58 CO 392/2022-229 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že v rozsahu plnění žalované dle tohoto rozsudku zaniká povinnost k plnění uložená žalovanému v řízení vedeném u Okresního soudu v Třebíči rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 13 C 94/2015-95 (výrok I.). Žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta (výrok II.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení ceny ze smlouvy o dílo [číslo] 2014, uzavřené mezi ní a společnosti [právnická osoba], jejímž předmětem byla dodávka plastové přepadové nádrže, sauny, parní kabiny, vířivého bazénku a příslušné technologie do místa plnění na adrese hotelu [obec a číslo]. Žalobkyně tvrdila, že dílo dodala dne [datum] a následně vyúčtovala jeho cenu fakturami, které společnost [právnická osoba] coby objednatel díla neuhradila. Nárok žalobkyně na zaplacení ceny díla byl předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 13 C 94/2015, v němž žalobkyně uspěla a vůči společnosti [právnická osoba] (později pod [právnická osoba] s. r. o.) jí byla pravomocně přiznána částka [částka], smluvní pokuta ve výši [částka] a byla jí taktéž přisouzena náhrada nákladů řízení ve výši [částka]. Žalovaná je nástupnickou společností dlužníka ze smlouvy o dílo (společnosti [právnická osoba]), na niž přešel jeho majetek, a proto ručí za jeho závazky ve smyslu § 257 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 125/2008 Sb.“). Touto žalobou usiluje žalobkyně vůči žalované coby ručitelce o zaplacení částek, které jí byly přiznány rozsudkem Okresního soudu v Třebíči. 3. Žalovaná se nejprve bránila tím, že dílo nebylo řádně provedeno, poté namítla, že tvrzený dluh zanikl započtením oproti pohledávce z titulu náhrady škody, která byla společnosti [právnická osoba] způsobena v důsledku nekvalitního plnění ze strany žalobkyně. Vznesla i námitku promlčení uplatněného nároku, který vůči ní coby ručiteli nebyl řádně a včas uplatněn, a to s ohledem na to, že pohledávka žalobkyně ze smlouvy o dílo měla vzniknout již v roce [rok]. 4. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 24 C 58/2018-74 ve spojení s opravným usnesením č. j. 24 C 58/2018-77 tak, že výrokem I. byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum], a to do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. pak byla žaloba co do částky [částka] zamítnuta a výrokem III. byla žalobkyni přiznána poměrná část nákladů řízení. Usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 58 Co 79/2021-112 byl rozsudek prvostupňového soudu ve výrocích I. a III. zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud vyložil, že žalovaná svým odvoláním nikterak nebrojila proti skutkovým a právním závěrům soudu I. stupně týkajících se toho, že žalovaná jako nástupnická společnost ručí za dluhy, které na ni přešly dnem [datum] v důsledku přeměny společnosti [právnická osoba] ([právnická osoba]). Doplnil, že ručení nástupnické společnosti je součástí právní úpravy ochrany věřitelů a vzniká přímo ze zákona (§ 257 a násl. zákona č. 125/2008 Sb.). Co do těchto závěrů nebyl tedy rozsudek soudu I. stupně odvolacím soudem přezkoumáván. Ze žalovanou vznesených odvolacích námitek odvolací soud shledal důvodnou toliko námitku žalované, že je třeba, aby se prvostupňový soud v tomto řízení zabýval námitkou započtení, a to proto, že výrok pravomocného rozsudku (Okresního soudu v Třebíči) je závazný toliko pro účastníky řízení a vůči tomu, kdo nebyl účastníkem řízení, nepůsobí. Odvolací soud nesdílel názor prvostupňového soudu, že ust. § 2023 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen,,o. z.“), které dává ručiteli právo uplatnit vůči věřiteli všechny námitky, které proti němu má dlužník, nelze v dané věci aplikovat. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby se zabývat obranou žalované založenou na tom, že předmětná pohledávka, kterou má zajišťovat svým ručením, měla zaniknout v důsledku započtení. Soudu I. stupně bylo uloženo, aby nejprve posoudil, zda kompenzační úkon dlužníka vůbec mohl přivodit zamýšlené právní účinky (zánik žalobou uplatněné pohledávky), tedy zda je zřejmé, jaká pohledávka a v jaké výši se uplatňuje k započtení a pokud ano, bude se zabývat tím, zda tato pohledávka byla k započtení způsobilá, přičemž odkázal na znění § 1987 odst. 1 o. z. Připomněl, že k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu, tedy pohledávky vymahatelné, přičemž součástí vymahatelnosti pohledávky je i její splatnost. Uvedl, že pokud by soud I. stupně shledal kompenzační úkon bezvadným a pohledávku způsobilou k započtení, měl by se zabývat důvodností a výší takové pohledávky. Břemeno tvrzení a důkazní pak v tomto směru leží na žalované. Současně uvedl, že shledal-li by soud I. stupně opětovně požadavek žalobkyně důvodným, neopomene ve výroku rozsudku zohlednit i to, že žalované by povinnost k plnění byla ukládána jako ručitelce. 5. Žalovaná byla následně usnesením soudu I. stupně ze dne [datum] vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů, kdy a jaká konkrétní pohledávka byla na uplatněný nárok žalobkyně započtena, jak pohledávka vznikla, kdy se stala splatnou, kdy a jakým konkrétním způsobem bylo provedeno započtení a kdy se takové právní jednání dostalo do dispozice žalobkyně. 6. Žalovaná reagovala tím, že žalovaná pohledávka žalobkyně byla započtena na pohledávku právní předchůdkyně žalované za žalobkyní z titulu náhrady škody za nekvalitní plnění, kdy žalobkyně nekvalitně plnila svůj závazek vyplývající ze smlouvy o dílo ze dne [datum] a nekvalitním plněním došlo k úniku vody a zatopení wellness centra právní předchůdkyně žalované, čímž právní předchůdkyni vznikla škoda ve výši [částka]. Vadné plnění žalobkyně pak opírala o znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. V důsledku vad na díle, které se projevily až po převzetí díla, a to konkrétně dne [datum] tak právní předchůdkyni žalované vznikla škoda, která byla vyčíslena na [částka]. Dále uvedla, že na vznik škody právní předchůdkyně žalované upozornila žalobkyni dopisem ze dne [datum], ve kterém uvedla, že bude nárokovat její náhradu. Následně si právní předchůdkyně žalované nechala v květnu roku 2015 zpracovat práce a dodávky materiálu, které bude potřebovat na uvedení objektu do původního stavu. Ze zpracovaného položkového rozpočtu vyplývá, že tato částka činí [částka]. Dále uvedla, že započtení bylo uplatněno v písemném podání právní předchůdkyně žalované ze dne [datum] v řízení vedeném u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 13 C 94/2015. Započtení bylo pak následně provedeno i při ústním jednání dne [datum]. Započtení se tak prokazatelně dostalo do dispozice žalobkyně nejpozději [datum]. K prokázání tvrzení o výši škody [částka] pak žalovaná navrhla důkazy, výslechy svědků. 7. Co do skutkových a právních závěrů ohledně existence ručitelského závazku žalované soud I. stupně v plném rozsahu odkázal na závěry, které učinil v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 24 C 58/2018-74 ve spojení s opravným usnesením č. j. 24 C 58/2018-77 (v odst. 4 tohoto rozsudku). Proti těmto závěrům žalovaná ve svém odvolání nikterak nebrojila a odvolací soud je proto neměl důvodu přezkoumávat. 8. Pokud jde o vznesenou námitku započtení, pak po citaci ust. § 1982 a § 1987 o. z. a s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1156/2016, tuto neshledal důvodnou. 9. Pokud není ujednáno, kdy má dlužník plnit, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu. V případě práva na náhradu škody (kdy není ujednána splatnost), je pak k splatnosti dluhu nezbytná výzva k plnění, která musí být dostatečně konkrétní a určitá, a to proto, aby dlužník věděl, co konkrétně má plnit (§ 1958 o. z.). V posuzovaném případě však bylo prokázáno, že ze strany právní předchůdkyně žalované taková dostatečně konkrétní a určitá výzva k plnění zaslána žalobkyni nebyla. Z výzvy k odstranění vad ze dne [datum] totiž plyne toliko jen to, že právní předchůdkyně žalované informovala žalobkyni o tom, že jí vznikla blíže nespecifikovaná škoda, ta však není nikterak kvantifikována. Výzvu je možné považovat za dostatečně určitou toliko jen ve vztahu k výzvě k odstranění vad díla, nikoliv však ve vztahu k náhradě škody. Na základě takové výzvy žalobkyně nemohla vědět, co konkrétně ve vztahu k náhradě škody je po ní žádáno. Taková výzva tudíž nemohla přivodit splatnost práva právní předchůdkyně žalované na náhradu škody. To ostatně koresponduje i s tvrzením žalované o tom, že pokus o kvantifikaci škody byl poprvé učiněn až v květnu 2015, kdy