhradě škody není řízením revizním, soud tak nemůže přezkoumávat obsahovou správnost či zákonnost rozhodnutí vydaných v namítaném řízení, přezkum zákonnosti je možný pouze v rámci instančního přezkumu odvolacím či dovolacím soudem. 6. Při posuzování požadavku na odškodnění ve výši [částka] se soud I. stupně v prvé řadě zabýval námitkou žalované ohledně překážky věci pravomocně rozhodnuté, když o téže věci mělo být rozhodnuto již v řízení vedeném u tamního soudu pod sp. zn. 28 C 6/2020. Soud I. stupně vycházel z toho, že v onom řízení se žalobce domáhal odškodnění za letité, zbytečné vleklé duševní útrapy, způsobené nesprávným úředním postupem a zásahem do osobnostních práv, spojené s jeho fatální bídou žít podle svého. Daný nárok tak nepovažoval za totožný s tím, že nyní se žalobce domáhá odškodnění za zásah do osobnostních práv tím, že došlo ke zhoršení jeho vztahu s [jméno] [příjmení] i ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Ani ohledně tohoto nároku však nepovažoval tvrzení žalobce za dostatečná s tím, že výzvě dle § 118a o. s. ř. žalobce rovněž dostatečně nevyhověl. Soud I. stupně dále poukázal na to, že i kdyby tvrzení žalobce v tomto směru byla dostatečná, nemohlo by být žalobě vyhověno pro absenci příčinné souvislosti mezi případnými pochybeními přičitatelnými žalované (pokud by byla prokázána) a tvrzenou újmou. Poukázal na to, že předmětná exekuce na majetek žalobce nebyla vedena nezákonně, byla vedena z důvodu, že žalobce nesplnil svou povinnost uhradit dluh, skutečnou příčinou případných negativních dopadů do osobnostní sféry žalobce či do vztahů s dotčenými subjekty, v daném případě paní [příjmení], nejsou konkrétní kroky orgánů veřejné moci, ale vedení exekuce k vymožení žalobcem nesplněného dluhu. 7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 10 úkonů po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 8. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž uplatnil odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. b), c) a g) o. s. ř., namítal, že svá tvrzení doplnil v souladu s pokyny soudu, rozsudek považoval za nepřezkoumatelný, když se nevypořádal se všemi pro rozhodnutí významnými skutečnostmi. Vytýkal soudu I. stupně, že se dostatečně nezabýval obsahem rozhodnutí ve věci sp. zn. 28 C 6/2020, nemohl tak dostatečně posoudit, zda byly nároky žalobcem nyní uplatněné zohledněny již v jiném řízení. Poukázal na to, že v daném případě se domáhá odškodnění újmy v souvislosti s provedením exekuce prodejem nemovitých věcí, konkrétně domu [adresa], část obce Cheb, ulice [obec a číslo], stojícího na pozemku parc. č. st [číslo] a pozemků parc. č. st [číslo], [číslo], k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví]. Kompenzace v souvislosti s pozemky parc. [číslo] k. ú. [obec], obec Cheb, zapsanými na tomtéž LV byla uplatněna v řízení sp. zn. 20 C 10/2018. Vytýkal dále soudu I. stupně, že nepřihlédl k tomu, že exekuce byla vedena dle zákona platného do [datum], od [datum] došlo k významné změně o. s. ř. a navazujících právních předpisů, v důsledku tohoto pochybení považoval rozsudek za nepřezkoumatelný. Namítal, že se v daném řízení domáhal odškodnění dílčího nároku za průtahy v rámci exekučního řízení, a to pouze ve vztahu k prodeji shora specifikovaných nemovitostí, jednání exekutora a soudu jej udržovalo v nejistotě ohledně výsledku řízení, namítal konkrétní pochybení – soudní exekutor byl nezpůsobilý k vydání usnesení o stanovení ceny nemovitostí z důvodu soudního zákazu výkonu činnosti exekutora, čímž se vrátila exekuce na počátek o čtyři roky zpět, další tři roky nečinnosti byly od rozhodnutí Krajského soudu v Plzni dne [datum] do rozhodnutí Okresního soudu v Chebu z [datum]. Nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně ohledně absence průtahů, pokud ve věci byly činěny úkony, když tyto úkony byly vadné. Poukázal na to, že v exekučním řízení nebylo rozhodováno o odkladu exekuce, ač tak mělo být učiněno nejpozději do 14 dnů, exekuce neprobíhala kontinuálně. Tyto skutečnosti přitom prokazoval předloženými listinami, byly navrženy důkazy z vlastního exekučního spisu. Závěr o neprokázání rozhodných skutečností tak považoval za nesprávný. Nemajetkovou újmu jednoznačně prokazuje celá řada nezákonných rozhodnutí a skutečnost, že se žalobce domohl svých práv až mimořádným opravným prostředkem. Ohledně požadované částky [částka] poukázal na to, že se nemohl efektivně bránit nezákonnému postupu soudního exekutora, opravné prostředky byly ze strany