58 CO 413/2021-109 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8, 75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Takto rozhodl o návrhu žalobkyně, která tvrdila, že u žalované v minulosti zřídila účet č. [bankovní účet], vedený na jméno žalobkyně, ke dni [datum] byla na tomto účtu evidována žalovaná částka, v té době tak žalobkyni svědčila pohledávka za žalovanou v této výši. Následně zjistila, že na účtu se žádná částka nenachází, byť s předmětným účtem v mezidobí nedisponovala. K výzvě soudu I. stupně žalobkyně doplnila, že prostředky na účtu byly od plátce [jméno] [příjmení], který tak plnil na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum], a od [právnická osoba] real – s.r.o., která plnila na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že se jedná o vnitřní technický účet banky, který byl zřízen k vypořádání dluhů žalobkyně, žalobkyně k tomuto účtu nemá dispoziční oprávnění. K úhradě částky evidované na účtu došlo ze strany osob poskytujících zajištění úvěru žalobkyně. Skutečnost, že účet je veden na jméno žalobkyně, neznamená, že se jedná o účet žalobkyně, s nímž by mohla disponovat, prostředky, které se na účtu nacházejí, nejsou prostředky žalobkyně. Žalovaná k doplnění žaloby uvedla, že platby byly učiněny ze strany zástavců, dle smlouvy o půjčce měly být finanční prostředky poskytnuty žalobkyni na jiný účet a do [datum], druhá částka byla zaplacena s poznámkou, že se jedná o úhradu zástavnímu věřiteli žalobkyně, bylo plněno na účet dle návrhu dohody o narovnání ke splnění podmínek pro výmaz zástavních práv. 4. Na základě provedeného dokazování (popsaného v odst. 7 a 8 odůvodnění napadeného rozsudku) soud I. stupně vzal za prokázané, že předmětný účet existoval, byl veden žalovanou, byly na něm finanční prostředky ve výši tvrzené žalobou, žalobkyně však neprokázala, že by byla majitelkou tohoto účtu, ani po výzvě dle § 118a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen,,o. s. ř.“) nepředložila smlouvu o vedení účtu ve smyslu § 2662 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud I. stupně vzal za prokázané tvrzení žalované, že se jednalo o vnitřní technický účet žalované – banky v souvislosti s jednáním o uzavření dohody o narovnání mezi žalovanou a žalobkyní po odstoupení od smlouvy o úvěru, kdy ani prostředky na tomto účtu nebyly v majetku žalobkyně, ale jednalo se o prostředky zástavních dlužníků zaslaných na tento účet ([jméno] [jméno] a [jméno] real – s.r.o.) za účelem výmazu zástavních práv k nemovitostem, úhrady dluhu žalobkyně z předmětné úvěrové smlouvy, což i tito zástavní dlužníci potvrdili, jak v příkazu k úhradě, tak i následným dopisem, kdy o tom žalovanou informovali a následně žalovaná provedla výmaz zástavních práv. Žalobkyni tak nesvědčila jakákoliv práva k předmětnému účtu ani k prostředkům zaslaným na tento účet, na čemž nemohly nic změnit ani důkazy žalobkyní předložené o tom, že vedla předmětnou částku v účetnictví a že se mělo jednat o údajné půjčky třetích osob. Soud I. stupně poukázal přitom na to, že přímo z vyjádření zástavních dlužníků vyplynulo, že se jednalo o prostředky určené zástavnímu věřiteli – žalované, zaslané za účelem výmazu zástavních práv k nemovitostem a úhradě dluhu žalobkyně, kdy prostředky byly zaslány těmito zástavními dlužníky ve prospěch žalované, čímž i došlo k uhrazení dluhu žalobkyně vůči žalované z úvěrové smlouvy. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., soud I. stupně vycházel z toho, že žalovaná byla plně úspěšná, žádné náklady však nepožadovala, nebyla zastoupena advokátem, žádné náklady jí ani nevznikly. 6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, uplatnila odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. b/, e/ a g/ o. s. ř. Rozsudek považovala za nepřezkoumatelný pro nedostatky v odůvodnění, vytýkala soudu I. stupně, že se nevypořádal se všemi jejími tvrzeními a k tomu provedenými důkazy, pokud svůj závěr dovodil pouze z toho, že žalobkyně nedoložila smlouvu o vedení účtu. Namítala, že nebylo nijak prokázáno tvrzení žalované, že se jednalo o vnitřní technický účet, ani co se tímto pojmem rozumí, namítala, že banka může vést účty pouze na základě dohody s klientem. Pokud banka dlouhodobě vedla účet na jméno žalobkyně, musela existovat písemná smlouva o vedení účtu. Vytýkala soudu I. stupně, že zcela pominul podstatu vztahu ze smlouvy o účtu, která zakládá pohledávku majitele účtu za bankou bez ohledu na to, kdo peněžní prostředky na účet složil. Žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. V doplnění odvolání namítala, že soud I. stupně důkazy řádně nehodnotil, chybí skutkový závěr, není zřejmé, jakými úvahami se soud při hodnocení důkazů řídil. Soud I. stupně vůbec nezohlednil, že žalovaná z daného účtu strhla [částka] k úhradě dluhu žalobkyně, jednala tedy tak, jako by se jednalo o prostředky žalobkyně. Rovněž se nijak nevypořádal s dohodou o narovnání ze dne [datum], z níž vyplývá společně s dalšími důkazy, že právním důvodem pro platbu [jméno] [příjmení] bylo poskytnutí půjčky žalobkyni. Přesto soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyni k těmto prostředkům nesvědčil žádný právní vztah. Namítala dále, že existence účtu na jméno žalobkyně byla potvrzena i v exekučním řízení. Soud I. stupně učinil závěr o tom, že finanční prostředky zaslané na účet byly složeny k úhradě dluhu žalobkyně, existence dluhu žalobkyně vůči žalované však nebyla předmětem dokazování, byla sporována. Žalobkyně přitom dokládala, že se jednalo o finanční prostředky z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyni k předmětnému účtu nesvědčila žádná práva, pokud byl veden účet na jméno žalobkyně, musela existovat písemná smlouva o vedení účtu. Namítala dále, že majiteli účtu svědčí pohledávka za bankou bez ohledu na to, kdo a z jakého titulu finanční prostředky na účet složil. [jméno] žalovaná utvrzovala žalobkyni v tom, že pro ni vede účet a že se na tomto účtu nachází prostředky ve stanovené výši. Nesouhlasila ani se závěrem soudu I. stupně, že platbami ve prospěch tohoto účtu byl uhrazen dluh žalobkyně, namítala, že existence dluhu byla sporná, nebyla nijak prokázána. Žalovaná tento dluh nikdy nevyčíslila, neuplatnila, nezdůvodnila, z tohoto důvodu nikdy nedošlo k uzavření dohody o narovnání. Setrvala na svém odvolacím návrhu. 8. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání ztotožnila se závěry soudu I. stupně, poukázala na to, že rozsudku předcházela jednání, při nichž byla stanoviska účastníků podrobně popsána, bylo provedeno řádné dokazování, žádné nedostatky neshledávala. Namítala, že žalobkyně pouze opakuje svou argumentaci, kterou uplatnila již před soudem I. stupně. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. 9. U odvolacího jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. 10. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a odvolání žalobkyně neshledal důvodným. 11. Odvolací soud v souladu s § 213 a 213a o. s. ř. zopakoval některé listinné důkazy k upřesnění skutkových zjištění. 12. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky vzal za prokázané, že žalovaná poskytla žalobkyni úvěr ve výši [částka], k zajištění závazků žalobkyně bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem (budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsaným v katastru nemovitostí u [kat.území], [kat.území], pro obec Plzeň, [katastrální uzemí], na listu vlastnictví [číslo]) ve spoluvlastnictví [právnická osoba] real – s.r.o, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. 13. Z dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného žalobkyni vzal za prokázané, že žalovaná dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky pro nedodržení lhůty pro čerpání úvěru a změnu dodavatele včetně změny projektu. Tímto dopisem byla vyčíslena pohledávka vzniklá ze smlouvy o úvěru v celkové výši [částka], přičemž pro zachování budoucích dobrých vztahů byl poplatek ve výši [částka] odpuštěn, zbývající částka [částka] však nebyla dosud uhrazena, žalobkyně tak byla vyzvána k úhradě této částky včetně úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení, nejpozději do [datum]. 14. Z návrhu dohody o narovnání mezi účastníky vzal za prokázané, že dle tohoto návrhu měl být žalobkyní uhrazen ve prospěch žalované kompenzační poplatek ve výši [částka] z nečerpané částky úvěru, a to částka [částka] ve prospěch účtu banky č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo], a částka [částka] ve splátkách uvedených v této dohodě na stejný účet pod stejným variabilním symbolem. 15. Z informace o transakcích na účtu [číslo] adresované žalobkyni vzal za prokázané, že na tomto účtu byla zaznamenána dne [datum] příchoz