58 CO 406/2021-174 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované, zvýšené o sedm procentních bodů, za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení výše uvedené částky, a to částky [částka] představující snížení hodnoty jednotek, nacházejících se v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, jichž je majoritním vlastníkem, a částky [částka] za znemožnění realizace plánované přístavby obchodních prostor či garáží ve vnitrobloku budovy na pozemku parc. [číslo] na hranici s pozemkem parc. [číslo] kterou žalobkyně plánovala již v roce 1997. Tvrdila, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a nesprávnému úřednímu postupu v územním a stavebním řízení ve vztahu k projektu„ Dostavba a rekonstrukce areálu [příjmení] [jméno] na pozemcích v [obec a číslo] při ulici [ulice], [ulice] a [ulice] parc. [číslo] k. ú. [část obce]“ (dále jen„ Areál [příjmení] [jméno]“). Obvodní úřad [obec a číslo], stavební odbor (dále jen„ stavební úřad“) žalobkyni neinformoval o územním řízení ve věci umístění stavby Areálu [příjmení] [jméno], rozhodnutí o umístění stavby nabylo právní moci [datum], následně bylo zahájeno stavební řízení, o čemž stavební úřad žalobkyni rovněž neinformoval, a bylo vydáno stavební povolení (rozhodnutí č.j. Výst/415/97), toto stavební povolení nebylo žalobkyni řádně doručeno, přesto byla na rozhodnutí vyznačena doložka právní moci a stavebník na jeho základě započal s výstavbou. O návrhu žalobkyně na povolení obnovy řízení rozhodl Magistrát hlavního města Prahy, odbor územního rozhodování tak, že se obnova nepovoluje (rozhodnutí ze dne [datum]), následně bylo stavebním úřadem rozhodnuto na žádost stavebníka o povolení změny stavby před jejím dokončením (rozhodnutí čj. [číslo] OS/2303/Li a č. j. [číslo] OS/2303/Li), ani o tomto řízení nebyla žalobkyně informována, takto povolená změna stavby byla dle žalobkyně v rozporu s rozhodnutím o umístění stavby. Žalobkyně uplatnila námitky dne [datum], stavební úřad po geodetickém šetření uzavřel, že k rozporu s podmínkami rozhodnutí o umístění stavby nedošlo. V období od [datum] do [datum] vydal stavební úřad sérii kolaudačních rozhodnutí, jimiž bylo povoleno užívání stavby Areálu [příjmení] [jméno], dne [datum] přitom Městský soud v Praze v řízení o žalobě proti stavebnímu povolení rozhodl tak, že řízení zastavil s tím, že stavební povolení dosud nenabylo právní moci, a proto nebyly splněny podmínky pro přezkum tohoto rozhodnutí soudem. [ulice] úřad následně rozeslal dopis se stavebním povolením se žádostí o jeho přijetí a vzdání se práva odvolání sedmnácti účastníkům, žalobkyni vynechal, až [datum] sdělil, že stavební povolení bude doručováno veřejnou vyhláškou. Takový postup považovala žalobkyně za nesprávný s tím, že mělo být dle § 59 odst. 1 stavebního zákona oznámeno stejným způsobem jako zahájení stavebního řízení. K námitkám žalobkyně bylo rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] č. j. S-MHMP 481261/2006/OST/K stavební povolení změněno tak, že řízení o povolení stavby Areálu [příjmení] [jméno] bylo zastaveno dle § 88 odst. 2 stavebního zákona. Toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno [datum] a nabylo právní moci [datum]. Proti tomuto rozhodnutí podal stavebník neúspěšně správní žalobu (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 8 Ca 98/2007 ve spojení s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 5 As 25/2011-140). Navzdory tomu stavební úřad neučinil žádné kroky k nápravě protiprávního stavu (stavba byla provedena bez řádného stavebního povolení), nezahájil řízení o odstranění stavby. Tímto postupem stavebního úřadu (nepostupoval řádně při doručování stavebního povolení, vyznačil na něm nesprávně doložku právní moci, nezastavil řízení o vydání stavebního povolení, ačkoli toto povolení nenabylo právní moci, zamlčoval žalobkyni podstatné skutečnosti ve stavebním řízení a vydal kolaudační rozhodnutí i přes to, že k předmětné stavbě dosud nenabylo právní moci stavební povolení) vznikla žalobkyni škoda. Jednak škoda způsobená nedodržením výškových, hmotových a jiných limitů pro výstavbu Areálu [příjmení] [jméno], především však nedodržením jeho rozměrů, čímž došlo k zastínění, a v důsledku toho snížení tržní hodnoty nemovitosti žalobkyně, jednak žalobkyně v důsledku výstavby Areálu [příjmení] [jméno] nemohla realizovat plánovanou přístavbu obchodních prostor či garáží ve vnitrobloku budovy na pozemku parc. [číslo] kterou žalobkyně plánovala již v dubnu 1997. 3. Žalovaná se žalobním požadavkem nesouhlasila s tím, že k nesprávnému úřednímu postupu ani k vydání nezákonného rozhodnutí nedošlo, stavební úřad nemohl zastavit probíhající stavbu, neboť v době, kdy tak mohl učinit, měl za to, že stavební povolení je pravomocné, o tom, že nenabylo právní moci, zjistil až z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum]. Žalobkyně nebyla zahrnuta do okruhu účastníků v řízení o povolení změny stavby, neboť stavební úřad dospěl k závěru, že její vlastnická práva nemohou být touto změnou dotčena, protože atika Areálu [příjmení] [jméno] byla navýšena pouze o 8 cm. Poukázala dále na to, že stavebně správní stav byl dán již rozhodnutím o umístění stavby, které nebylo právní moci a nikdy nebylo změněno či zrušeno. Dále namítala, že pokud se stavebník odchýlil při realizaci stavby od příslušných rozhodnutí, za škodu způsobenou těmito odchylkami odpovídá stavebník. Namítala dále, že žalobkyně již není vlastníkem některých jednotek, jejichž hodnota měla být tvrzeným nesprávným úředním postupem snížena. Ohledně zmařené přístavby poukázala na to, že žalobkyně v této věci nezahájila stavební řízení, stanovisko – vyjádření k záměru bylo vyřízeno zástupcem starosty, tedy nikoliv stavebním úřadem. Dále uplatnila námitku promlčení s tím, že se žalobkyně o vzniku škody dozvěděla nejpozději v roce 1998, jak dovodil i Městský soud v Praze v rozhodnutí ze dne [datum]. 4. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že rozhodnutím o umístění stavby ze dne [datum] vydaného Magistrátem hlavního města Prahy pod sp. zn. [číslo] bylo rozhodnuto o umístění stavby Areálu [příjmení] [jméno], v bodu 6 byla stanovena podmínka, že objekt výškově a hmotově naváže na stávající objekt na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], a stanovilo, že výšková úroveň atiky ustoupeného patra má být cca 297,84 m. n. m., dle bodu 7 měl objekt navázat na objekt na pozemku parc. [číslo] nejvyšší stupeň ploché střechy měl být 298,36 m. n. m. a v bodu 8 stanovilo parametry budovy ve vnitřním traktu, která měla být postavena až k hranici pozemku parc. [číslo] její podlaží měla půdorysně ustupovat od této hranice. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum] bylo vydáno stavební povolení na rekonstrukci a stavbu Areálu [příjmení] [jméno], na rozhodnutí byla vyznačena právní moc dnem [datum]. Ke stavebnímu povolení byl připojen rozdělovník s podpisem [jméno] [příjmení], který však vyhotovila paní [příjmení], nikoliv on. Žalobkyně se domáhala povolení obnovy řízení o umístění stavby návrhem ze dne [datum], rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] nebyla obnova řízení povolena. Žalobkyně se domáhala rovněž obnovy stavebního řízení návrhem ze dne [datum]. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum] byla k návrhu stavebníka povolena změna stavby Areálu [příjmení] [jméno] před jejím dokončením ohledně změny výše atik staveb V a III, toto rozhodnutí hodnotil soud I. stupně jako reakci na předchozí stížnosti žalobkyně. Stížností ze dne [datum] se žalobkyně ohrazovala proti výstavbě areálu v rozporu se stavebním povolením s tím, že měla být účastníkem řízení a výstavba probíhá v rozporu se stavebním povolením a územním rozhodnutím, neboť je vyšší, než bylo povoleno s tím, že tento výškový rozdíl znehodnotí její nemovitost zastíněním. Žalobkyni tak byl v té době znám obsah stavebního povolení i územního rozhodnutí. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 38 Ca 129/2000-32 bylo zastaveno řízení o žalobě žalobkyně, kterým se domáhala zrušení stavebního povolení, s tím, že stavební povolení nebylo řádně doručováno, tudíž nenabylo právní moci. Toto usnesení nabylo právní moci [datum] [ulice] úřad následně žádal účastníky (stavebního) řízení, aby potvrdili převzetí stavebního povolení a vzdali se práva odvolání, tato žádost nebyla žalobkyni zaslána. [ulice] úřad následně vydal dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] kolaudační rozhodnutí, jímž bylo povoleno užívání Areálu [příjmení] [jméno] (rozhodnutím ze dne [datum] mj. společnýc